Projev Prezidenta Ázerbajdžánské republiky Gejdara Alijeva na ceremonii zahájení mezinárodní konference na téma "Role náboženství a přesvědčení vdemokratické společnosti: hledání cest opozice terorismu a extremismu" - 10. října roku 2002


Vážení účastníci konference!

Paní a pánové!

Mezinárodní konference Vedení demokratickými institucemi a právy člověka OBSE konající se dnes vBaku při podpoře a s pomocí ázerbajdžánské vlády je významnou událostí. Pozdravuji jménem Ázerbajdžásnkého státu všechny účastníky této konference, která má mimořádně velký význam na skutečné etapě, a přeju úspechů vpráci konference.

Události 11. září učinily základní změny ve světovém politickém prostředí a vgeostrategických procesech a ještě jednou všem nám ukázaly krutou podstatu terorismu, která má velkou nebezpečí pro každý stát. Historie zná hodně period zesílení terorismu včetně toho, že se někdy terorismus zvýšoval do úrovně státní politiky a hrozil existenci celých národů. Ale události 11. září jako tragedie, která nemá podobu, se navždy vejdou do historie lidstva. Dnes pokládám za svou povinnost ještě jednou uctít památku obětí tohoto ukrutného teroristického aktu.

Hlobalizace, která objala celý svět, všechny nás udělala ještě blížšími. Právě proto dnes ještě větší význam má dialog mezi národy, dialog mezi kulturami, dialog mezi náboženstvími. Rozvíjíc tento dialog a všemožné ho podporujíc se vurčitém významu snažíme určit počátky formování terorismu a snažíme se je udusit vzárodku. Dnes se terorismus vmnoha případech projevuje pod úkrytem náboženství, vnáboženské tváři. Ale tohle nás nesmí uvádět vomyl ohledně jeho skutečné podstaty.

Svého času se terorismus snažil zamaskovat své opravdové úmysly překrásnými hesly, které darovala lidstvu Veliká francouzská revoluce. Komisáří, kteří uskutečňovali "červený teror", realizovali ho pod vlajkou komunistické ideologie. Ale dnes vřadě případů se teroristické síly pro dosážení svých zlovolných politických cílí obrácejí na hodnoty všemi námi váženými a ve jménu obrany zájmů té či jiné skupiny se snaží rehabilitovat terorismus. Teď se terorismus snaží dosáhnout svých destruktivních a ničících cílí nejzdokonalejšími způsoby ukrývajíc různými náboženskými obaly. Tento vnější vzhled, tato maska, tento úkryt nás nesmí uvádět vomyl. Pod úkrytem všech těchto masek se objevuje skutečná zvířecí podstata terorismu.

Celé lidstvo říká "ne" terorismu a snaží se mobilizovat všechna svá úsilí pro vykoření mravních, ekonomických a politických počátků terorismu. Jsem si jist, že i vaše konference bude jedním zvážných kroků podniknutých vtomto směru a dosáhne úspěchů vhledání cest bojů sterorismem a extremismem vdemokratické společnosti.

Chtěl bych ještě jednou oznámit účastníkům konference, že se po událostech 11. září Ázerbajdžán připojil kantiteroristické koalici a jako stát, který vede seriózní boj proti mezinárodnímu terorismu, vystoupil jako bezprostřední účastník různých administrativních a organizačních akcí. Uskutečněné námi během posledních let připojení kmezinárodním konvencím a schválení důležitých právních dokladů svědčí o tom, že ve státu je už zformována odpovídající zákonodární báze pro boj sterorismem. Je vykonána řada změn vTrestním zákoníku Ázerbajdžánu, včetně je doplněna zvláštním článkem o zodpovědnosti za financování terorismu. Vkvětnu roku 2002 podle mého nařízení byl schválen plan opatření zaměřených na boj sterorismem ve světle odpovídajících řešení Rady bezpečnosti OSN.

Samozřejmě, že praktická činnost ázerbajdžánské vlády pro boj sterorismem a extremismem se nevyčerpává mnou zmíněnými konkretními fakty. Ve státu byly učiněny opatření po zesílení pohraničního režímu, po odhalování a zabraňování cest nezákonné migrace, po objevení a blokování financových prostředků a jiných ekonomických zdrojů, které by mohly být zaměřeny na financování teroristické činnosti, a byla vykonána podstatná práce podle řady jiných směrů.

Zajištění bezpečnosti při realizaci řady projektů, které hraji velkou roli vživotě ázerbajdžánského národa a celkem všeho našeho regiónu, včetně nafto- a plynovodů Baku-Tbilisi-Džejchan a Baku-Tbilisi-Erzurum, je neoddělitelnou částí konajícího se námi boje sterorismem.

Ázerbajdžán se aktivně účastní řady akcí zaměřených na boj smezinárodním terorismem a já bych chtěl prostřednictvím této konference ještě jednou ujistit představitele států vcházejících do OBSE, že vboji proti všem formám terorismu Ázerbajdžánský stát je vašim spolehlivým spojencem. Myslíme vdůsledku toho, že terorismus slouží realizaci úkrutných činností a úmyslů zaměřených proti lidstvu, boj sním musí být postupným, zorganizovyným a nemilosrdným.

