Projev Prezidenta Ázerbajdžánské republiky Gejdara Alijeva na schůzi hlav států a vlád států-členů OBSE vBudapešti. 6. prosince roku 1994


scotch egg
scotch egg
scotch egg
scotch egg
scotch egg
temp-thumb
temp-thumb
temp-thumb
temp-thumb
temp-thumb

Vážený pane předsedo!

Vážené hlavy států!

Paní a pánové!

Chci vyjádřit upřímnou vděčnost Prezidentu Maďarské republiky panu Arpadu Gencovi, vládě Maďarska za pohostinost, překrásné podmínky vytvořené pro naši práci ve městě Budapešť.

Ázerbajdžánský národ přikládá velký význam Poradě po bezpečnosti a spolupráci vEvropě a hodně očekává od nynější schůze. Podepsání Závěrečného aktu OBSE vroce 1975 vHelsinky mělo dlouhodobý pozitívní vliv na průběh světových procesů a stálo se jedním ze zvěstovatelů kardinálních změn, které se konaly ve světě během posledních roků. Změnila se politická mapa světa, objevily se nové suverenní státy - členy OBSE, mezi ními je i můj stát - nezávislý Ázerbajdžán.

Ve skutečných podmínkách role a význam OBSE stále vzrůstá. Nová Evropa, Evropa bez čár rozdělení a sfér vlivu, potřebuje zdokonalenou OBSE. Existuje naléhavá nutnost aktivizace činnosti OBSE, přeměna ji vúčinný nástroj, který je schopen účinně podpořit procesy demokratizace a obrany práv člověka, rozhodně zabraňovat útočné činy nebo plány schopné způsobit škodu svobodě a nezávislosti mladých, ještě neupevněných států, pomáhat renovaci stability vhorkých místech našeho kontinentu a stát se jednou ze základ nové architektoniky bezpečnosti Evropy po ukončení "studené války".

Ázerbajdžánská republika vyhlásila svou nezávislost, tvrdě jde cestou budování demokratického státu stržní ekonomikou, smnohostranným systémem, se zákony, které zajišťují práva člověka a svobodu osobnosti. Nehledě na objektivní potíže přechodného období a na důsledky šestileté vnucované nám války, už jsme prošli značnou část této cesty a jsme si jisti, že dosáhneme vytyčených cílí.

Ázerbajdžán se připojil kprogramu NATO "Partnérství ve jménu míru", přísně se drží kurzu o splnění mezinárodně-právních závazků voblasti odzbrojování a kontroly nad zbraněmi, zejména, podle dohody o obecných ozbrojených sílách vEvropě.

Také děláme vše pro to, abychom zrychlili proces ekonomické integrace do světového společenství jako rovnoprávní partnér, rozvíjíme těsnou spolupráci jak se svými sousedy, stejně i se všemi státy světa.

Jasným příkladem je podepsání smlouvy sřadou velkých světových společností o společném zužitkovávání naftových ložisk vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře 20. září tohoto roku. Chci zvlášť podtrhnout, že řada účastníků tohoto vekého investičního projektu představují státy, které vcházejí do OBSE, - SSA, Rusko, Anglii, Turecko a Norsko. Doufám, že tato dohoda bude přispívat sblížení států a národů účastnících se tohoto konsorcia a celkem - upevnění stability a spolupráci vEvropě.

Vážené paní a pánové!

Účastníkům porady je známo, že před šesti lety proti naší republice byl učiněn útok scílem odtrhnout její část - Nahorní Garabach. Republika Arménie, arménští separatisti vNahorním Garabachu rozvinuli aktivní vojenské činy proti územní celistvosti našeho státu. Po okupaci města Šuša a Lačinského obvodu Ázerbajdžánu vpodstatě se dějě anekce Nahorního Garabachu. Desítky osad Nahorního Garabachu, ve kterých žilo víc než 50 tisíc Ázerbajdžánců, byly zničeny a spáleny. Využívajíc nahorně-garabachský nástupní prostor, arménské ozbrojené jednotky obsadily šest jiných ázerbajdžánských obvodů - Kjalbadžarský, Agdamský, Džebrailský, Zangilanský a Gubadlinský, které jsou za hranicemi Nahorního Garabachu a čtyřikrát překračují ho po území.

Vdůsledku agrese víc než dvacet procent území Ázerbajdžánu je obsazeno. Zemřelo víc než 20 tisíc mých krajanů, kolem 100 tisíc byli těžce zraněni, 6 tisíc se dostalo do zajetí, víc než milión Ázerbajdžánců - kolem patnácti procent obyvatel republiky - byli vyhnáni ze svých rodných míst a nyně žijí ve stanečných městěčcích a potřebují nejnutnější věci. Na obsazených ázerbajdžánských územích je zničeno 700 měst a vesnic, jsou spáleny a rozkrádány všechny domy, školy, nemocnice, zničeny památky starobylé kultury.

