Předsedovi Rady bezpečnosti OSN. Kopie: Generálnímu tajemníkovi OSN. 26.července 1993.


Vážený pane předsedo,dramatická situace, která vznikla v mé zemi jako výsledek pokračující a eskalující arménské agrese, která je zaměřená na územní a teritoriální rozdělení a rozkouskování suverénního Ázerbájdžánského státu, mě nutí, abych se na Vás obrátil s následujícím otevřeným dopisem.

Ázerbájdžán, který dodržoval principy a normy mezinárodního práva, dal svůj souhlas KBSE na zprostředkování mírového řešení krvavého konfliktu, který mu byl vnucen Arménskou republikou, vycházejíce z principů a idejí mezinárodní bezpečnosti a spolupráce a opírající se o právo a povinnosti členů této mezinárodní organizace. Během dlouhého a velice těžkého procesu regulace a vyřešení vláda Ázerbájdžánu, která projevovala snahu o mírové řešení konfliktu a maximální konstruktivnost a pružnost, se snažila a hledala cestu k ukončení celého krveprolévání a způsob pevného a solidního základu pro jednání. Ale závažné a drsné porušování Arménií jejích povinností a závazků před celým mezinárodním společenstvím a Ázerbájdžánem podkopává naše mírové úsilí.

Ode dne přijetí Radou ministrů KBSE rozhodnutí o minské konferenci uplynul více jak jeden rok, ale dnešního dne je tato idea již vzdálena od reality tak, jako nikdy. Jestliže jsme před rokem hovořili o nezbytnosti osvobození Šuši a Lačina, jako o jediné možné cesty a možnosti k zajištění řešení situace v souladu s tou, která existovala ke dni den přijetí rozhodnutí Radou ministrů KBSE a tím i východiskem k minské konferenci, ale v současné době je arménskými agresory okupováno a ovládáno již více jak 17 procent ázerbájdžánského území. Jsou okupovány celá náhorní část Karabachu, Lačinský (jižní část v květnu 1992, severní – v dubnu 1993), Kelbadžarský okres, obce Nachčivanské autonomní republiky, Gazachského, Fizulinského, Zanigalského, Agdamského okresů Ázerbájdžánu. Celkem je okupováno a ovládáno 503 obcí, celkový počet uprchlíků a přesídlenců dosahuje počtu 567 tisíc lidí.

Při zahájení politické agrese, která se projevovala  přijetím věrolomných rozhodnutí o připojení Náhorního Karabachu ke svému území, kdy mezitím přešla k vyslání emisarů a teroristů a dodávek zbraní, vede dneska Arménie rozsáhlé vojenské operace na ázerbájdžánském území, přitom ignoruje výzvy na řešení situace ze strany KBSE a OSN, včetně rezoluce 822 Rady bezpečnosti, která jednoznačně požadovala odchod okupačních sil z Ázerbájdžánu. Úsilí KBSE, které je směřováno na realizaci rezoluce je blokováno úplným odmítáním z arménské strany plnění zákonných požadavků zprostředkovatele a navíc nepřijatelnými podmínkami. Výsledkem této činnosti Arménské republiky poslední návštěva v regionu Mario Raffaeli, tak jako i všechny předchozí, nedosáhla žádného pokroku pro naději na brzkou realizaci rezoluce RB OSN a dlouhou dobu očekávané zastavení krveprolívání.

Všechna možná odvolávání se a poukazování ze strany arménské strany na to, že arménské ozbrojené bojůvky a formace operující v Náhorním Karabachu nepodléhají Arménské republice,  jsou neopodstatněné a nepravdivé. Všechny dodávky těžkých zbraní, munice a nábojů, živé síly a rovněž tak bezprostřední velení a vedení nad vojenskými operacemi se zajišťuje Arménskou republikou přes anektovaný Lačinský okres.

Využívajíce vzniklou přestávku Arménie, po odchodu Raffaeliho mise, zahájila novou rozsáhlou operaci, ve výsledku které bylo vojenskými silami dobito a okupováno město Agdam. Tento věrolomný akt a zločin znamenal zničující úder pro mírový proces, který se ještě ani nepostavil na nohy. Již dříve vláda Ázerbájdžánu upozorňovalo Radu bezpečnosti, že zdržování celého procesu vytváří velice nebezpečnou situaci, která hrozí vyrůst ve velkou katastrofu.

Současná situace naléhavě a důrazně vyžaduje intervenci Rady bezpečnosti v souladu s jejím zmocněním, které má v souladu se stanovami OSN.

Jsou nezbytné neodkladné kroky, směřované k zastavení agresora, odvrácení krveprolití a osvobození uchvácených a okupovaných ázerbájdžánských území.

Na základě výše uvedeného prosím urychleně svolat Radu bezpečnosti.

Gejdar ALIJEV

vykonávající funkci prezidenta

Ázerbájdžánské republiky

Předseda parlamentu

Ázerbájdžánské republiky