Spolu stím bych chtěl zvláště zmínit, že ázerbajdžánský národ, který se aktivně účastní boje světového společenství proti terorismu, už víc než patnáct let je obětí terorismu a krvavých akcí uskutečňujících se různými teroristickými organizacemi. Začínajíc od roku 1987 během událostí konajících se kolem Nahorně Garabachské autonomní oblasti Ázerbajdžánu tisíce lidí včetně deti, ženy a stařeci byli zabyti, byli přetvořeni vuprchlíky a nucené přesídlence. Jejich vinou bylo jen to, že byli Ázerbajdžánci.

Tehdy vláda SSSR zvolila cestu otevřeného potrestání ázerbajdžánského národa, který se odvážil vystoupit proti určité politiky Centru po oddělení Nahorního Garabachu. Uskutečněný 20. ledna roku 1990 bez oznámení mimořádného stavu obsazení Baku velkým kontingentem sovětské armády, jednotkami zvlaštního určení a vnitřními vojsky bylo doprovázeno zvlaštní úkrutností a nevidanými zvěrstvami. 137 bezviných lidí byly zabyty, 611 lidí dostaly zranění různé stůpně těžkosti.

Tragedie 20. ledna, učiněná scílem zlomit věru a vůli ázerbajdžánského národa, ukázat moc sovětského vojenského stroje, byla příšerným zločinem totalitarního komunistického režímu proti našemu národu.

Tragedie 20. ledna byla jedním znejkrvavějších aktů terorismu uskutečněných totalitarismem vhistorii XX. století a byla vpodstatě zaměřena proti civilizaci, humanismu a lidskosti. Bohužel, i organizátoři, i konatelé tohoto zločinu do dneška zůstávají bezvinými.

Po událostech 20. ledna se zesílil proces přepravování teroristických skupin zArménie na území Ázerbajdžánu, byl vytvořen nástupní prostor pro uskutečnění ozbrojeného útoku proti Ázerbajdžánu.

Vyhlazování arménkými bojeviky mírného obyvatelstva řady vesnic Gazachského obvodu, útok na vesnice Nachčivanského regiónu Ázerbajdžánu už svědčilo o tom, že ve skutečnosti teroristické skupiny učiňují potrestání mírného obyvatelstva Ázerbajdžánu kolem celé hranice sArménií.

Od samého začátku nahorně-garabachského konfliktu na 130-ti kilometrové části železnice, která spojuje Ázerbajdžán a Nachčivan, začaly stálé teroristické akty a vdůsledku tohoto železničná komunikace byla přerušena. Nachčivan byl fakticky úplně izolován a ocitl se vblokádě.

Rada bezpečnosti OSN ve svých usneseních potvrdila úctu suverenity, územní celistvosti a neotřesitelnosti hranic Ázerbajdžánu, nepřipustnost využití síl pro anekci území a také vyžádala okamžitého, úplného a bezpodmínečného vývodu všech okupačních síl zobsazených obvodů Ázerbajdžánu. Nehledě na všechny požadavky Rady bezpečnosti, Arménie stále pokračuje obsazení 20 procent ázerbajdžánského území a zesiluje tam svou vojenskou existenci. Víc než 1 milión našich spoluobčanů jsou ve stavu uprchlíků a nucených přesídlenců. Fakticky každy znich je obětí terorismu. Dnes bych chtěl zvláště podtrhnout před účastníky konference, že kdyby činnost těchto teroristických skupin byla včas zamezena, tehdy by se dva sousedních národa nesetkaly dnes sproblémy likvidace následků obrovské tragedie.

VNahorním Garabachu, který je neoddělitelnou částí Ázerbajdžánu, a kolem něho, bohužel, i dnes fungují teoristické skupiny. Existence obsazených a bezkontrolních území vytváří příznivý základ pro činnost teroristických a zločinných skupin. Jak bylo zmíněno vdokladu státního departmentu SSA roku 2001 i dnes na obsazených ázerbajdžánských územích nacházejí útočiště členy různých mezinárodních teroristických organizací, které se zabývají tranzitem zbraně a drogů, "smýváním špinavých peněz". Naší povinností je tohle ukončit.

Nehledě na všechna úsilí Minské skupiny OBSE, jiných složení a síl po řešení arméno-ázerbajdžánského, Nahorně-Garabachského konfliktu, problém stále ještě nenašel své řešení.

