Vyhledávání

SPISY / ROPNÁ STRATEGIE / "Smlouva století"

Vážení novináři a pracovníci tisku!

Už víc než tři roky se konají jednání mezi Státní naftovou společností republiky a naftovými společnostmi západních států kvůli společnému zužitkovávání naftových ložisk Ázerbajdžánu v Kaspickém moři. Státní naftová společnost Ázerbajdžánské republiky jednala sjednotlivými naftovými společnostmi západních států, pak v roce 1992 se tyto společnosti sjednotily a vytvořily všeobecné konsorcium a jednání se už pokračovala stímto konsorciem.

Víte, že po vzniku v Ázerbajdžánu určitých změn na konci července roku 1993 jsem jako předseda Nejvyšší rady republiky a spolu stím plníc plné moci prezidenta Ázerbajdžánu rozhodl o ukončení těchto jednání. Toto řešení bylo přijato vdůsledku toho, že dostávající se vtuhle dobu signály a informace říkaly o určitých vadách, přepočítáních vprojektu připravující se smlouvy a vtakové formě projekt nebyl přijatelným pro Ázerbajdžánskou republiku. Pro prozkoumání těchto informací, pro určení toho, jak moc projekt odpovídá zájmům Ázerbajdžánské republiky jsem přijal řešení o pozastavení těchto jednání. Po té vStátní naftové společnosti republiky zase prozkoumali připravené materiály a byly vykonány příslušné analýzy.

V tuhle dobu prezidenti a jiní vedoucí západních naftových společností přijeli do Ázerbajdžánu a osobně se se mnou setkali. Pak naši vědci a odborníci pracující vnaftovém průmyslu Ázerbajdžánu, vedoucí této oblasti a jiné osoby zabývajicí se touto prací vykonali příslušná zasedání. Vykonali jsme široká jednání a oznámil jsem o pozici Ázerbajdžánu vtéto otázce. Tam byly zjištěny příčiny přerušování smlouv, to je, informoval jsem o těchto příčinách a ujistil jsem západní společnosti o tom, že není důvod pro obavy a že tato práce bude pokračovat, ale kvůli tomu, že nafta je největším nejcennějším bohatstvím Ázerbajdžánu, je nutno hlouběji prozkoumat tuto otázku a všestranně ji projednat. Podobná dohoda byla dosáhnuta a po ní práce byla pokračována.

Pro konání těchto prací Ázerbajdžánská státní naftová společnost na první etapě zapojila neutrální experty ze západních států - experty ze Spojených států Amerických, Kanady a jiných států. Tyto otázky byly analýzovány a projednávány za jejich účasti. Pak po některé době jednání byla pokračována vLondýně. Uviděl jsem, že předložené mi výsledky jednání vLondýně zase neodpovídají národním zájmům Ázerbajdžánské republiky a odmítl jsem připravený tam projekt a nepřijal jsem ho.

Po té Ázerbajdžánská státní naftová společnost podle mého nařízení spolu svědci, odborníky republiky, zkušenými lidmi pracujícími vnaftovém průmyslu zase určili pozici Ázerbajdžánu na těchto jednáních. Předložili mi jako prezidentu Ázerbajdžánské republiky písemné oficiální hlášení a svůj návrh o tom, na jakých zásadách Ázerbajdžánská republika může pokračovat jednání. Po prozkoumání a analýzy těchto zásad, konzultaci szodpovědnými osobami zabývajícími se právě těmito otázkami vnašich řídících orgánech, 4. února tohoto roku jem dal nařízení Ázerbajdžánské státní naftové společnosti pokračovat jednání na základě těchto zásad. Přenechal jsem plnou moc Státní naftové společnosti a přímo jeho prezidentu Natigu Alijevu, aby pokračoval tato jednání a aby je provedl na základě předložených návrhů. Po té začala nová etapa práce.

Ázerbajdžánská státní naftová společnost jednala snaftovými společnostmi západních států v Baku. Na následující etapě se tato jednání podle proseb západních naftových společností pokračovala ve městě Istanbul Turecké republiky a ukončila se včervenci. Prezident Ázerbajdžánské státní naftové společnosti Natig Alijev zase včervenci mi předložil písemný referát o výsledcích těchto jednání. Po prozkoumání a analýzy tohoto referátu jsem se rozhodl, že na základě dosáhnutých dohod je možné začít etapu přípravy smlouvy.

