Vyhledávání

SPISY / ZAHRANIČNÍ POLITIKA / Ázerbájdžán – Mezinárodní organizace

Gejdar Alijev: Vážení hosté, vítám Vás v Ázerbájdžánu. Velmi pozitivně si cením návštěvy v Ázerbájdžánu tolika představitelů mnoho delegace Evropské unie. Ale vidím před vámi tolik papírů, že když se budeme tím vším zabývat, to nám to zabere tři hodiny. Žertuji, můžeme hovořit tak dlouho, kolik se přejete.

Vztahy mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem jsou založeny na dokumentu o spolupráci, který jsme podepsali vroce 1996. Jsem rád, že jsme podepsali tento dokument. Jestli se nemýlím, tak jsme ho podepsali vLucembursku. Byl jsem tam a sám jsem ho podepsal. Poté se naše spolupráce začala rozvíjet. Zpohledu konkrétního výsledku je naše spolupráce sEvropskou unií velmi plodná, více než sostatními organizacemi.

Počínaje lety 1992-1993 se zájem Evropské unie o náš region, Kavkazu, Středoasijskému regionu zvětšoval. Objevilo se několik programů - programu TASIS, programu TRASEKA, programu INOGEIT, což svědčí o tom, že Evropská unie, má velký zájem o náš region. Aktivně se účastníme těchto programů. Geografická poloha, geostrategická poloha našeho státu je taková, že tyto programy nemohou existovat bez účasti Ázerbájdžánu.

Vtomto byl proveden velký kus práce. Vsouvislosti tímto si ceníme pomoci i kreditu, které nám poskytla Evropská unie pro rozvoj některých odvětví naší ekonomiky.

Nakonec, všem je nám známo, že vříjnu 1998 jsme uskutečnili v Ázerbájdžánu společně sEvropskou unií velkou konferenci. Hlavním tématem této konference bylo otázka rekonstrukce Velké historické hedvábné cesty podle programu TRASEKA. Jsem velice rád, že se tato konference uskutečnila v Ázerbájdžánu. Domnívám se, že jsme zde podepsali mimořádnou smlouvu. Vytvořili jsme organizaci vsouvislosti sobnovením starobylé hedvábné cesty, sekretariát které je umístěn vBaku. Nedávno jsme poskytli tomuto sekretariátu hezkou budovu, při jeho otevření jsem byl osobně přítomen. Kprogramu obnovy Velké hedvábné cesty se chováme velice seriozně. Počítáme stím, že má velkou perspektivu. Je to nejkratší a nejbezpečnější cesta, která spojuje východ se západem, Evropu sAsií.

Ale vnímáme spolupráci sEvropskou unií nejenom zpohledu těchto programů. Jste představiteli Evropské unie.

Jsem velice rád, že mezi parlamentem Ázerbájdžánu a Vámi jsou velmi dobré pracovní vztahy, včera a dnes se tady pořádala velmi prospěšná konference, posuzovaly se různé otázky. Považujeme za velmi důležité a vkládáme velké naděje do spolupráce Ázerbájdžánu sEvropskou unií.

Jak je vám známo, byli jsme vlednu přijati do Rady Evropy jako rovnoprávný člen. Do Rady Evropy patří mnoho států - 43 států. Pro vstup do této organizace jsme po dlouhou dobu byli zkoušeni. Vcelé řadě případů byli naši zkoušející nespravedliví knám. Přesto jsme jim dokázali, že můžeme být důstojným členem Rady Evropy. jak je mi známo, Evropská unie má 15 členů, ale ještě mnoho států čeká na přijetí. Vaše podmínky pro přijetí jsou velmi těžké. Ale mi jsme realisté. Nepočítáme stím, že bychom se vblízké době stali členy. Nicméně Ázerbájdžán jako člen evropské rodiny, se chce samozřejmě pohnout kupředu vtomto směru proto meziparlamentní styky mají neobyčejně velký význam. Myslím si, že vprůběhu těchto dvou dnů jste se seznámili srealitou Ázerbájdžánu. Vnaší zemi samozřejmě neprobíhá vše tak jak by mělo, ale za posledních pět-šest let je v Ázerbájdžánu vidět ekonomický rozvoj a máme velmi dobrou perspektivu.