Ázerbajdžánský národ světší nádějí si osvojil rozhodnutí OBSE o vytvoření na jaře roku 1992 Minské skupiny po urovnání konfliktu, do složení které spolu súčastníky konfliktu Arménií a Ázerbajdžánem vcházejí také devět autoritativních států světa. A s velkou vděčností přijímáme činnost této skupiny, která během minulé doby vykonala podstatnou práci.

Považuji za nutné podtrhnout zprostředkovatelskou činnost Ruské federace, úsilími které se spolu spodporou OBSE už kolem sedmi měsíců dodržuje zastavení palby a neprolévá se krev. Ale jakékoli zastavení palby ještě neznamená mír. Bez podepsání politické dohody, která bude zvažovat zájmy stran a mezinárodně-právní normy, nemůže být pevný a spravedlivý mír. Využívajíc zastavení palby intenzivně dosahujeme sladění a přijetí tohoto dokladu.

Chci zajistit, že Ázerbajdžánská republika zaujímá vtomto procesu vyjímečně mírumilovnou pozici. Nehledě na těžké důsledky agrese navrhujeme arménské straně mír na základě spravedlnosti a humánnosti, zásad OBSE, rezolucí Rady Bezpečnosti OSN. Jsme hotovi dát záruky bezpečnosti arménského obyvatelstva Nahorního Garabachu a souhlasíme se srozmíštěním vzóně konfliktu síl po podpoře míru OBSE. Jsme hotovi projednat i status Nahorního Garabachu ve složení ázerbajdžánského státu pro uskutečnění práv arménské národní menšiny a zajistit normální fungování dopravních komunikací mezi nahorně-garabachským regiónem Ázerbajdžánu a republikou Arménie. Ale existují normy a zásady, které pro nás jsou neochvějné, - to je neotřesitelnost hranic, územní celistvost Ázerbajdžánu, vývod arménských ozbrojených jednotek ze všech obsazených území a vrácení uprchlíků krodným krbům.

Na dnešek právě nepřání útočníka plnit rezoluci Rady Bezpečnosti OSN a souhlasit se svývodem svých ozbrojených jednotek po etapách ze všech obsazených ázerbajdžánských území překáží dosáhnutí politické dohody.

Mnohé také závisí na likvidci rozpor mezi členy Minské skupiny a spojení jejích úsilí pro potvrzení míru a stability mezi Ázerbajdžánem a Arménií.

Vítáme úsilí předsedy OBSE po organizaci mezinárodních síl po podpoře míru, které jsou určeny pro urovnání arméno-ázerbajdžánského konfliktu. Děkuji všem státům, které reagovaly na výzvu předsedy, a já všechny vyzývám pomoct mu vtéto šlechetné akci.

Jsem mimořadně překvapen oznámením prezidenta republiky Arménie pana Levona Ter-Petrosjana ve spojitosti svýbuchem mostu na řece Chram, která spojuje Arménii sGruzií. Kategoricky odmítám obvinění pro účastenství vkonaném Ázerbajdžánské republiky a považuji toto oznámení za absolutně nepodložené, které nemá pod sebou žádnou podstatu. Zvláštním nepokojem je stejně i vymyšlené hodnocení této události, která se konala na území třetího státu, ve vzdálenosti sta kilometrů od zóny vojenských činností, jako hrubé narušení režímu zastavení palby ze strany Ázerbajdžánu.

Vzniká dojem, že tato událost, která nemá žádný vztah kÁzerbajdžánu, schválně se používá pro zostření stavu a nasávání napjetí. Vsouvislosti stím varuji pana Levona Ter-Petrosjana před jakýmikoli nepromyšlenými činy, které mohou učinit škodu začatému mírnému procesu a té příznivé situaci, která vládne tady vBudapešti na našem samitu. Ze své strany zase vyjadřuji oddanost našeho státu dosáhnutému zastavení palby a naší pohotovost vynaložit všechna úsilí pro mírné urovnání arméno-ázerbajdžánského konfliktu. Vyzývám pana Levona Ter-Petrosjana kaktívní spolupráci vhledání míru.

Pro dosáhnutí protržení vurovnání konfliktu se budapešťské schůzi naskytává unikátní možnost. Obrácím se kváženým vládám států - členů OBSE sprosbou aktivně se zúčastnit této práce, pomoct zhasit tento oheň šestileté války, která učiňuje bolest a trápění mému národu, miliónům lidí a tímhle přispívat realizaci základních zásad Závěrečného aktu Porady po bezpečnosti a spolupráce vEvropě, kterou jsme všichni podepsali.

Děkuji za pozornost.