V tuhle dobu jsem přijal vedoucích Ázerbajdžánské státní naftové společnosti - prezidenta, zástupce prezidenta a celý sbor Státní naftové společnosti, která jedná snaftovými společnostmi západních států. Po té, jak jsem je posléchl, přijal jsem tetno sbor spolu sjednající delegací naftových společností západních států. Vedení Ázerbajdžánské státní naftové společnosti a všechny osoby, které jsou člény jednající delegace, a také představitelé konsorcia naftových společností západních států mě informovali, že na jednáních vIstanbulu mezi strany je dosáhnuta dohoda. A proto na základě této dohody je možné uskutečnit přípravu projektu smlouvy. Souhlasil jsem se stím a dal jsem souhlas na to, aby v Baku byl podpesán protokol o ukončení istanbulských jednání Ázerbajdžánskou státní naftovou společností skonsorciem naftových společností západních států, s jejich představitelem a o začátku přípravy projektu smlouvy. Takový protokol byl podepsán tady uprostřed července.

21. července jednající sbor Ázerbajdžánské státní naftové společnosti podle pozvání konsorcia naftových společností západních států odjel do města Chjuston Spojených států Amerických. Tam 45 dnů pracovali nad přípravou projektu. Podle informací, které jsme stále odtud dostávali, a nakonec podle informací, které nám byly předloženy sborem delegací po jeho vrácení do Baku, bylo jasno, že při práce nad projektem vznikla řada obtížností. Zplnomocněný sbor Ázerbajdžánské státní naftové společnosti se vynasnažil řešit tyto problémy. Myslím, že potíže vtéto napjaté situaci byly překonány díky jejich pracovitosti, zkušenosti a projekt smlouvy konečně byl hotov.

Po návratu našeho sboru, delegace z Chjustonu jsem přijal prezidenta Ázerbajdžánské státní naftové společnosti Natiga Alijeva. Předložil mi písemnou informaci o výsledcích jednání v Chjustonu, o potížích i o jejich překonání a dal vysvětlení. Ve stejnou dobu oznámil mínění sboru delegace Ázerbajdžánské státní naftové společnosti o tom, že připravené projekty mohou být podepsány. Po té jsem projednal tyto otázky a získané výsledky sřídícími kruhy Ázerbajdžánského státu - s vedoucími Vyšší rady, Kabinetem ministrů, zodpovědnými osobami zabývajícími se těmito otázkami v Prezidentské rezidenci, příslušnými ministerstvy a ministry. Konečně jsem rozhodl, že připravený projekt je možné podepsát. Vydal jsem o tom příslušné nařízení. Kvůli tomu pro informování veřejnosti voficiální formě jsem pozval sem vás, představitele tisku.

Podle přijatému mnou řešení a danému nařízení smlouva připravená mezi konsorciem naftových společností západních států a Ázerbajdžánskou státní naftovou společností bude podepsána 20. září tohoto roku vBaku vpaláci "Gulistan".

Práce, která se konala dlouhá léta, to je tři roky, myslím, měla pozitívní výsledky. Samozřejmě, že předložený projekt smlouvy nezajišťuje všechna naše prání a úmysly. Je pochopitelně, a já jsem o tom nejedenkrát říkal, a dnes po přípravě projektu a přijetí kvůli tomu rozhodnutí, chci zase říct, že i teď, i vbudoucnosti se musíme snažit moc opatrně a dovedně používat přírodní bohatství Ázerbajdžánu, zvlášť naše největší bohatství - naftová ložiska. Musíme se snažit dostávat ztěchto bohatství maximální získ pro skutečný a budoucí ázerbajdžánský národ.

Vždycky jsem považoval za základy tyto zásady a dnes se jimi také řídím. Zhlediska těchto zásad, samozřejmě, že všechny naše záměry a přání se neodrazily vtomto projektu. Chceme ještě dostat velký získ ztohoto projektu. Ale víte, podstatou společné práce je to, že se obě strany snaží dostat svůj získ a musí dostávat. Když nebude zásada vzájemného získu, tehdy, samozřejmě, že nebude ani dohoda, ani smlouva.

Víte, že "AMOKO", "British Petroleum", "Statoil", "Penzoil", "Remko", "Junokal", "Makdermott" jsou západními naftovými společnostmi. Jednou ze společností-účastnicí je společnost Turecka, jinou je společnost "LUKoil" Ruska. Západní společnosti jsou moc velkými naftovými společnostmi, které se zabývají dobytím nafty vmnoha regiónech světa.