Vám už řekli, že naší práci překáží arménsko-ázerbájdžánský konflikt. Myslím, že je vám známo, že za viníka tohoto konfliktu jsme považováni mi. Arménie vyvolala tento konflikt zdůvodu, aby získala část ázerbájdžánského území pro sebe, Náhorní Karabach. Mezitím tento konflikt přerostl vkrvavou válku a ozbrojené síly Arménie zrůzných důvodů okupují 20% území Ázerbájdžánu. Jeden milion lidí byl vyhnán zokupovaného území a vsoučasné době žijí tito lidé už sedm-osm let jako uprchlíci, většina znich ve stanech.

Existence ve XX. století takového konfliktu ve světě, na Kavkaze samozřejmě není vsouladu se současnými procesy. Bohužel se nám nepodařilo naklonit světovou veřejnost kmírovému vyřešení tohoto konfliktu. Obnovení války nemůže přinést žádný užitek ani Arménii a ani Ázerbájdžánu. Nicméně nemůžeme trpět, že část ázerbájdžánského území je okupována, ázerbájdžánští občané jsou vyhnáni ztohoto území a žijí vtěžkých podmínkách. Proto se snažíme o mírové vyřešení této otázky. Myslím si, že Evropská unie musí zaujmout svůj názor ktěmto otázkám začít být aktivní.

Myslím, že jste se seznámili snaším městem. Vkaždém případě to není špatné město. Brusel je rovněž hezké město, ale Baku, Ázerbájdžán nejsou o nic horší. Prosím.

Vyjadřujíc prezidentovi Gejdarovi Alijevovi vděčnost za přátelské přijetí, spolupředseda Výboru parlamentní spolupráce Evropská unie - Ázerbájdžánská republika Uršula Švajter řekla:

Pane prezidente, dovolte mi nejdříve, Vám poděkovat jménem delegace za to, že jste dnes přijal. Děkuji též velvyslancům Evropské unie ve vaší zemi za účast při přípravě tohoto setkání a naší návštěvy. Poslední dobou Ázerbájdžán prožívá historické dny. Tady probíhají velmi důležité události. Velmi dobře jste podotkl, že počátkem letošního roku stal Ázerbájdžán členem Rady Evropy. To byla historická událost ve vašem životě. Je nám známo, že se vposlední době vedou intenzivní mírové rozhovory ohledně Vámi zmiňovaného konfliktu. Víme o Vašich jednáních sprezidentem Arménie. Očekáváme, že mírové rozhovory mezi vedením obou států budou pokračovat, i když nejsme partnery vregionu při těchto rozhovorech, tyto jsou samy o sobě velkou událostí a vítáme tyto rozhovory.

Během návštěvy ve vaší zemi jsme uskutečnili řadu pracovních jednání s představiteli vašeho parlamentu. Ztěchto jednání je nám známo, že máte dva hlavní problémy. Za prvé, zajisté je to karabašský problém. Přejeme si, aby tento konflikt, tento problém byl co nejdříve vyřešen mírovou cestou.

Myslím si, že pro vyřešení tohoto konfliktu, je potřeba takových osobností jako jste vy. Tento problém lze vyřešit pouze díky vůli takových velkých osobností.

Myslíme si, že váš národ dobře chápe, vjaké etapě rozvoje se nachází váš stát. Vtomto smyslu jsme soptimizmem přijali, vše to, co jme viděli vÁzerbájdžánu. Přesvědčili jsme se, že Ázerbájdžán stojí před velkou budoucností.

Mezi členy naší delegace budou bezpochyby některé otázky, které by Vám chtěli adresovat. Na začátku bych Vám chtěla představit členy delegace. Pan Stefano Zappata - člen Evropského parlamentu. On zastupuje Itálii. Je členem Evropského parlamentu voblasti ochrany životního prostředí. Pan Oliver Dupui je rovněž zástupcem Itálie. Je členem konstitučního výboru Evropského parlamentu, kde pracuji i já. Paní Mary-Ann Isler Beguin zástupkyně Francie. Ona je rovněž tak jako Stefano Zappata, člen výboru ochrany životního prostředí. Pan Dmitrios Kulurianos zastupuje Řecko. Je členem zemědělského výboru Evropského parlamentu.

