Vyhledávání

SPISY / ARMÉNO-ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ, NAHORNĚ-KARABAŠSKÝ KONFLIKT / Setkání v Baku

Vážený generální tajemníku, pane Butrus Butrus-Gali!

Ještě jednou Vás srdečně zdravím v Ázerbájdžánské republice, v Ázerbájdžánské zemi. Hluboce si vážím Vašeho zájmu a pozornosti ve vztahu k Ázerbájdžánské republice, za Vaši návštěvu do naší země.

Nezávislá Ázerbájdžánská republika vznikla a byla založena před 3 roky, je členem Organizace spojených národů. Oficiální návštěva generálního tajemníka OSN v Ázerbájdžánu, zcela určitě a nepochybně musí sehrát důležitou a vážnou roli ve vyřešení problémů, které stojí před Ázerbájdžánskou republikou. My, společnost a veřejnost v naší republice vkládáme do tohoto velké naděje.

Je veřejně známé, že Organizace spojených národů se neustále a trvale zajímá problémy Ázerbájdžánu. Ázerbájdžánská republika byla před více jak šesti lety napadena vojenskou agresí ze strany Arménie. Ode dne získání státní nezávislosti Ázerbájdžánské republiky do dnešní doby - tři roky, jak se OSN a jeho Rada bezpečnosti se neustále zabývají řešením ohledně této otázky. V této oblasti bylo vykonáno mnoho práce. OSN a jeho Rada bezpečnosti a pan generální tajemník vykonali velkou práci v této sféře. Jménem Ázerbájdžánské republiky Vám děkuji, pane Butrus-Gali, za celou vykonanou práci, přijatá řešení a rozhodnutí.

Ázerbájdžánská republika jako stát, který v nedávné době získal státní nezávislost, se setkal s mnohými problémy a těžkostmi. Ázerbájdžán a rovněž tak ostatní republiky, které v nedávné době patřily mezi republiky Sovětského svazu a teprve v současné době získali státní nezávislost, prožívá přestupnou dobu. Během těchto tří let jsme se snažili zabezpečit a upevnit státní nezávislost Ázerbájdžánu, na druhé straně jsme se snažili svou republiku přivést na novou cestu, demokratickou cestu.

Ázerbájdžánský národ a lid, Ázerbájdžánská republika, kteří byly během velmi dlouhých let součástí Sovětského svazu, kteří žily pod vlivem socialistické, komunistické ideologie, se nyní už vzdaly a odstoupily od těchto principů. Ázerbájdžánu probíhá v současné době proces budování nezávislého státu. Naším současným cílem je vybudování právního, demokratického státu, vytvoření civilizovaného, právního státu

Jsou připraveny velké změny v ekonomice Ázerbájdžánu. Naše republika začala rozvíjet svoji ekonomiku v souladu s principy tržního hospodářství. Provedení a zajištění ekonomických reforem, otevření cesty ke svobodné a volné ekonomice, vytvoření podmínek pro iniciativu, podnikání - to je hlavní cesta v oblasti ekonomie. S tímto cílem přistupujeme k vytvoření a zajištění principů privatizace v ekonomii. Jedním slovem, v ekonomické sféře Ázerbájdžán jde a nadále půjde cestou svobodné a volné ekonomiky, kdy si přeje rozvíjet vztahy ekonomií ve světě, integraci do ní, zapojit se a vstoupit do světového ekonomického společenství.

Přechodné období v životě Ázerbájdžánu nepochybně vytvořilo velké problémy, těžkosti uvnitř země a státu. Přechod z jednoho společenského, ekonomického systému do jiného, zcela určitě a samozřejmě vyžaduje určitou dobu a rovněž mnoho nezbytných a potřebných vážných kroků. Ale jak by nebylo těžko, jsme šli touto cestou a nadále touto cestou půjdeme. Přejeme si zajistit nezávislost Ázerbájdžánu právě touto cestou.

