SPISY / ZAHRANIČNÍ POLITIKA / Ázerbájdžán – Mezinárodní organizace

Vystoupení prezidenta Ázerbájdžánské republiky Gejdara Alijeva na 49. valném shromáždění OSN v New Yorku dne 29. září 1994.


Vážený pane předsedo!

Vážený pane generální tajemníku!

Dámy a pánové!

Nejdříve mi dovolte, abych poblahopřál panu Amaru Essi ke zvolení předsedou 49. valného shromáždění OSN a popřál mu mnoho úspěchů v další práci. Chtěl bych poděkovat předsedovi minulého valného shromáždění panu Samuelovi Insanellovi za jeho předcházející vykonanou práci.

Vyjadřuji hlubokou vděčnost jeho excelenci panu Butrusovi Gali, generálnímu tajemníkovi OSN, za jeho neutuchající úsilí, směřující k upevnění míru  a bezpečnosti na celém světě.

Jsem mu osobně vděčný za zvýšenou pozornost ohledně problémů našeho mladého státu, který teď prožívá nelehkou dobu ve své historii.

Dámy a pánové!

S pocitem vzrušení a hrdosti zde vystupuji před vámi z tribuny nejvíce uznávaného mezinárodního fóra. Poprvé prezident nezávislého Ázerbájdžánu představuje světovému společenství svoji zemi, která byla uznána tímto společenstvím a vstoupila do něj s plnými právy jako rovnoprávná.

Ázerbájdžánský národ po celá staletí usiloval o svojí svobodu. Po rozpadu Sovětského svazu získal národní samostatnost. Naše republika se důsledně vydala cestou budování právního, demokratického, civilizovaného státu. Všechno je to složitý proces, nevyřeší se to za jeden den, ale mi důsledně jdeme k tomuto postavenému cíli a za velmi krátkou dobu bylo vykonáno mnoho, byly vytvořeny všechny podmínky pro vytvoření právní demokratické společnosti. V naší republice už existuje systém více politických stran, už se pevně uchytily principy politického pluralismus, osobní svobody, svobody slova, tisku, svědomí, ochrana lidských práv a svrchovanosti zákona. Všichni občané mnoho národnostního Ázerbájdžánu nezávisle na barvě pleti, náboženství a jazykové příslušnosti mají stejná práva.

Politické změny, demokratizace země, vytvořily podmínky pro uskutečnění velkých ekonomických změn, které zajišťují přechod k tržnímu hospodářství. Všemi způsoby  podporujeme svobodné podnikání, soukromou iniciativu, přistupujeme k realizaci rozsáhlé privatizace, když využíváme světové zkušenosti ohledně lidských hodnot, zkušenost vedoucích světových zemí, které dosáhly úspěchu při budování civilizované, vzkvétající demokratické společnosti.

Nacházejíc se v důležitém geopolitickém rozhraní mezi Evropou a Asií, o které mají velký zájem mnohé světové velmoci, mající rozsáhlé přírodní zdroje a  velký průmyslový potenciál, opírajíc se tvrdou vůli a víru ázerbájdžánského národa, provádíme tento strategický kurz k upevnění své státní nezávislosti a uskutečnění demokratických, tržních reforem. I dnes, z této vysoké tribuny, pevně prohlašuji, že nikdo nemůže donutit ázerbájdžánský lid k zastavení od tohoto nastoupeného kurzu a mi, s optimizmem hledíme na budoucnost naší země.

Náš optimizmus je rovněž spojen i s těmi historickými procesy, které probíhají v celém světě, vážnými změnami v systému mezinárodních vztahů. Jeho budoucím základem, se bezesporu stane rovnoprávný světový řád, který už přichází namísto válečné konfrontace a ideologickému soupeření. Fundamentálními principy nového světového řádu se stává partnerství, pevný mír a bezpečnost pro všechny v souladu s mezinárodním právem, principy a ustanoveními charty Organizace spojených národů. Vidíme světlo na konci tunelu, vedoucího ze světa nenávistí, budovaného silou do éry spolupráce a rozkvětu a jsme připravení jít po této cestě společně, ruku v ruce se všemi státy a národy světa.