Jsem ráda za to, že v naší delegaci je i pan Per Garton, který je členem Komise Evropského parlamentu pro vnější vztahy a lidská práva. Mimo toho, že je vedoucím skupiny přednášejících v Evropském parlamentu o Jižním Kavkazu. Poté co pan Garton vystoupí vKomisi Evropského parlamentu pro vnější vztahy a lidská práva sdokladem spojeným sÁzerbájdžánem a Jižním Kavkazem, po diskuzi, která tam proběhne, jsme si naplánovali vEvropském parlamentu během září nebo října tohoto roku provést a zajistit společnou rozpravu a zhodnocení.

Předpokládáme, že tato rozprava a posouzení sehraje vážnou roli ohledně spolupráce Evropské unie a Ázerbájdžánu. Chtěla bych říci, že hodně očekáváme od nastávající podzimní rozpravy. Tak, jak nedávno navštívili region tři zástupci Evropské unie. Podle sdělení našeho velvyslance zŘecka, za poslední týdny probíhala intensivní práce spojená smírovými rozhovory. Mimo to, vposlední dobu navštívily vaši zemi mnohočetné delegace, včetně reprezentativní delegace zNěmecka, kterou představuji. Jsme přesvědčeni, že budeme mít hodně otázek předložených kposouzení na podzim tohoto roku.

Myslím si, že vprůběhu této návštěvy naší delegace jsme měli možnost vidět všechny sféry pro mnohostrannou spolupráci sÁzerbájdžánem. Diskutovali jsme na různá témata. Myslím, že s Vaší podporou můžeme přistoupit knové etapě naší spolupráci sÁzerbájdžánem.

Gejdar Alijev:Pochopil jsem to tak, že budete mít otázky. Vtakovém případě to chápu tak, že jste nás přijeli známkovat, zda bychom se mohli přiblížit kEvropské unii. Bezevšeho, prosím.

Oliver Dupui (člen Evropského parlamentu, Itálie): Pane prezidente, myslím si, že všechno bude jinak. Vy sám budete muset známkovat. Protože Evropa pracuje velmi pomalu. Vdnešní době dokonce integrované procesy vsamotné Evropě probíhají pomalu. Bohužel, vEvropě, vBruselu ne všichni rozumí ja velký význam má vaše země.

Gejdar Alijev: Máte absolutní pravdu

Oliver Dupui: proto očekáváme od Vás, rovněž tak od Gruzie, která je vaším spojencem, více seriozních signálů. To znamená signály, adresované Evropské unii a Bruselu, aby lidé kteří tam jsou, lépe pochopili, jak velký význam má váš region. Jsem přesvědčen, že samo přijetí za člena Evropské unie je velkým procesem. Ale mi očekáváme od Ázerbájdžánu a rovněž tak od vašeho spojence Gruzie, aby vaše vlády přijaly změny vsouvislosti spočátkem procesu jednání pro oficiální přijetí do Evropské unie. Domnívám se, jestliže zvaší strany a ze strany vedení přijdou takové signály, spojené spočátkem dlouhodobého procesu, které prošly vtakových státech jako je Polsko, Bulharsko, pro vstup do Evropské unie, to vBruselu mohou lépe pochopit jak velký význam má váš region - Ázerbájdžán a Gruzie. Vkaždém případě to může být jedním zdůležitých elementů pro poznání vašeho regionu. Proto nám musíte dát malý úkol. Musíme si u vás vzít nějaké úkoly.

Gejdar Alijev: Náš vážený hoste. Děkuji vám. jsem rád, že dáváte takový význam našemu regionu, částečně i Ázerbájdžánu a sousední přátelské Gruzii.

Sdílím váš názor, že vBruselu, vEvropské unii, se mohou ještě dozvědět, nakolik je pro Evropu důležitý náš region a naše země - Ázerbájdžán a Gruzie.

Ale po pravdě říci, o Evropské unii panuje takový názor, že některé země se snaží několik let vstoupit do Evropské unie a nedaří se jim to. Když jsme vstupovali do Rady Evropy mávali snámi tolik, že se už bojíme. Proto nejsme smělí. Ale teď, když jste vystoupili stakovým prohlášením, budeme mít samozřejmě více odvahy.

Nemohu vám říci jestli se může stát Ázerbájdžán nebo Guzie Evropské unii nějakým příkladem nebo mu dávat nějaké úkoly, protože do sestavy této organizace nejrozvinutější evropské země. My se zatím nacházíme ve stadiu rozvoje. Ale mi svelkým optimizmem hledíme do budoucnosti. Proto sradostí přijímám vaše rady. Děkuji vám.