V současné době Ázerbájdžánská republika prochází sociálně-ekonomickou krizí. Jak jsem již předtím uvedl, co je spojené z jedné strany s přechodnou dobou, tak je z druhé strany spojené se skutečností, že Ázerbájdžán se nachází posledních šest let ve válečném stavu a je ve válce. Ale, nehledíc na všechny tyto těžkosti, Ázerbájdžán neustále jde cestou upevnění své státní nezávislosti. Ázerbájdžánský národ v průběhu dlouhých let, v průběhu dlouhé doby žil s nadějí o nacionální svobodě, státní nezávislosti - historická událost pro náš lid. Náš cíl, naše cesta - neustále ochraňovat svoji nezávislost a já věřím, že se dobijeme úspěchů na této cestě.

Zahraniční politika Ázerbájdžánu směřuje a je cílena na vytvoření rovnoprávných vzájemných vztahů se všemi státy. Ve svém vystoupení dne 29. září na jednání Generálního shromáždění OSN jsem vystoupil a řekl o pozici Ázerbájdžánu v této otázce.

Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že během tříletého období státní nezávislosti, převážně v posledním roce, Ázerbájdžán udělal velmi důležité kroky v této oblasti a navázal velmi přátelské a pozitivní vzájemné vztahy s mnohými státy. Ázerbájdžán, který jde touto cestou, zdůraznil svou otevřenost celému světovému společenství, mezinárodním organizacím, podnikům a firmám, kteří mají zájem o tuto věc, s nabídkou vkladu investic v Ázerbájdžánu, spolupráce s naší republikou, vytváříme s nimi vztahy.

20. září tohoto roku byl podepsán velký kontrakt s významným zahraničním ropným koncernem o společném využívání ropných nalezišť v Kaspickém moři. Z naší strany budeme vytvářet všechny podmínky pro vložení investic v Ázerbájdžánu zahraničním investorům a zemím, koncernům a firmám. Jedním slovem, Ázerbájdžán jako nezávislý stát se snaží zaujmout důstojné místo ve světovém společenství, v Organizaci spojených národů.

Ale jak sami dobře víte, nehorší a nejtěžší, nejvážnější úlohou pro naší republiku je odvrácení vojenské agrese, která je namířená proti Ázerbájdžánu. Chtěl bych podotknout a poukázat na skutečnost, že OSN, Rada bezpečnosti a jmenovitě vy, pane generální tajemníku, se neustále zaobíráte touto otázkou a tyto otázky jsou vám dobře známy. Předpokládám, že značná část našich jednání v období našeho setkání musí být věnována této otázce. Je známo, že i Váš příjezd, je v určitém smyslu, spojen právě s těmito otázkami. Po Ázerbájdžánu navštívíte Gruzii a Arménii. To znamená, že situace v našem regionu Vás zajímá a my jsme velice zainteresováni, aby byly využity Vaši možnosti pro vytvoření míru a klidu v našem regionu.

Upozorním na skutečnost, že ve výsledku šestileté války ozbrojené síly Arménie okupují dvacet procent území Ázerbájdžánské republiky. Okupované území je jak území Náhorního Karabachu, který je územím Ázerbájdžánu, tak i teritorium sedmi okresů obklopujících Náhorní Karabach. Více jak jeden milion ázerbájdžánských občanů se stalo uprchlíky z kupovaného území. Oni se nacházejí ve velice těžké situaci, většina z nich přežívá ve stanech, a ti kteří nežijí ve stanech, nemají dokonce ani minimální podmínky v místech svého přežívání. Všechno toto pak posiluje jak sociálně-ekonomické napětí, tak i společensko-politické napětí v Ázerbájdžánské republice.

Je vám známo, a já ještě jednou chci připomenout tu skutečnost, že nikoliv Ázerbájdžán začal tuto válku, prostě řečeno, byl do této války vtáhnut a zavlečen. Před šesti lety Arménie začala agresi proti Ázerbájdžánu, aby zachvátila Náhorní Karabach, který byl územím a součástí Ázerbájdžánu. Bohužel, z důvodů, které se vztahovaly k Ázerbájdžánu a ve velké míře jako výsledek pomoci, kterou poskytovaly určité síly Arménii, se Arménii podařilo okupovat část ázerbájdžánského území.