Ovšem nebezpečí, která hrozí lidstvu, nejsou úplně odstraněna. Ještě existují staré stereotypy, nejsou vyřešeny mnohé problémy, které se nashromáždily po mnohá desetiletí vzájemných konfliktů, zvláště pak v oblasti odzbrojování, likvidace zbraní hromadného ničení. Nemocem minulosti jsou jako předtím vystaveny i vzájemné vztahy států s různými ekonomickými možnostmi. Doba před nás staví nové výzvy, které jsou spojeny s ekologickými hrozbami, populačními problémy a problémy rozvoje.

Reáliemi rozpadu starého světového řádu se staly agresivní nacionalizmus a separatismus, které způsobují konflikty na Kavkaze, na Balkáně, a na jiných místech ve světě, které se stali místy bojů a prolité krve. Tyto konflikty nejenže brzdí rozvoj nezávislých států a jsou hrozbou pro křehké demokracie, ale představují i nebezpečí pro bezpečnost celého světa.

Z tohoto důvodu značná odpovědnost v post konfrontačním světě se vkládá na uznávané mezinárodní organizace, velmoci, které využívají svoji politickou váhu, ekonomické, finanční a vojenské možnosti, oni musí s větší aktivitou usměrňovat svůj potenciál na likvidaci konfliktů, upevnění míru, stability a bezpečnosti ve všech koutech celého světa.

Rozhodně hlavní role v budování nového světového pořádku patří Spojeným národům, které v příštím roce oslaví 50 let od svého vzniku, jeho Radě bezpečnosti, která má zkušenosti s vyřešením celé řady konfliktů a krizových situací. Nicméně před Radou bezpečnosti ještě stojí nelehká zkouška: dokázat mezinárodnímu společenství svou efektivnost v nových podmínkách. Dnes, tak jako nikdy, se od Rady bezpečnosti vyžaduje velká houževnatost a vytrvalost pro zajištění garantovaného plnění jejích rezolucí. Doufáme, že rozšíření Rady bude mít za následek její stabilizaci.

Přikládáme velký význam roli Valného shromáždění, který spatřujeme především v tom, že je schopno zabezpečit těsnou vzájemnou spolupráci států při přijetí rozhodnutí, které jsou založeny na kompromisech a vyváženosti zájmů.

Za současných podmínek roste i vážnost efektivního využití svých pravomocí Generálním tajemníkem OSN a rovněž podpory, kterou mu musí poskytovat státy – členové organizace, kteří si s nim musí rozdělit odpovědnost v otázce upevňování mezinárodního míru a bezpečnosti.

V celém Ázerbájdžánská republika s optimizmem hodnotí perspektivy OSN pro budoucnost a je rozhodnuta nadále hájit vysoké principy Spojených národů, pomáhat získávat větší autoritu a efektivitu organizace.

 

Vážené dámy a pánové !

Jestliže ve Vás mnohých pojmy válka a ozbrojený konflikt, naštěstí, se asociují s historií nebo událostmi, které se dějí daleko od vašeho domu, to pro můj národ je to krutá realita, krvavá skutečnost.

Šest let řádí na zemi Ázerbájdžánu válka. Ázerbájdžánská republika z důvodu realizace práva na samoučení etnické skupiny arménů, kteří žijí v náhorně-karabašské oblasti Ázerbájdžánu, otevřeně realizují své plány anexe území našeho státu, násilné změny jeho státních hranic a vyhnání ázerbájdžánského obyvatelstva z jeho rodné země.

 Všechno se to přikrývá zlovolnou interpretací práva národů na sebeurčení jako práva jakékoliv etnické komunity osobně prohlásit svou nezávislost a začlenit se do jiného státu. Taková interpretace práva na sebeurčení je v rozporu s principy suverenity a teritoriální celistvosti státu. Jakékoliv pokusy absolutizovat toto právo vedou ke krutým konfliktům, čemuž jsme se stali svědky i v našem regionu a v druhých koutech naší planety.

Znepokojení ohledně této otázky vyjádřil i Generální tajemník OSN pan Butrus Gálí: „ Jestliže každá etnická, náboženská nebo lingvistická skupina bude požadovat státnosti, tak nebude konce rozdělení a svět, bezpečnost a ekonomický blahobyt ve světě bude ještě těžší dosáhnout.“

Já plně souhlasím s názorem váženého Butruse Gálí o tom, že není možné dopustit, aby sebeurčení národů a suverenita, teritoriální celitost a nezávislost států, které se vytvořily v rámci mezinárodního systému a které jsou si rovny, byly vzájemně v rozporu.