Dmitrios Kulurianos (člen Evropského parlamentu, Řecko): Všichni žijeme vprostoru zvaném Zeměkoule. XXI. století započalo ne jak završení ideologie ale jako konec dogmatům. Evropa, to není jenom mapa, to je jednotná idea, naplnění ideologií, všeobecná evropská kultura. A mi jsme vybraní představitelé národů, které žijí vEvropě,mi je zastupujeme. Chceme na celém světě rozšiřovat celoevropskou ideu, celoevropskou kulturu a ideologii. Nechceme být obětí geografie. Ztohoto pohledu si můžete být naprosto jisti, že děláme všechno možné pro rozšíření evropské ideologie evropské kultury ve vaší zemi a ve vašem regionu.

Gejdar Alijev: Děkuji vám vážený poslanče. Souhlasím svámi. Mezi vámi a námi existuje velký rozdíl. On spočívá vtom, že ve XX. století jsme 70 let žili pod vlivemdogmatů. Dogmata byla i vnašich zemích. Vaš země si také prošly velkými etapami. Vzít kupříkladu druhou světovou válku. Fašismus vNěmecku a vItálii, ve druhých státech Evropy. To rovněž bylo dogma, které bylo ve vašich zemích. To znamená, u nás bylo své dogma, u vás své. Ale vy jste se po druhé světové válce mohly od toho rychle osvobodit. Evropa, vaše země, vykonaly po druhé cestě dlouhou cestu a dosáhly velkého progresu.

Mi jsme se osvodili od dogmatů teprve před 10 roky. A těch deset let nebylo pro nás beztarostnými a klidnými. proto vy, samozřejmě, jste nás předběhli ve všech oblastech. Naše snaha vstoupit do evropské rodiny je spojena spřáním se přiblížit vašim hodnotám. To přinese velký prospěch nejenom nám, ale i vám, Evropě.

Přijetí do Evropské unie takových zemí, jako je naše, podle mého názoru, přinese obohacení evropské duchovnosti a tradici. Dnešní realita Ázerbájdžánu je syntézou evropských a východních národních tradic. Myslím si, že jestliže evropské hodnoty doplnit těmito, to se ony stanou ještě bohatšími.

Proto spolupracujeme. Vy nám musíte pomáhat. Tak jako kroky, které jste přijímaly vletech 1945-1946, u nás děláme nyní - koncem XX. století a počátkem XXI. století Je samozřejmé, že se budeme rozvíjet rychleji než vy, protože bychom vás jinak nedohonili. Ale nehledě na to, potřebujeme vaší pomoc.

Dmitrios Kulurianos: Vmaratonském běhu není důležité, kdo začal první. Důležité je, kdo první přiběhne do cíle.

Gejdar Alijev: To je pravda. Ale přesto, jestliže jeden začal maraton o hodinu dříve, to druhý, ať by byl jakkoliv silný, ho nemůže dohnat. Ale s vaším vyjádřením nápojích souhlasím. VItálii jsem si ověřoval mnohokrát. Výborné nápoje jsou i vŘecku. Je ale pravdou, že velvyslanec mne tam nikdo nikdy nepozval. Ale já vím, že jsou tam velmi dobré nápoje.

Merkurios Karafotias (velvyslanec Řecka vBaku): Vaše Excelence, jak jenom budete souhlasit, mi vás tam uvítáme. Pro nás to bude velká čest.

Gejdar Alijev:Já vím. Děkuji vám.

Paní Mary-Ann Isler Beguin (členka Evropského parlamentu, Francie): Pane prezidente, dovolte mi hovořit francouzsky .

Pane prezidente pro nás je velkou ctí, že už podruhé máme možnost přijet podruhé do Ázerbájdžánu a setkat se sVámi. Velmi vám za to děkuji. Na předchozích setkáních sVámi jsme se domluvili a vyzdvihli ideu o tom, aby se podepsala charta sÁzerbájdžánem, chartu o životním prostředí regionu.

Pane prezidente, na různých místech jsme už toto projednávali, vyměnili si zkušenosti. Velmi kvalifikovaně jsme hovořili o problémech ekologie, znečištění životního prostředí vašeho regionu, Jižního Kavkazu. Myslím si, jestliže skutečně docílíme založení takového centra, bude to vzájmu nás všech.