V důsledku této války Ázerbájdžán ztratil více jak 20 tisíc svých občanů, kteří zahynuli. Více jak sto tisíc ázerbájdžánských občanů bylo zraněno, stali se invalidy. Obytné domy, závody, továrny, sociální objekty v okupovaném území byly zbourány, spáleny. Tímto způsobem, tato válka přinesla ázerbájdžánskému lidu, národu, Ázerbájdžánské republice jak morální, tak i obrovské materiální ztráty a škody. Nehledíc na všechno co bylo řečeno, se Ázerbájdžán snaží směřovat k mírovému řešení těchto otázek. Ale námi navrhované a předkládané mírové kroky ještě nepřinesly své výsledky.

Je vám známo, že otázka spojená s agresí Arménie proti Ázerbájdžánu se nejednou posuzovala v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů. Rada bezpečnosti přijala z tohoto důvodu již čtyři rezoluce, spojené s touto otázkou. V dubnu roku 1993 v souvislosti s okupací Kalbadžárského okresu byla přijata rezoluce číslo 822 a následně byly přijaty rezoluce číslo 874 a 884 v souvislosti s okupací Fizulinského okresu, Džebrailského okresu, Zangilanského okresu, Gubadlinského okresu. Ve všech těchto rezolucích byl Radou bezpečnosti Organizace spojených národů požadován bezpodmínečný okamžitý odchod arménských ozbrojených sil z okupovaného území a vysvobození těchto teritorií.

Mimo těchto rezolucí, které byly přijaty v souvislosti s agresí arménských ozbrojených sil na území Ázerbájdžánu, vystupoval šestkrát předseda Rady bezpečnosti se svými prohlášeními. Osobně vy, pane generální tajemníku, jste několikrát oficiálně učinil prohlášení. Ale bohužel, ani jedna z těchto rezolucí a prohlášení nebyly uskutečněny a realizovány. Arménská strana se nepodřizuje rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN.

Do dnešní doby se neřídí podle OSN. Bohužel porušování mezinárodního práva a norem z její strany a její nepodřizování se těmto normám do dnešní doby zůstává nepotrestáno.

Z důvodu řešení problémů mírovou cestou spolupracujeme jak s OSN tak i s OSCE. V souvislosti s těmito konflikty v rámci organizace OSCE byla vytvořena speciální Minská skupina. Ázerbájdžánská republika neustále spolupracuje s Minskou skupinou, OSCE a my, z naší strany, jsme se postarali vytvořit všechny podmínky pro zajištění plnohodnotné a seriózní činnosti Minské skupiny v této sféře a oblasti.

Za poslední roky některé státy v samostatné formě projevily iniciativu ohledně vyřešení a řešení těchto otázek. Takovou iniciativu projevily státy - Spojené státy americké, Rusko, Turecko. Snažili jsme se využívat i těchto iniciativ.

V poslední době Rusko po své vlastní iniciativě provádí a uskutečňuje velkou práci, snaží se zajišťovat úlohu prostředníka ve vyřešení našich problémů a projevuje opravdové snahy k řešení v této oblasti. Snažíme se využívat a využíváme této zprostředkovatelské činnosti Ruska. Protože naším cílem je vyřešení této otázky a to pouze a pouze mírovou cestou. Protože přijímáme činnost strany, která projevuje iniciativu pro spravedlivé, čestné řešení této otázky.

Je Vám známo, že výsledkem prostřednictví Minské skupiny, Ruska, výsledkem bezprostředního vyjednávání a rozhovorů mezi Arménií a Ázerbájdžánem je už více jak pět měsíců trvající přerušení bojů a zastavení palby pro vytvoření skutečného míru. V této oblasti a sféře spolupracujeme s Minskou skupinou a rovněž tak i s Ruskem. Naším cílem je uzavření míru a konečné zastavení celé této války.