Je mi známo, že světová veřejnost je nedostatečně a v řadě případů i jednostranně informována o událostech v našem regionu, chtěl bych vás krátce informovat s reálnou situací. Když vytvořila mocné vojenské uskupení na území náhorně-karabašského regionu Ázerbájdžánu, Arménská republika zahájila aktivní vojenské operace proti naší republice. Po obsazení města Šumi a Lačinského okresu byla dokončena anexe Náhorního Karabachu, odkud bylo vyhnáno ze svého bydliště přibližně 50 tisíc ázerbájdžánců. Využívajíc náhorně-karabašské předmostí, arménské ozbrojené formace mezitím okupovaly v průběhu útočných operacích šest jiných ázerbájdžánkých okresů – Kjalbadžarský, Agdamský, Fizulinský, Džebrailský , Zangilanský a Gubadlinský, které ležely za hranicemi bývalé Náhorně-Karabašské autonomie a které měly čtyřikrát větší rozlohu než byla její rozloha.

Ve výsledku agrese bylo více jak 20 procent území Ázerbájdžánu okupováno ozbrojenými silami Arménské republiky. Musím vám říci o strašných ztrátách ázerbájdžánské strany: zahynulo více jak 20 tisíc lidí, přibližně 100 tis bylo zraněno a zmrzačeno, 6 tisíc bylo zajato, více jak milion ázerbájdžánců – přibližně 15 procent obyvatelstva země se stalo vyhnanci a přežívají ve stanových táborech. Ve své rodné zemi přišli o domov a prožívají utrpení a strádají od horka, chladu a epidemií, mají nedostatek všeho základního. Na okupovaném ázerbájdžánském území bylo zničeno 700 měst a obcí, ve kterých byly podpáleny a vykradeny prakticky všechny domy, školy, nemocnice, zničeny historické památky.

Myslím si, že není potřeba dokazovat, že se v daném případě nejedná o právo na sebeurčení, ale o hrubé porušení mezinárodního práva, s agresí proti suverenitě, teritoriální celistvosti a politické nezávislosti státu – člena OSN.

Válka vytváří neúnosné podmínky pro můj národ, vytváří sociální napětí, brání vytváření ekonomických a politických reforem, směrovaných k demokratizaci ázerbájdžánké společnosti.

Ve výsledku války utrpěl ázerbájdžánký národ obrovskou materiální škodu, která se vyčísluje miliardami amerických dolarů. Morální škody a ztráty, které byly naneseny lidským osudům a životům, smutek a bolest národa nelze s ničím srovnávat.

Krev dnes teče nejenom v Ázerbájdžánu, ale i na jiných místech ve světě. A národy nemohou zůstávat nečinné k tragickým událostem, které se odehrávají tam, kde je válka. Je potřeba kolektivním úsilím udělat vše, aby se nedopustila eskalace ozbrojených konfliktů, docílit jejich spravedlivého a pevného uregulování.

 

Dámy a pánové!

V souvislosti s okupací ozbrojenými silami Arménské republiky území Ázerbájdžánu v průběhu posledních dvou let přijala Rada Bezpečnosti celkem 4 rezoluce a 6 žádostí jejího předsedy.

Ve všech rezolucích Rada bezpečnosti potvrzuje suverenitu a teritoriální celistvost Ázerbájdžánské republiky, zdůrazňuje nepřípustnost použití síly pro obsazení území, rozhodně požaduje okamžité, úplné a bezpodmínečné stažení všech okupačních sil ze všech dobytých území Ázerbájdžánu a návrat uprchlíků do jejich domovů.

 Ale všechna tato rozhodnutí se do dnešní doby ignorují ze strany Arménské republiky. Navíc, ona neustále posiluje svoji vojenskou přítomnost na okupovaných územích Ázerbájdžánu.

Na druhé straně, Rada bezpečnosti ani nepřijala mechanismus, aby byla její rozhodnutí naplněna. Naskýtá se otázka, nakolik je Rada bezpečnosti důsledná a rozhodná a čím se určuje míra jejích pravomocí v každém konkrétním případě? Neplnění rozhodnutí Rady bezpečnosti pracuje proti OSN a může nahlodat víru v její schopnost plnit svůj rozhodující úkol – udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.