Samozřejmě, že přijeli do Ázerbajdžánu pro svou výhodu, to je přirozeně, a vynasnažili se uskutečnit své zájmy. Ázerbajdžánská strana po prvé, ve všech případech, vnašem století jde kdosažení tak velké dohody, projektu. Vminulosti dobytí nafty vÁzerbajdžánu se účastnili také společností cizích, zahraničních států a po roce 1920 víte, že to nebylo tak. Samozřejmě, že během roku vdůsledku mého osobního zásahu do této záležitosti konané dodatečné práce byly zaměřeny jen a jen na získání maximálního výnosu Ázerbajdžánem vtéto smlouvě.

Myslím, že nehledě na to, že se všechna naše přání neodrazila vtomto projektu, předložený projekt zajišťuje ekonomické zájmy Ázerbajdžánské republiky, ázerbajdžánského národa ve skutečnosti a vbudoucnosti a proto jsem si rozhodl podepsat tuto smlouvu.

To je velký projekt a není potřeba o ní mluvit. Ale chci vám dát na oznámení několik ekonomických ukazatelů. První smlouva je spojena spoužíváním naftových ložisk Kaspického moře vÁzerbajdžánu, to je se společným dobytím nafty a rozdělením dobyté nafty. To jsou naftová ložiska "Azeri", "Čirag" a "Gunešli". Víte, že teď zužitkováváme ložisko "Gunešli" a dobýváme odtud přiblížně 6,5 miliónů tuny nafty. Ale jednu část ložiska "Gunešli", která se nachází vnejhlubším areálu moře, nemůžeme používat. Tato část ložiska je předložena vtomto konsorciu pro společné použití.

Tedy ložisko "Azeri" je úplně, ložisko "Čirag" je úplně, ložisko "Gunešli" je částečně častí moře, kde je hloubka vody překračuje 200 metrů, budou se používat i ztěchto ložisk, podle smlouvy, bude dobyto 511 miliónů tuny nafty.

Smlouva je předvídána na dobu 30 let. 511 miliónů tuny nafty bude dobyto právě během těchto 30 let. Pro uskutečnění smlouvy 80 procent vložení kapitálů budou realizovat západní společnosti, to jsou společnosti, které jsou ve složení konsorcia. Vložení kapitálů podle dnešních cen tvoří přiblížně 7,4 miliárdů dolarů. 253 miliónů tuny dobyté nafty bude patřit Ázerbajdžánu.

Nechci uvádět jiné ekonomické ukazatele, ale zvažujíc dnešní kurz dolaru uvidíme, že od uskutečnění této smlouvy Ázerbajdžán dostane získ částkou 34 miliárdů dolarů. Samozřejmě, že se během těchto 30 let kurz dolaru také změní. Vtomto případě se tyto číslice mohou poměrně změnit.

Jedním zdůležitých zvláštností smlouvy je i to, že spolu snaftou se dobývá i plyn. Víte, co to znamená. Možná, že některým je to známo. To je úplně něco jiného, když se zvětšiny vrt spolu snaftou dobývá i plyn. Výpočty ukazují, že během této doby bude dobyto 55 miliárdů metrů krychlových plynu. Celý bude patřit Ázerbajdžánu, to znamená, že se tento plyn už víc nebude dělit. Vdobě společné skonsorciem dobytí nafty na těchto třech ložiscích Ázerbajdžánská státní naftová společnost, sama Ázerbajdžánská republika mohou nezávisle dobývat tam plyn cestou vrtání a tento plyn také bude patřit jenom nám.

Možná, že vbudoucnosti vsouvislosti sdobytím nafty bude uzavřena určitá dohoda snějakou společností nebo se samotným konsorciem. Chci říct, že všechen plyn na těchto ložiscích dobývaný spolu snaftou bude patřit Ázerbajdžánu.

Myslím, že ekonomické ukazatele jsou takové. Ázerbajdžánská státní naftová společnost vybudovala plošinu na naftovém ložisku "Čirag". Ale tato plošina se ještě nepoužívá. Její zužitkovávání se také předává tomuto konsorciu. Tady také existují své podmínky.

Jak už jsem řekl, smlouva se podepisuje na dobu 30 let. Není pochybností, že se po začátku prací na jednotlivých etapách vsouvislosti s chodem práce množství dobývané nafty bude zvyšovat. Jaké číslice vám můžu uvést? Dobytí nafty na plošině ložiska "Čirag" podle smlouvy bude zajištěno během 18 měsíců. To bude nafta společně dobytá Západním konsorciem a Ázerbajdžánskou státní naftovou společností. Na všech těchto ložiscích práce po dobytí nafty bude ukončena během 48 měsíců. A po 54 měsících bude ukončeno provádění potrubí pro převoz nafty a po té západní společnosti mohou brát svůj díl a odvážet ho vjakémkoli směru.