Pane prezidente, když jsme vtu dobu spolu besedovali na toto téma, Vy jste nám nedal konečnou odpověď, ale projevil jste o toto téma velký zájem. Vaše velikost spočívala vtom, že neprošlo ještě ani několik dnů od návratu do Bruselu po našem setkání a dozvěděli jsme se, že jste podepsal tuto chartu.

Pane prezidente, jménem těch, kteří pracují vtomto úřadu, vtomto centru Vás vyjadřuji hlubokou vděčnost i za toto. Chci, abyste věděl, že dnes vTbilisi již takové centrum pracuje, zajímá se o o problémy ekologie, znečištění životního prostředí. Využívajíce našeho dnešního setkání sVámi, Vás prosím, abyste souhlasil sotevřením kanceláře takového centra i vÁzerbájdžánu, to znamená v Baku. Myslím si, že problémy ekologie, znečištění životního prostředí jsou velice aktuální i pro Ázerbájdžán a společně svámi bychom pracovali vtéto oblasti. Připravíme určené programy, poskytneme určitou technickou pomoc. Myslím si, že tímto můžeme docílit velmi dobrých výsledků.

Pane prezidente, v tu dobu jste poznamenal, že vcelém rozsahu může Ázerbájdžán posoudit otázku podepsání regionálních programů, to znamená, že může přijmout takové kroky, pouze vpřípadě, že bude vyřešen arménsko-ázerbájdžánský konflikt. Ale my jsme ještě jednou dnes uviděli, pocítili jsme Vaši velikost. Je samozřejmé, že vživotě, vsoučasné naší etapě existují takové problémy, které se možná jeví jako neodkladné, nejvíce vážné, ale přesto, že ještě není uvedený politický proces ukončen, jste učinil takový krok a podepsal jste ten program, chartu.

Gejdar Alijev: Děkuji Vám, vážená paní. Tyto naše myšlenky mají velký význam. Dnes se ochrana životního prostředí jeví jako problém číslo jedna pro celé lidstvo.

Včetně Ázerbájdžánu, který toto potřebuje. Ochrana životního prostředí je vÁzerbájdžánu velmi důležitá, velmi znečištěné jsou řeky Kura, Araz, které pramení vTurecku, protékají Gruzií, Arménií a pak Ázerbájdžánem. Využíváme vodu těchto řek pro zásobování vodou obyvatelstva. I zemědělství hojně využívá pro své potřeby tyto řeky. Jsem proti spolupráci sArménií ve všech ostatních oblastech až do dosažení míru. Ale vtéto oblasti, jsem připraven spolupracovat. Ještě vminulosti, vdobách Sovětského svazu Arménie velice znečišťovala řeku Araz, která protékala jejich územím. Na jejich území bylo objeveno nevelké naleziště zlata. Na březích Arazu postavili závod na promývání rudy dobývané vtomto nalezišti. Při tomto se spotřebuje velké množství vody, která se po promývání považuje za velmi jedovatou.

Vtu dobu jsme byli součástí jednoho státu a já jsem vynakládal mnoho úsilí. Do této otázky zasáhla Rada ministrů SSSR a byly přijaty některé kroky. Ale dnes, já nevím co se tam děje. Ale, jestliže budeme spolupracovat, to můžeme provádět vzájemné inspekce, řešit mnohé otázky.

Nebo otázka znečištění Kaspického moře. Kaspické moře patři 5 státům ležících u tohoto moře. Kvůli tomu, že mezi těmito státy není doposud uzavřena žádná smlouva o ekologii bio zdrojích, těžbě ropy a plynu, každý ze svého území vypouští odpadní vody do moře. VKaspickém moři jsou ve velkém nebezpečí ve světě považované velmi vzácné druhy ryb.

Vím, že na západě milují kaviár. Ale jestliže věci půjdou tím samým způsobem, jestliže to neodvrátíme, to za 5-6 let nebude žádný kaviár. Proto je to velký problém. Dnes je to problém číslo jedna, která stojí před lidstvem. Podepíšu jakoukoliv vaší chartu. Ale musí se rovněž dělat konkrétní praktická práce. Iniciativní centrum musí být. VÁzerbájdžánu určitě takové centrum vytvoříme. Ovšem je nutné práci centra vTbilisi, centra vÁzerbájdžánu a vdruhých místech zkoordinovat.