Nepochybně, i v této oblasti si stavíme a klademe své podmínky a požadavky. Tyto podmínky a požadavky se týkají toho, že pro uzavření skutečného a opravdového míru a úplného zastavení a ukončení války je nezbytné, aby uchvatitelské vojenské jednotky Arménie opustily území Ázerbájdžánu. Když stavíme otázku takto, uvažujeme, že se v první etapě musí vojenské ozbrojené síly Arménie stáhnout z okupované okresy a území Ázerbájdžánu a to včetně Lačinského okresu a Šušinského okresu. Otázka Náhorního Karabachu se musí řešit ve druhé etapě. Po osvobození okupovaného území se musí domů vrátit uprchlíci. Jestliže dosáhneme tohoto cíle, za podmínky osvobození Lačinského okresu a Šušinského okresu, následně poté pak ve druhé etapě bude možné se domluvit o statusu Náhorního Karabachu a budeme moci uskutečnit konkrétní kroky v této oblasti.

Při předkládání těchto návrhů, my, samozřejmě, počítáme i s bezpečností a ochranou arménů, kteří žijí v Náhorním Karabachu. Je samozřejmé, že uprchlíci, kteří se mohou vrátit do své země, se musí vrátit. Musí být zajištěna ochrana a bezpečí všech ázerbájdžánských občanů. Demografická mapa v Náhorním Karabachu musí být obnovena. Protože společně s armény zde žili i ázerbájdžánci. Oni se také musí vrátit do své země. Je jisté, že ve výsledku probíhající šestileté války vznikla a objevila se vzájemná nedůvěra, nesouhlas. Proto se musí tyto otázky a problémy neustále řešit.

Ve výsledku všeho toho musí být vyřešena teritoriální celistvost Ázerbájdžánské republiky, nedotknutelnost našich státních hranic naší země, Ázerbájdžánská republika jako samostatný, nezávislý stát se musí stát hospodářem na svém území, na svých hranicích. Doufáme, že, když se vyřeší tyto otázky, pak OSN, Rada bezpečnosti, zvláště pak Vy, pane generální tajemníku, můžete pak dále mnohé provést a zajistit. Z důvodu, že řešení těchto problémů a otázek je spojené s organizací OSCE a pro vyřešení těchto skutečností byla vytvořena speciální Minská skupina, upřednostňujeme řešit tuto problematiku v rámci OSCE, prostřednictvím Minské skupiny.

My vysoko oceňujeme zprostředkovatelskou činnost a úsilí Ruska a bereme v potaz i možnosti, které u něho jsou v našem regionu, my jsme zastánci spolupráce Ruska s Minskou skupinou OSCE. Počítáme, že tato spolupráce musí být směřována na racionální řešení problematiky v našem regionu.

Je nepochybné, že Organizace spojených národů je jednou z nejvíce autoritativních organizacích, která řeší situace vzniklé na celém světě a která působí v průběhu 49 let, která zajišťuje velmi efektivní činnost ve všech koutech světa. Doufám, že ke svému 50. Výročí svého vzniku Organizace spojených národů využije své možnosti a bude schopna vyřešit problémy v našem regionu.

Pane generální tajemníku Butrus Gali, my a celý Ázerbájdžán Vás známe jako velkého diplomata, jako osobnost, která má velké zásluhy ve světové politice. Záležitosti, které jste zajišťoval pro uklidnění ve světě, jsou viditelné a zřejmé a ázerbájdžánký národ si jich cení. Chtěl bych zdůraznit naději, že když využijete svou autoritu, vážnost, své možnosti, pomůžete Ázerbájdžánu najít východ z tohoto těžkého postavení. Očekávali jsme Vás, s tímto přáním, s touto myšlenkou a s tím pozdravem já přistupuji k jednání s Vámi.

© aliyev-heritage.org