Tedy všichni musí dobře vědět, jakým způsobem se tato smlouva bude uskutečňovat. Začátek uskutečňování smlouvy také je moc principiální otázkou. Vdůsledků konaných jednání byla dosáhnuta dohoda o tom, že po podepsání smlouvy ta bude potvrzena ázerbajdžánským parlamentem a od toho dne nabude platnost, to znamená, konsorcium západních naftových společností už musí začít pracovat sÁzerbajdžánskou státní naftovou společností. Dobou začátku uskutečnění smlouvy se bude považovat tento den. Doufám, že po uplynutí krátké doby po podepsání této smlouvy parlament ji také prozkoumá a potvrdí.

Kromě všeho toho získu přijezd západních naftových společností do Ázerbajdžánské republiky a konání společné práce sÁzerbajdžánskou státní naftovou společností vnesou velké změny do naší ekonomiky. První změna je to, že tímhle otevřeme velkou cestu zahraničním státům pro investování do Ázerbajdžánu. Investování nebude vmalém množství - částka investic bude tvořit 7,4 miliárdů dolarů. To je moc velká částka.

Tento doklad hraje moc velkou roli vtom, aby Ázerbajdžán šel cestou svobodné ekonomiky, tržní ekonomiky a těsně integroval do světové ekonomiky. Ázerbajdžán bude ještě víc znám ve svém společensko-politickém životě a také vekonomice, ve světovém měřítku jako demokratická republika a tohle najde svůj odraz vživotě.

Samozřejmě, pro uskutečnění smlouvy bude tady vykonána velká práce, na natových ložiscích budou vybudovány velké plošiny. Jak víte, pro stavbu těchto plošin na začátku 80-ch let byla vybudována mohutná továrna hlubinných základ. Chci vám říct, že jsem pro budování této továrny vÁzerbajdžánu osobně vynaložil hodně úsilí a stavění tohoto podniku je velkým získem pro Ázerbajdžán. Vtuhle dobu tato továrna byla jediným podnikem, která vyráběla plošiny pro vrtání naftových dír a pro dobytí nafty ve všech velkých mořích bývalého Sovětského svazu. Svelkými potížemi jsme dosáhli budování továrny právě vÁzerbajdžánu. Pro její nákup bylo utraceno 400 miliónů dolarů vsouladu scenou tohoto období. Ale teď nemůžeme používat tuto továrnu. Protože musí být rekonstruována. Bude možné používat plošiny, které továrna vyrábí, nejen vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře, ale i vjiných částech pro dobytí nafty zhlubinných částí vody.

Možná, že si někteří zvás pamatují, že jsme ve druhé polovině 70ch roků a na začátku 80ch roků pro dobytí nafty zhlubokých částí Kaspického moře vÁzerbajdžánu koupili plošiny "Šelf-1" a "Šelf-2". Jsou vyrobeny na Západu, svelkými potíží jsou přivezeny sem a dány do provozu.

Teď vtovárně hloubkových základů se budou vyrábět plošiny ještě mohutnější, než tyto. A proto přebudování a rozšířování továrny obohatí ekonomiku Ázerbajdžánu. Jak jsem dřív zmínil, její výrobek se bude používat i včástích Kaspického moře, které patří jiným státům.

Otázka se tímhle nevyčerpává. Musí být vykonána ještě velká práce pro dobytí nafty ve velkém množství, pro její dovážku na pobřeží, a, konečně, pro přepravování pomocí potrubí částí nafty, která je dílem západních společností, musí být vytvořeny velké konstrukce, musí být vybudováný mohutné podniky. Beze řeči, všechno to bude ytvořeno.

Jak víte, teď Ázerbajdžán pro dobytí nafty používá zařízení a lodě, které zůstaly od bývalého Sovětského svazu. Jejich většina zastarala a my nemáme možnost koupit nové. Bezpodmínečně, po tom, jak tato smlouva bude mít platnost, budou koupeny a přivezeny nové lodě, tankové lodě, nová zařízení pro konání společných prací vKaspickém moři. A všechno to vbudoucnosti se stane bohatstvím Ázerbajdžánu.