Nahromaděná zkušenost řešení regionálních konfliktů ukazuje, že úsilí vynaložené na splnění rezolucí vede k úspěchu pouze tehdy, když je podpořeno rozhodujícími opatřeními stanovenými v Chartě OSN.

Dluh autoritativní mezinárodní organizace před světovým společenstvím spočívá v tom, aby byla přijata účinná opatření proti státům, které závažným způsobem popírají normy mezinárodního práva.

Ve snaze vyřešit arménsko-ázerbájdžánký konflikt se rovněž opíráme i na takovou významnou a uznávanou organizaci jako je OBSE. Vytvořená OBSE minská skupina pro vyřešení a uregulování arménsko-ázerbájdžánkého konfliktu rovněž vychází z nezbytné nutnosti osvobození všech uchvácených a dobytých území a úplného stažení okupačních sil mimo území Ázerbájdžánu, uznání jeho suverenity, teritoriální celistvosti a mezinárodně uznaných hranic.

Avšak velké úsilí OBSE, vinou toho, že chybí odpovídající mechanismy, bohužel, do dnešní nezaznamenalo žádný velký posun a nepřineslo žádné rozhodující konkrétní výsledky. Dnes máme pouze jeden positivní výsledek: za cenu obrovského úsilí a díky aktivní zprostředkovatelské misi ze strany Ruské federace a Minské skupiny OBSE bylo dosaženo zastavení bojů v oblasti konfliktu.

Více jak čtyři měsíce nejsou slyšet výstřely, neprolévá se krev. Tohoto si vysoce ceníme. Ale situace přesto zůstává neobyčejně složitou a mír je velice křehký.

Arménská republika si klade nepřijatelné podmínky ve věci výměny části okupovaných ázerbájdžánských území za statut nezávislosti náhorně-karabašského regionu Ázerbájdžánské republiky. Ona požaduje zachování své vojenské přítomnosti v této ázerbájdžánské oblasti a kontrolu nad městem Šumou a Lačinským okresem Ázerbájdžánu, což v podstatě znamená upevnění anexe našeho území.

Arménie zcela vylučuje obnovení demografické mapy v Náhorním Karabachu, která byla v době počátku konfliktu a návrat tam ázerbájdžánského obyvatelstva, včetně do jednoho z nejstaršího a starobylého centra ázerbájdžánské kultury – Šumu.

Za těchto podmínek Arménie nedodržela rezoluci Rady bezpečnosti OSN, navrhuje rozmístit po perimetru jí okupovaného území náhorně-karabašského regionu Ázerbájdžánu mezinárodní oddělující síly, tímto se je snaží využívat jako sílu, která slouží ke konservaci situace, udělat si z nich svá rukojmí pro svou politiku anexe.

Pozice Ázerbájdžánské republiky byla vždy konstruktivní a má v sobě mírumilovný charakter. Nehledíc na všechnu nám způsobenou škodu, navrhujeme arménské straně mír v souladu s mezinárodním právem spravedlivosti a humánnosti. Jsme připraveni dát garance bezpečnosti arménskému obyvatelstvu Náhorního Karabachu. Jsme pro obnovení na vzájemném základě normálního fungování komunikace v regionu, včetně humanitárního koridoru mezi Náhorním Karabachem a Arménií. Souhlasíme v případě nezbytnosti s rozmístěním v zóně konfliktu mezinárodních mírových sil. Jme ochotni posoudit i statut Náhorního Karabachu jako součásti Ázerbájdžánského státu.

 Ale existují normy a principy, které jsou pro nás zavazující – je to suverenita a teritoriální celistvost Ázerbájdžánu, osvobození všech okupovaných území, návrat vyhnanců do jejich domovů, včetně návratu 50 tisíc vyhnancích ázerbájdžánců do jejich vlasti, do Náhorního Karabachu.

Ázerbájdžánská republika zůstává přívržencem mírového politického řešení konfliktu, prosazuje, že lze likvidovat důsledky agrese pouze cestou přijetí rezolucí Rady bezpečnosti, jenom tak lze zajistit a vést stabilní a konstruktivní proces rozhovorů s cílem nastolení pevného, dlouhodobého míru a zajistit bezpečnost všeho obyvatelstva v celém regionu.