Jestli se Evropská unie bude konkrétně a prakticky zajímat o tento problém, tak to bude její velkou zásluhou vhistorii lidstva.

Per Harmon (člen Evropského parlamentu, Švédsko): Pane prezidente, plně souhlasím smými kolegy, že tento region má pro nás velký význam. Souhlasím sVaším názorem, že vEvropě příliš dobře neznají. Proto ve zprávě, kterou připravím pro Evropskou unii, Evropský parlament, věnuji velkou pozornost tomu, abych zdůraznil velký význam tohoto regionu.

Nejvíce rozšířená informace vEvropě spojená stímto regionem je věnována, už dlouho trvajícímu trvajícímu vregionu neobyčejně složitému konfliktu, který, bohužel, ještě nebyl ukončen mírem. Nám je rovněž známo, že poslední dobou osobně vynakládáte velké úsilí společně sprezidentem Arménie, kdy jste mnohokráte jednali, aby se dosáhlo mírového řešení tohoto konfliktu i Vaše poslední setkání, které se konalo na Floridě. Nakolik je nám známo, vŽenevě se očekává další setkaní, kvůli pokračování mírových rozhovorů sprezidentem Arménie.

Pane prezidente, já pročítám velké množství zpráv o těchto četných jednáních ve věci dosáhnutí míru - jak přímých setkání, prováděných Vámi a prezidentem Arménie, tak i o celkovém mírovém úsilí. Ztěchto zpráv vyplývá a formuje se takové mínění, že se kmírovému řešení konfliktu přistupuje optimisticky. Dokonce se říká, že jste se sprezidentem Arménie sblížili vnázorech kdostižení míru. Ale společně stímto, existuje takový názor, že i když jste sprezidentem Arménie sblížili vnázorech na mírové řešení, to na jedné i druhé straně existují protestující proti tomuto silné a nebezpečné skupiny, které mohou být překážkou pro tuto realizaci. Mohou odporovat mírovému procesu, té anebo jiné smlouvě, kterých může být dosaženo. Takovým obrazem Vás i prezidenta Arménie mohou postavit do bezvýchodné a složité situace. Rozumím tomu, že se jedná o tajné schůzky, tajné rozhovory. Ale myslím si, že kdybyste nás informoval o současném stavu rozhovorů sprezidentem Arménie, celém mírovém procesu, to by nám to pomohlo nejlépe posoudit situaci.

Gejdar Alijev: Víte, dneska na začátku našeho setkání jsem řekl, že tento konflikt začala Arménie a ne Ázerbájdžánu. Vjeho výsledku Arménie okupuje 20 procent ázerbájdžánského území - jak Horní Karabach, tak i přilehlá kněmu území. Vyhnala ztěchto území zde žijící lidi. Vdobě války bylo prolito mnoho krve. Vkvětnu 1944 jsme se dohodly na zastavení palby. Od té doby, už 7 let, žijeme vrežimu zastavené palby. Chci rovněž poznamenat, že mezi námi nejsou žádné mírové síly jiných států. Pouze jenom mi, to znamená Ázerbájdžán a Arménie ochraňujeme režim zastavené palby. Vprůběhu těchto 7 let vedeme jednání ohledně mírového řešení prostřednictvím Minské skupiny OBSE. Nakonec vroce 1999 se mezi prezidentem Arménie a prezidentem Ázerbájdžánu periodicky konají rozhovory ve Spojených státech amerických, na Floridě za účasti zástupců Ruska, Spojených států amerických a Francie, kteří jsou spolupředsedy Minské skupiny.

Jakmile jsme vstoupili vjednání sprezidentem Arménie, tak jsme se domluvili na tom, že pro dosažení míru je nezbytné najít cestu vzájemných kompromisů. Jestliže, byla dosažena taková dohoda, ale nemohli jsme se toho dobít, to znamená, že jsme nemohli určit takové kompromisy, které by jedna nebo druhá strana akceptovala. Arménie, která využívá svou výhodu, tj. že okupuje ázerbájdžánské území, její ozbrojené síly jsou na těchto územích, obyvatelstvo Ázerbájdžánu bylo vyhnáno ze své vlasti, požaduje příliš velké ústupky. Ázerbájdžán, samozřejmě nemůže souhlasit stěmito podmínkami. Proto jsme do dnešní doby nebyli schopny vyřešit tuto otázku.

