Vážený pane předsedo !

Vážené dámy a pánové !

Srdečně zdravím účastníky Druhého summitu Rady Evropy. Jsem spokojen s tím, že se poprvé nezávislá Ázerbájdžánská republika účastní tohoto autoritativního mezinárodního fóra, které je věnováno posouzení nejvážnějších celoevropských problémů na rozhraní nového tisíciletí. 

Velké pozitivní změny, které prošly na naší planetě – konec studené války, pád železné opony – sjednocení Evropy, způsobily integraci v evropské struktury nezávislých států, které si vybraly cestu demokracie. 

Vážnou roli v těchto procesech hraje Rada Evropy a mi si vysoko ceníme jejího vkladu v upevnění míru a stability, potvrzení principů pluarity demokracie a všelidských hodnot na celém evropském kontinentu.   

Ázerbájdžán v průběhu celé své historie rozvíjel těsné vztahy s Evropou, když byl její nedílnou součástí.

Po získání nezávislosti Ázerbájdžánská republika prošla složitým a dramatickým vývojem. Těžkosti přechodného období, vnitřní politická nestabilita, zvůle nezákonných ozbrojených frakcí, řada nekonečných pokusů o státní převrat, sociálně – ekonomická krize, destruktivní následky agrese sousední Arménie vytvořily stav anarchie a chaosu, hromadné porušování lidských práv, ohrozily samotnou existenci ázerbájdžánské státnosti.

Za cenu velkého úsilí se nám za krátkou dobu podařilo stabilizovat situaci v zemi a přistoupit k uskutečnění radikálních politických a ekonomických reforem nasměrovaných na vybudování demokratického, právního, světského státu a tržní ekonomie.

Byly provedeny první demokratické volby do parlamentu republiky za účasti vice politických stran. Cestou všelidového referenda byla přijata první Ústava nezávislé Ázerbájdžánské republiky, která garantuje nezbytné svobody a práva člověka. Desítky politických stran, stovky nezávislých sdělovacích prostředků, svoboda slova, svědomí, příznivé podmínky pro rozvoj národnostních menšin – všechno toto svědčí o formování demokratické společnosti v naší zemi.

Liberalizace ekonomiky, redukce do minima inflačních procesů, široké získávání zahraničních investic, úspěšná realizace programu privatizace, včetně soukromého vlastnictví půdy způsobilo, že ekonomika Ázerbájdžánu překonala dlouhodobý pokles a započal reálný růst výroby a zvýšení životní úrovně občanů naší země.

Samozřejmě, ještě pociťujeme pokračující objektivní těžkosti přechodného období, projevují se i těžké důsledky sedmdesátiletého totalitního systému, ale úspěšné zajišťování demokratických reforem, nekompromisní podpora těchto reforem ze strany většiny občanů republiky svědčí o nezvratnosti nezávislosti a demokracie v Ázerbájdžánu.

Největším problémem u nás zůstávají důsledky agrese ze strany Arménské republiky v důsledku čehož je okupováno dvacet procent území Ázerbájdžánu, více jak milion lidí bylo vyhnáno ze svého bydliště a přežívají v nesnesitelných podmínkách ve stanových uprchlických táborech.

S uspokojením přijímáme úsilí OBSE, zaměřené na spravedlivé uregulování arménsko-ázerbájdžánského konfliktu. Lisabonský summit OBSE v prosinci 1996 přijal velmi vážné rozhodnutí ohledně této otázky. Principy z Lisabonu jsou přiznání územní celistvosti  Ázerbájdžánu i Arménie, přiznání Náhornímu Karabachu v rámci ázerbájdžánského státu vysokého stupně autonomie i garance bezpečnosti pro všechny obyvatele Náhorního Karabachu.

Vysoko si ceníme rezoluce parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 22. dubna 1997, která potvrdila územní celistvost ázerbájdžánského státu, principy Lisabonského summitu ohledně uregulování arménsko-ázerbájdžánského konfliktu. Tyto dokumenty jsou dobrým základem pro dosažení míru v souladu s všeobecně přiznanými normami mezinárodního práva.

V květnu 1994 jsme s Arménií uzavřeli dohodu o zastavení bojů a jsme rozhodnuti dohodu dodržovat až do konečného uregulování konfliktu.

Souhlasíme s nedávno předloženými návrhy spolupředsedů Minské skupiny OBSE – Ruska, USA a Francie – ohledně uregulování konfliktu ve dvou etapách: v první etapě –  vyvést arménské ozbrojené složky ze šesti okupovaných regionů Ázerbájdžánu, vrátit obyvatele z těchto regionů do jejich bydliště a opravit a rekonstruovat komunikace, zničené během války, ve druhé: vyřešit otázku statusu Náhorního Karabachu společně s osvobozením Lačinského a Šušinského regionu.

Dnes opětovně prohlašuji, že tvrdě stojíme na svých pozicích mírového uregulování konfliktu, přejeme si pevný a dlouhodobý mír s Arménií. Nehledíce na těžké ztráty způsobené Ázerbájdžánu vinou této agrese, chceme obnovení dobrých sousedských vztahů a spolupráce mezi našimi zeměmi, blahobyt a prosperitu našich národů, mír a stabilitu v naší oblasti.

Dámy a pánové!

V červnu 1996 parlamentním shromážděním Rady Evropy byl Ázerbájdžánu přiznán statut „speciálně pozvaného“, jsme rovněž členy Evropské kulturní konvence a otevřené parciální dohody pro odvrácení, ochranu a organizaci pomoci při hromadných přírodních a technologických katastrofách. 

13. července jsem se obrátil dopisem ke generálnímu tajemníkovi Rady Evropy se žádostí o přiznání Ázerbájdžánské republiky plnoprávným členem Rady Evropy. Zdůrazňujíc připravenost připojit se k Evropské konvenci práv člověka, jsem požádal Výbor ministrů Rady Evropy o urychlení jednání s ázerbájdžánským státem ohledně této otázky.

Aktivně spolupracujeme s institucemi Rady Evropy v oblasti rozvoje demokratických změn v naší zemi. Domnívám se, že Ázerbájdžán se v blízké době stane plnoprávným členem Rady Evropy. Ze své strany uděláme všechno pro to, abychom odpovídali vysokým standardům současné evropské demokracie.

Vážené dámy a panové.

Náš summit bilancuje výsledky bouřlivého a dramatického dvacátého století, stanoví úkoly a perspektivy budoucího století. Jak i předtím, nová Evropa, spojená ideály svobody, demokracie a humanismu, bude hrát důležitou roli v progresu a prosperitě všeho lidstva.

Věřím, že Ázerbájdžánská republika, která má ohromné nerostné bohatství, bohatý kulturní a intelektuální potenciál, přinese svůj důstojný vklad tomuto procesu.

Děkuji za pozornost

Noviny „Bakinskij rabočij“, 15. října 1997