Vážený pane předsedo!

Vážení kolegové!

Paní a pánové!

Končí XX. století. Toto století zůstane vpamětí lidstva jako mravní a intelektuální pokrok, krveprolití dvou světových válek, krach říší a vzniknutí desítků nových suverenních států, napjatost studené války a společná úsilí ve jménu míru a stability. Jakým bude svět vbudoucím století?

Odchod opozice dvou systémů do historie a převládající rozšíření idea demokracie a svobodného trhu musí napomáhat vybudování takového světa, kde se budou zvažovat zájmy všech států a bude zorganizována skutečně rovnoprávná spolupráce. Ale analyza rozvoje mezinárodní situace přivádí nás khořkému závěru o odolnosti stereotipů soupěření. Přežíváme velmi nelehkou periodu, kdy jediný nevěrný krok může dopálit situaci a může přivést ktragickému návratu do minulosti. Očekává nás projít těžkou cestu kvytvoření spravedlivého a bezpečného světového pořádku a jue nám všem nutno jít za tímto cílem.

Základní tendencí nynější etapy světového rozvoje je hlobalizace. Dělá nám všem starosti perspektivy tohoto složitého a nejednovýznamového jevu. Hlobalizace musí napomáhat zajištění stálého rozvoje, celistvosti a stability systému řízení států, překonání diskriminace vekonomických vztazích a zvýšení blahobytu národů. Vévodnost norm a zásad mezinárodního práva, evoluční charakter zmněn, partnérství a podpora vyspělejších států méně rozvinutým, vzájemná důvěra a uznání národnostních rozdílu při oddanosti všelidským hodnotám musí být rozhodujícími vektory tohoto procesu. Sílou demokratického rozvoje je různorodost.

Ázerbajdžán přispívá pozitívnímu rozvoji hlobalizace. Využívajíc své zeměpisné polohy, zdrojů a potenciálu, které mají geostrategický význam světového měřítka, můj stát efektivně realizuje roli moatu mezi Východem a Západem, který bere svůj začátek vbohaté historické minulosti a je orientován do budoucnosti. Vynakládáme velká úsilí pro renovaci Velké hedvabné cesty, pro vytvoření dopravní chodby Evropa-Kavkaz-Asie, pro propracování a přepravu na světové trhy uhlovodíkových zdrojů Kaspického bazénu. Tyto projekty mají rozhodující význam pro svobodný a úplný rozvoj států několika regiónů světa; ony dají popud ktransnárodní spolupráci a budou mít definující vliv na rozvoj hlobální situace.

Ale vnější hrozby a vnitřní problémy, nátlak a zapojení do boju za sféry vlivu nedávají mladým nezesíleným demokraciím možnost svobodně uskutečňovat odpovídající zájmům a nádějím svých národů kurz, upevňovat a rozvíjet svou státnost a uskutečňovat mírové budování. Od prvního dne své existence byly nuceny vstoupit do krutého boju za svou nezávislost, suverenitu a územní celistvost.

Postižené akty útoku, obsazením území a etnickými čištěními, agresivním separatismem a terorismem státy splným na to právem očekávají od Organizace spojených národů maximálně efektivní činy po ustanovení spravedlivého míru a bezpečnosti a po obraně zásad stanov OSN.

Jížní Kavkaz se stál, bohužel, regiónem kde tyto problémy, hrozby a rizika našly svůj přesný projev. Hlavním destabilizujícím činitelem situace na Jížním Kavkazu se stál útok Arménie proti Ázerbajdžánu, který učinil nepočetné škody miliónům lidí.

Vprůběhu agrese arménské ozbrojené síly obsadily 20 procent území Ázerbajdžánu, uskutečnily etnické čištění a vyhnaly jeden milión Ázerbajdžánců zrodných míst. Vsouvislosti stím Rada bezpečnosti OSN přijala čtyři rezoluce, ve kterých jednoznačně potvrdil suverenitu, územní celistvost a neotřesitelnost hranic Ázerbajdžánské republiky a bezpodmínečně vyžádal okamžitého vývodu arménských ozbrojených síl zobsazených jimi územích Ázerbajdžánu. Ale od roku 1993 a do dneška řešení Rady bezpečnosti zůstávají takhle jen na papíru.

Od roku 1992 otázkou urovnání arméno-ázerbajdžánského konfliktu se zabývá OBSE, ale její činy jsou bezvýsledkové. Pokračijí se oboustranná jednání prezidentů Ázerbajdžánu a Atrménie, ale i tyto stále ještě nemají výsledky. Dodržujeme přiměří už během více než šesti roků, ale toto neřeší problém. Vyzývám Organizaci spojených národů učinit všechna potřebná opatření pro splnění rezolucí Rady bezpečnosti.

Není možné dosáhnout míra a bezpečnosti vregiónu bez řešení arméno-ázerbajdžánského konfliktu a bez urovnání jiných konfliktů, bez odstranění faktorů vnějšího nátlaku zapojujíc do tohoto zahraniční vojenskou přítomnost.

Přikládání regiónu Jížního Kavkazu politické celistvosti a neutrálního statu dá možnost zorganizovat normální vzájemné vztahy jížně-kavkazských států a zajistit jejich harmonickou integraci do světového ekonomického systému.

Vyjadřuji vděčnost organizacím systému OSN a státům-donorům za pomoc, kterou učinily ázerbajdžánským uprchlíkům a přesídlencům, kteří už více než osm roků přežívají vchudém stavu. Cítíme ostrou nouzi vpokračování a zvětšení kriticky důležité humanitní pomoci až do jejich vrácení do míst svého bydlení.

Organizace spojených národů má obrovskou zodpovědnost za osud světa, my vni také věříme. Vážné a racionální reformování musí zvýšit účinnost organizace, zejména Rady bezpečnosti.