Pamatuji si, že ještě v 70ch rocích zanedbaný stav estakád postavěných na Naftových Kamenech nás moc znepokojoval a vtuhle dobu jsme vynakládali velká úsilí, abychom obnovili tyto estakády. Ale pro to nebyl dostatek prostředků, a proto jsme se snažili obnovit estakády dostavši prostředky zhlavního města Sovětského svazu - Moskvy. Události, na které jsem si vzpomněl, se konaly před 15-20 lety. Představte si, vjakém stavu se teď nacházejí tyto estakády. Pro jejich rekonstrukci, pro přivedení do použitelného stavu potřebujeme moc velké množství prostředků. Samozřejmě, že všechna ta práce bude splněna.

Kromě naftových ložisk "Azeri", "Čirag", "Gunešli" máme i jiná ložiska. Jejich zužitkovávání je také našim budoucím úkolem. A proto dovoz do Ázerbajdžánu nejmodernější, nejkvalitnější techniky a technologie naftových společností západních států a jejich tady uplatnění dají podnět rozvoji techniky a technologie vnašem naftovém průmyslu a všechna přivezená vybavení se stane bohatstvím Ázerbajdžánu vbudoucnosti.

Samozřejmě, že pro uskutečnění všech předvídaných prací bude potřeba dost velkého množství odborníků. Tak budou pracovat továrny po vyčištění nafty a strojírenské továrny, jiné podniky se budou zabývat určitými prácemi a také budou fungovat jiné odvětví průmyslu. Fungování všemy sílami všech oblastí průmyslu, nepochybně, bude napomáhat rozvoji naší ekonomiky. Zapojení pro uskutečnění tohoto projektu inženýři, odborníci, ekonomi, technici, pracovníci, krátce, všechny osoby budou zajištěni dobrou prací a také dobře budou zajištěni zmateriální stránky. Všechno to je dneškem a zítřkem Ázerbajdžánu.

Teď můžeme dodat devět miliónů tuny nafty. Ale musím vám říct, že je nutno vykonat velkou opravu naftových zařízení, vrtacích věží a ložisk. Je nutno splnit velkou práci. A pro to potřebujeme prostředky. Prostředky, které jsme dostali od konsorcia, a využití nafty, která je našim dílem, otevřou novou etapu vživotě našeho naftového průmyslu.

Všechno to je moc nutné jak pro skutečnost, stejně pro budoucnost Ázerbajdžánu. Díky podepsání této smlouvy začneme společnou práci se společnostmi pokrokových západních států, které mají velkou zkušenost vtéto oblasti, a každý sám může určit ekonomické, technické, vědecké a také jiné pozitívní výsledky. Určil jsem je pro sebe a myslím, že podníkajíc tento krok víc pracujeme pro zítřek Ázerbajdžánu, než pro dnešek. Už jsem vám uvedl další čísla - 18 měsíců, 48 měsíců, 54 měsíců. Jak je vidět, většina tohoto je určena pro budoucí generace.

Samožřejmě, že teď vnejblížší budoucnosti také bude hodně uděláno. Začátek těchto prací přivede kzásadním změnám vživotě a ekonomice Ázerbajdžánu. Tedy pracujeme nejen pro skutečnost, pro sebe, ale i pro budoucí generace. A proto doufám, že tato 30-letá smlouva nebude jedinou. Podepišeme i jiné smlouvy. Vůbec nepochybuji, že bude mít pokračování. To znamená, že pro zajištění života, ekonomiky a blahobytu ázerbajdžánského národa ve XXI. století podnikáme moc důležité, zodpovědné a stejně i, podle mého názoru, moc nutné kroky.

Přihlédnul jsem ktomu všemu, listoval jsem historii naftového průmyslu Ázerbajdžánu vminulosti, zvážil jsem to, že se Ázerbajdžán během 25 let zabýval naftovým průmyslem, a také jsem zvážil všechnu naši vykonanou práci, stav, ve kterém se nacházel naftový průmysl bývalého sovětského svazu, dal jsem nařízení a přijal jsem řešení o podepsání předloženého projektu smlouvy. Beru na sebe velkou odpovědnost a jsem hotov ji nést i dnes, i vbudoucnosti.

Pozval jsem vás pro to, abych dal vám tuhle informaci. Když budou otázky, nechci odpovídat ani na jednu z nich. Myslím, že jsem mnou řečeným odpověděl na všechny otázky. Oznámil jsem vám základní podstatu této smlouvy a jestli ji podepisujeme 20. září, tedy jsem odpověděl na všechny otázky. Po podepsání smlouvy můžete položit vzniknuté u vás otázky. Děkuji. 20. září vás zvu na ceremonii podepsání smlouvy.

© aliyev-heritage.org