Přitom počítáme s pomocí světového společenství při zabezpečení realizace odsouhlasených mírových řešení za podmínky existence jasného mandátu u mírotvorců v souladu s mezinárodními normami.

Vysoko si ceníme dosáhnuté dohody o zastavení bojů, chápeme, že toto ještě není mír, ale toto příměří je nezbytnou podmínkou pro jeho brzké dosažení. Nejednou jsme oznamovali svoji tvrdou pozici a rozhodnost ohledně dodržování zastavení bojů a příměří až do dosažení mírové dohody a úplného zastavení ozbrojeného konfliktu. Já ještě dnes jednou t toto zdůrazňuji z této tribuny Organizace spojených národů.

Podporujíc mírové úsilí Minské skupiny OBSE a Ruské federace, podporujeme jejich konsolidaci úsilí, proti jakémukoliv soupeření ohledně vítězství při řešení konfliktu. Takové soupeření může jenom zhoršit cestu k dosáhnutí míru, který chtějí stejně tak národy Ázerbájdžánu tak i Arménie.

Naše požadavky za úplné osvobození všech okupovaných ázerbájdžánských území jsou oprávněné, plně odpovídají příslušným rezolucím Rady bezpečnosti OSN. Snahy o anexi jakýchkoliv libovolných území jsou pro nás nepřijatelné a jsou v rozporu s normami mezinárodního práva.

V důsledku nám vnucené války se v republice vytvořila neobyčejně svízelná a těžká humanitární situace. Každý sedmý v sedmi milionovém státě je vyhnancem, který nemá příbytek, práci, prostředky pro holou existenci. Trpící  nevýslovným strádáním a bídou, vyhnanci a vysídlení občané živoří ve stanových táborech. Těžké zimní podmínky, nedostatek a absence nezbytného množství jídla, léků, vytvořily podmínky pro ohrožení epidemií a hladu pro tuto nejvíce postižitelnou skupinu obyvatel. Překonání a odstranění této extrémní situace se stalo hlavním úkolem ázerbájdžánského státu.

Na rychlou výzvu naší republiky odpověděly a reagovaly mezinárodní organizace, celá řada států a my vyrážíme svoji velkou vděčnost vládám Švédska, Velké Británie, Německa, Japonska, Švýcarska, Nizozemí, Dánska, které byly největšími dárci programů OSN v otázce poskytnutí humanitární pomoci Ázerbájdžánu.

Jsme rovněž vděční vládám Turecka, Iránu, Saudské Arábie a ostatních zemí, které poskytovaly významnou humanitární pomoc Ázerbájdžánu na základě dvoustranných dohod.

Jme rovněž vděční vedení Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, dětskému fondu OSN, organizaci „Lékaři bez hranic“, nesčetným nevládním organizacím, které nám poskytly pomoc.

 

Vážené dámy a pánové!

Charakteristickým otiskem pro roli a místo mé republiky v systému mezinárodních vztahů jsou zvláštnosti Ázerbájdžánu, které vyplývají z jeho geografického umístění, sociálně-politické orientaci a historických kulturních tradic naší země, kde se v jeden celek smísily východní a západní civilizace.

Jmenovitě v souladu s pochopením svých zvláštností a s nastupujícími výzvami změn, my, krok za krokem, tvoříme konstrukci spolupráce s vnějším světem.

Od doby mezinárodního uznání Ázerbájdžánské republiky jsme vytvořili rovnoprávné, vybalancované vztahy s drtivou většinou státu a stali jsme se členy mnohých světových a regionálních organizací, velmi seriozně jsme  se věnovali rozšiřování našich mezinárodních vztahů, obnovení těch vztahů, které byly díky určitým podmínkám předtím zrušeny.

Považujeme za velmi důležité historické, geografické, ekonomické a humanitární vztahy s nezávislými státy, které vznikly na území bývalého SSSR, vystupujeme za rovnoprávný rozvoj spolupráce s těmito státy, především pak s Ruskem a to jak na základě dvoustranných vztahů, tak i v rámci Společenství nezávislých států.

