Obrácení Gejdara Alijeva na stranickou organizaci Kabinetů ministrů SSSR - město Moskva, 19. července roku 1991


Informuji vás, že jsem si rozhodl odejít z KSSS.

A hned chci upozornit předem na to, že to není poplatné "modě", ale je výsledkem těžce získané mnou cesty zklámání a přehodnocení hodnot během posledních let.

Základní příčiny, které mě povzbudily podniknout tento krok, jsou následující.

Po prvé. Otázka o odchodu zKSSS vznikla pro mě ještě 20. ledna roku 1990 kvůli vojenskému útoku proti ázerbajdžánskému národu uskutečněné politickou vládou centra a Ústředního výboru Komunistické strany Ázerbajdžánu. Vdůsledku lednových událostí zahynuly a byli zraněny stovky neviných mírných obyvatelů, mezi kterými byli stařeci, ženy a děti.

Odsoudil jsem tento antihumanní, antiústavní a protiprávní akt ve svých projevech a doufal jsem, že ÚV KSSS, ÚV KS Ázerbajdžánu odhaly tento trest a zjistí zločince. Těžce jsem se přemocil a trpělivě jsem čekal. A jako odpověd na tyto projevy brzy byla zorganizována proti mne ze strany tiskových orgánu politické strany hromadná štvanice, kterou začaly noviny "Pravda". Všechny mé pokusy vystoupit sprojevem ve stejných prostředcí hromadné informace sargumentovaným popřením vymyšlených proti mne faktů byly marné. Zveržejnění vyhlášené jako hlavní získ perestrojky se vpraxi ocitlo jednostranným.

Mnohokrátná obrácení národních poslanců, Vyššího medžlisu Nachčivanské autonomní republiky, různých skupin lidí, významných představitelů inteligence o určení viných lednové tragédie a o jejich potrestání se tvrdošíjně odmítá komunistickou vládou Ázerbajdžánu.

Minul rok a půl. Nejen není nic uděláno pro odhálení tohoto hrozného zločinu, zločinci kterého jsou dávno známi, ale naopak, učiňují se všechna nutná opatření pro jejich schování spoléhajíc na to, že čas pomůže zapomenout na tuto tragédii. Ale historie nám nejedenkrát dokazovala, že žádné roky, desítiletí nemohou přinutit zapomenout a prominout krvavé zločiny proti svému národu.

Po druhé. Vdůsledku pokrytecké politiky centra se už víc než tři roky zachovává ostrá konfliktní situace vNahorně-Garabachské oblasti Ázerbajdžánu, která vznikla úsilími arménských nacistů pod záštitou ÚV KSSS. Oblast fakticky vyšla ze státního řízení Ázerbajdžánu.

Státní suverenita, územní celistvost Ázerbajdžánu proti Stanovám jsou hrubě narušeny. Mezi Arménií a Ázerbajdžánem pokračuje neprohlášená válka, skoro každý den hynou lidé zté a zjiné strany. A to všechno je uvnitř Sovětského státu sjeho "humanní" ideologií.

Jsem si jist, kdyby vláda strany měla přání, mezinárodní konflikt, který vznikl ve spojitosti stak zvanou otázkou o Nahorním Garabachu ještě vrocích 1987 až 1988, by bylo možné odvrátit ještě na uplném začátku a nedovolit stále více zesilující opozice, krveprolití, které přineslo nejtěžší bídy a trápění jak ázerbajdžánskému, stejně i arménskému národům. To znamená, že politický centrum to potřeboval.

Po třetí. Vdobě demokratizace celé společnosti, prohlášení politických svobod a pluralismu široké demokratické hnutí, které se povstalo vÁzerbajdžánu vroce 1988 pro obranu územní celistvosti republiky a pro demokratizaci společnosti, se bylo tvrdošíjně potlačeno úsilími ÚV KS Ázerbajdžánu pod řízením ÚV KSSS. Během těchto roků bylo pronásledováno po politickým motivům hodně osob.

Rok a půl dvoumiliónní hlavní město Ázerbajdžánu beze všech důvodů žije vrežímu mimořádného stavu. Právě vtěchto podmínkách byly vykonány tak zvané "demokratické" volby do Výšší rady republiky a referendum se zcela zřejmým pozitivním výsledkem ve prospěch zachování Svazu. Je naivně předpokládat, že při mimořádném stavu je možno doufat na jakoukoliv demokracii a svobodné vyjádření vůle národu. Demokratické organizace nejedenkrát kladli otázku o tom, že se absolutní většina voličů republiky neúčastnilo refereda a že jeho výsledky jsou falsifikovány. Ale komunistická vláda Ázrebajdžánu neuznalo možným ani projednání těchto obrácení.

Vystupoval jsem a vystupuji proti vnucované centrem nové svazové smlouvy. Není možné, aby byla suverenita nekolika států ve složení jednoho suverenního státu se všemi vytékajícími ztohoto pojmu svobodami, plnomocmi a funkcemi.

Je nutno dát možnost všem svazovým republikám skutečnou politickou, ekonomickou svobodu a samostátnost pro národně-stání obrození. To žádným způsobem nepřekáží ekonomické integraci a tradičním kulturním stykům republik, ale naopak bude napomáhat jejich zdokonalení a rozvoji na jednostranném a mnohostranném podkladu.

Jsem národním poslancem Ázerbajdžánu a Nachčivanské autonomní republiky a ve svých projevech jsem mnohokrátně kladl všechny tyto otázky, nabízel jsem Komunistické straně Ázerbajdžánu, která úplně ztratila autoritu u národu, odmítnout monopoli na vládu, zajistit podmínky pro svobodnou a rovnoprávnou činnost všech politických síl, zajistit podmínky pro stanovení demokratické společnosti, politického pluralismu a zveřejnění vuplném objemu.

Ale všechny tyto projevy a mé návrhy se nejen neprojednávají komunistickou vládou Ázerbajdžánu, ale i přivolávají odvetnou reakci ve tvaru nových, připravených a zorganizovaných výpadů na mou adresu. Redaktoři novin, novináři se uvolňují a jsou pronásledováni kvůli publikování mých projevů vÁzerbajdžánu.

Všechno řečené výše přinutilo mě podniknout nejtvrdší opatření a oznámit o odchodu zKSSS, ikdyž pro mě bylo mimořádně těžkým podniknout tento krok. Vyrostl jsem vrodině komunisty a celý můj vědomý život je spojen sKomunistickou stranou. Spojil jsem svůj osud se stranou bolševiků, když jsem měl dvacet let vroce 1943.

Upřímně jsem věřil videály Komunistické strany a aktivně jsem se účastnil vuskutečnění jejich plánů. Teď celá ta víra je zničena.

Nekonečné oznámení o obnovené strany, o obnoveném Svazu republik je řádným klamáním národu.

Je nutno čestně a otevřeně říct národu, že se komunistický experiment a socialistická volba vnašem státu neosvědčily, vytvořený a podporovaný sílou Svaz republik se vyčerpal.

Představuji si potíže, které vzniknou přede mnou po tomto oznámení, předem vidím všemožné útoky a mravní štvanici. Střízlivá analýza cesty, kterou prošla strana, přivedla mě kopravdové pozici, kterou jsem vyložil. Při tom si také uvědomuji i míru své zodpovědnosti.

Nechávajíc řady KSSS vyjadřuji svou úctu všem čestným a slušným komunistům, kteří stále ještě věří a doufají.

Gejdar Alijev