Na této konferenci bych ještě jednou chtěl oznámit, že základem arméno-ázerbajdžánského Nahorně-Garabachského konfliktu nejsou náboženské a etnické problémy. Podle svého geopolitického stavu, různorodosti etnických a náboženských panorám Ázerbajdžán je jedním zunikatnějších koutů Kavkazů a, možná, i celého světa. Právě tady vÁzerbajdžánu, který se nachází na styku Evropy a Asie a podél Veliké hedvabné cesty, nechali své stopy tak starobylá náboženství jako zoroostrizm a uctívání ohně, mírně existovala během mnoha století vatmosféři dialogů a vzájemného porozumění muslimské, křesťanské a iudaistické náboženství a, jak vidíte, spolu existují i dnes.

Ázerbajdžán je mnoho konfesionním státem. Právě kvůli tomu je schopen vnést svůj důstojný vklad do rozšířování a upevňování styků mezi náboženstvími a kulturami vcelém světě. Jsem si jist, že tato konference je jednou ztakových akcí. Ve spojitosti stím bych chtěl stručně připomenout účastníkům konference historii toho, jak bylo přijato řešení o vykonání této konference.

Probíhající vprosinci roku 2001 vBukurešti schůze po zesílování boje sterorismem podle svých výsledků byla zvlášť plodnou. Připomínám, že na začátku roku 2002 vprůběhu schůze jsme spanem Žerarem Študmanem ve městě Baku vyměnili názory kvůli konání mezinárodního semináře na téma "Role náboženství vdemokratickém společenství" a rozhodli jsme, že by zmnoha stránek bylo vhodným konání takového fora právě vBaku, který se odlišuje svou etnickou a náboženskou trpělivostí.

Pak zvažujíc značnost tohoto opatření a také to, že se zde účastní mající vysoké postavení představité jak států vcházejících do OBSE, stejně i státy spolupracující sní, bylo rozhodnuto nejmenovat tohle seminářem, ale Bakuskou konferencí OBSE. Myslím, že naše rozhodnutí o konání této konference vhlavním městě Ázerbajdžánu Baku bylo absolutně správným.

Ázerbajdžán je muslimským státem kvůli tomu, že absolutní většina obyvatelstva vyznává islamské náboženství. Jsme pyšni na to, že Ázerbajdžán, jeho vědci a myslitelé vnesli svůj důstojný vklad do formování veliké islamské civilizace, která nechala velkou stopu vdějinách. Na vykonáném vroce 1998 vBaku reprezentativním simpoziu na téma "Islamská civilizace na Kavkazu" o tom důkladně mluvili účastníci zrůzných států.

Vsouhlasu se svými Stanovy Ázerbajdžán je světským státem. Vztahy mezi státem a náboženskými složeními se budují na základě odpovídajících předpisů Stanov Ázerbajdžánské republiky, Zákonu "O svobodě náboženství" a jiných zákonodárných aktů. Náboženství si nejdříve osvojujeme jako fenomen a neoddělitelnou část naší kultury, historického dědictví a národní mentality.

Je známo, že vysoká úroveň tolerance je nejdříve projevem vysoké kultury. Formování takové kultury vlidech musí začínat od dětství. Ve státu vprocesu výuky rostoucí generace vramcích moderních vědecko-pedagogických koncepcí se snažíme formovat kulturu styku, kulturu náboženské trpělivosti a vzájemné spolupráce. A celkem toho dosahujeme. Samozřejmě, je dost lehkým o tom mluvit, ale je dost složitým to realizovat.

Vdějinách bývaly periody, když se neoceňovala správně role náboženství vživotě společenství. Na skutečně etapě po úpadku totalitarních režimů a ideologií, dinamickým způsobem se mění role náboženství vživotě společenství. Spolu spozitivními procesy některé síly se snaží využívat náboženství jako prostředek pro štvaní kterorismu a extremismu. Je nutná mobilizace všech vrstev společenství a zvlášť politiků, vědců, věřících a náboženských činitelů pro rázné zabranění realizaci takových pokusů. Vaše konference tvoří překrasnou možnost pro všechny lidí, které jsou hotovy kdialogu a spolupráci.

Vázení účastníci konference!

Dnes se lidsvo nachází před tváří řady hlobalních problémů. Bohužel, těchto problémů je hodně: od nutnosti určení prověřených strategií ekonomického rozvoje až do řešení různých ekologických otázek. Při rozhodování těchto problémů každý znás musí vzít vúvahu, že ve složitých celosvětových procesech je pro nás velikou hodnotou a blahem sám člověk.

Lidské společenství musí být schopným bránit vnitřní mír člověka, jeho světový názor, jeho vyučující, vědecké a kulturní potřeby, krátce, hodně faktorů určujících existenci a mravní mír člověka včetně i jeho práva. Ale nejdříve neseme zodpovědnost za život každé osoby: jestli terorismus hrozí životu člověka, to znamená, že hrozí i celé naší civilizaci. Právě ve jménu budoucnosti všech lidí, ve jménu budoucí lidské civilizace my všichni musíme najít stejný jazyk a likvidovat všechny tmavé, zlé a destruktivní síly, které povzbuzují extremismus, terorismus a útočný separatismus. Přeju vám úspěchů na tomto těžkém, ale, bezpodmínečně, ušlechtilém poli.

Děkuji za pozornost.