Úspěšně se rozvíjejí přátelské vztahy Ázerbájdžánu se Spojenými státy americkými, Spojeným královstvím Velké Británie, Francií, Čínou. Těsné vztahy dobrého sousedství nás spojují se zeměmi našeho a nejbližšího regionu jako například s Tureckem, Iránem, Saudskou Arábií, Egyptem, Pakistánem, se kterými velmi těsně spolupracujeme i v rámci organizace Islámské konference.

Důležitou událostí v politickém životě Ázerbájdžánu bylo naše připojení se v květnu letošního roku k programu NATO „Partnerství ve jménu míru“. V tomto programu nás spojuje spolupráce i vzájemná součinnost v zájmu všeobecné bezpečnost. Vítám naše připojení se k tomuto programu bývalých členů Varšavské smlouvy. Toto dává naději celému euroasijskému kontinentu, že ho v budoucnosti očekává mírová spolupráce, která zabezpečí bezpečnost, progres a rozkvět všech národů, navždy odstraní možnost vzniku nových konfrontačních bloků. Chováme naději, že účast v programu NATO zvýší roli našeho státu ve vzniku nové architektury evropské bezpečnosti.

V letošním roce obdržela Ázerbájdžánská republika statut pozorovatele v Hnutí nepřipojení,  což před námi otevírá široké možnosti pro uzavírání dvoustranných kontaktů v různých oblastech a sbližování pozic se zeměmi – členy tohoto hnutí.

Vážnou etapou v procesu ustanovení nového mladého státu bylo jeho přijetí do Organizace spojených národů jako rovnoprávného člena v lednu 1992. Od této doby rostou měřítka naší spolupráce s mnohými mezinárodními organizacemi, které jsou začleněny do OSN. Velmi vážnou skutečností je naše spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj. Ve výsledku praktické práce v Ázerbájdžánu specialistů z těchto největších finančních institutů byly stanoveny konkrétní projekty, které mají velký význam pro sociálně-ekonomický rozvoj naší země.

Předpokládáme, že pro naší plodnou spolupráci s mezinárodními finančními organizacemi jsou dána velké možnosti. Rozumíme opatrnosti a starostlivosti, které projevují vedoucí představitelé Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v souvislosti s faktickým stavem války, do které byla vtažena Ázerbájdžánská republika. Nicméně, v tu samou dobu mezinárodní měnový fond odsouhlasil stabilizační projekt pro Arménii, která bojuje s námi. Myslíme si, že spravedlnost vyžaduje v krajním případě symetrický přístup v dané otázce.

Očekáváme mnohé od Programu rozvoje OSN a programu OSN ohledně životního prostředí ve vztahu technické spolupráce při rozpracování národních programů, stanovení infrastruktury tržní ekonomie, zavedení v zemi řízení na soudobé úrovni, zavedí pokrokových technologií.

Zvláštní význam přikládáme mezinárodní spolupráci i já s pocitem hlubokého uspokojení vás chci informovat o tom, že Ázerbájdžánská republika 20. září podepsala kontrakt s konsorciem celé řady největších světových společností ohledně vzájemné těžby ropy na nalezištích v ázerbájdžánském sektoru Kaspického moře a to na dobu 30 let, což bylo výsledkem dlouhého a úporného jednání.

Tato velká ekonomická akce svědčí o naší politice otevřenosti pro celý svět, politiky liberalizace ekonomie, získání zahraničních investic.

Podepsání tohoto unikátního kontraktu bude mít velký vliv na upevnění spolupráce, sblížení národů a zemí, které se účastní jeho realizace – Ázerbájdžánu, USA, Ruska, Spojeného království Velké Británie, Turecka, Norska, Saudské Arábie. Pokud o tom hovořím, tak chci opět podtrhnout, že Ázerbájdžánská republika má namířeno na rovnoprávnou integraci do světového společenství a má pro to všechny možnosti. Proto základem její politiky je snaha o dosažení míru a my vkládáme velké naděje pro dostižení tohoto cíle na Organizaci spojených národů.

Vážené dámy a pánové!

Ázerbájdžánský národ mi prokázal velikou důvěru, když mne zvolil prezidentem svého mladého nezávislého státu a dnes jsem byl poctěn, abych vám přednesl jeho velké naděje a tužby. Opouštím tuto tribunu Organizace spojených národů s nadějí, že hlas mého národa jste uslyšeli a tento si najde cestu k vašim srdcím!

 

Děkuji za pozornost.