Koncem roku 1999 se naše pozice dostatečně sblížily vjedné zvariant. Ale pak Arménie ustoupila od této varianty. Vdůsledku toho, se tento problém protáhl a obyvatelstvo Ázerbájdžánu, více jak milion lidí, přežívá za velmi těžkých podmínek, je samozřejmé, že roste nespokojenost i vnaší společnosti.

Území Arménie není okupováno. Její obyvatelstvo není vyhnáno. Je pravdou, že někteří Arméni, kteří vycestovali zÁzerbájdžánu, znamenají určité problémy pro Arménii. Ale hlavní škoda byly učiněny Ázerbájdžánu. To je potřeba mít na vědomí.

Ale toto se nebere na vědomí a problém se protahuje. I vÁzerbájdžánu postupně narůstá velká nespokojenost. Vlidech se zase objevují nálady, že je potřeba bojovat, osvobodit okupované území ozbrojenou cestou.

Naše opozice, samozřejmě, toho využívá. Kritizuje nás zprava a zleva. Ona nás dokonce obviňuje, proč jsme do dnešní doby neuregulovali tento konflikt. Obnovme válku, osvoboďme naše území od okupace. A tyto akce mají vliv na určité vrstvy obyvatelstva. Proto vznikla velice nebezpečná situace. Ztisku je zřejmé, že i vArménii některé síly nesouhlasí, aby Arménie učinila, dokonce i sebemenší, kompromisy. Taková je situace.

Jestliže skutečně můžeme dosáhnout vyváženého kompromisu, to ho bude velmi těžké prosadit do života. Ale vtomto případě je možné bojovat za dosažení uzavřené dohody. Vopačném případě i já prezident, nehledíc na to, že na mne vkládají velmi silné naději, váží si mne, nemůže vtakovém postavení nic dělat a nic neudělám. Proto bude hrozba války neustále narůstat.

Ztohoto důvodů, vždy spolupředsedy Minské skupiny prosím - tyto velké státy - Rusko, Spojené státy americké, Francie, že mají možnosti ovlivnit Arménii. Oni vždy prohlašují, že přijmou jakoukoliv dohodu, na které se dohodli dva prezidenti.

No proč tehdy, vroce 1992 vznikla Minská skupina OBSE ? Z jakého důvodu tři velké státy - Rusko, Francie, Spojené státy americké na sebe vzaly tento úkol ?

Proto vznikla tato nesmírně složitá situace. Vkaždém případě, když o tom hovořím, nechci, aby u vás vznikl takový dojem, že jsou veškeré možnosti vyčerpány. Když odpovím na vaši otázku, tak vám vysvětluji reálnou situaci. Ale myslím si, pro dosažení mírového řešení je potřeba pracovat dále.

Per Harmon: Prosím za prominutí, chtěl bych dát doplňující otázku. Jakou práci chcete vidět ze strany Evropské unie, mimo té práce, kterou jsme již udělali do dnešní doby, pro podporu vašeho mírového úsilí ?

Gejdar Alijev: Práci jsme už udělali Pomozte nám nastolit mír. Vrátit teritoriální celistvost Ázerbájdžánu. Osvobodit území okupované ozbrojenými silami Arménie, aby se milion Ázerbájdžánců mohl vrátit do své vlasti. Nehledíc na to, že vmístě jejich bydliště je všechno zničeno, vše je opuštěné, oni se prostě chtějí vrátit do své země. A toto já očekávám od vás.

Uršula Švajter: Velké díky. Počítám, že dnes byl u nás velice plodný rozhovor. Chtěli jsme od Vás slyšet bezprostřední hodnocení současné situace, seznámit se stím, jak hodnotíte současnou realitu. Poté mi mezi sebou provedeme doplňující hodnocení. My jsme provedli dodatečné posouzení o tom, jakou práci jsme schopni udělat pro uskutečnění vašeho úsilí a přání.

Jsem velmi ráda, že panem Gartonem připravený dokument bude dostatečně podrobný. To znamená, že tento dokument bude připraven nejen pro Evropský parlament, Evropskou unii, ale on sehraje i roli vobjasnění, rozkrytí pro celý svět současné situace. Děkuji Vám.

Gejdar Alijev: Pane Gartone, odpověděl jsem na Váš hlavní dotaz - co může udělat Evropská unie. Prosím Vás, přistupujte velmi vážně a seriozně ktomuto. Děkuji

© aliyev-heritage.org