Mimořádné okolnosti se mě na vás ponoukají obrátit se skutečným oznámením.

Začínajíc od 10. dubna roku 1994 ozbrojené síly Republiky Arménie učinily nový velkoměřítkový útok ve směru Geranbojského a Terterského obvodů a od 11. dubna - ve směru Agdereského a Agdamského obvodů Ázerbajdžánské republiky. Během těchto dnů ázerbajdžánské jednotky odrážely stále útoky číselně převyšujících částí ozbrojených síl Republiky Arménie a vedou krvavé obranné boje. Zúzemí Arménie do zóny konfliktu byl přechozen vojenský kontingent počtem kolem 3000 lidí spolu sdesítkami jednotek obrněné techniky a těžké artilérie včetně zařízení "Grad", ze kterých se postřelují osady zmíněných obvodů Ázerbajdžánu. Vtěch vesnicích jsou velké zničení a mnohopočtové oběti mezi občany.

Tedy Republika Arménie pokračuje svou obsazeneckou válku ne území Ázerbajdžánu a sáhá na nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ázerbajdžánské republiky, čímž ohrožuje samé ázerbajdžánské státnosti.

Pokračujíc útok, Arménie blokuje proces mírného urovnání, kterého se Ázerbajdžán aktivně zúčastňuje. Po každé, uskutečňujíc řádný útok během nebo vpředvečer velkých zprostředkovatelských iniciativ, útočník cynicky vyzývá světovou společnost, která podniká, bohužel, bezúspěšné na dnešek kroky řešit tento krvavý konflikt.

Hodnotím poslední arménský útok jako nové období útoku Republiky Arménie, cílem které je obsazení nových území Ázerbajdžánu. Nehledě na početné deklarace o usilování mírného řešení konfliktu, Republika Arménie posledním útokem do hloubky území suverenního státu-členu SNS ukazuje své opravdové úmysly, kterými jsou usilování udělat nátlak na Ázerbajdžán a jeho vládu a blokovat mírový proces.

Chci vás zvláště upozornit na to, že nový útok arménských ozbrojených síl začal vpředvečer zahájení 11. dubna tohoto roku vPraze schůze Minské skupiny OBSE, které se účastní také představitelé Ázerbajdžánu a Arménie.

Eskalace útoku Republiky Arménie proti Ázerbajdžánu děje vdobě intenzívných jednání vramcích ruské zprostředkovatelské iniciativy a vdobě nynější schůze hlav státu Společenství nezávislých států.

Je nutno konstatovat, že po schůzi hlav států SNS vAšchábádu vprosinci roku 1993, když se konalo mé setkání sPrezidentem Arménie L.Ter-Petrosjanem, politika Republiky Arménie ohledně Ázerbajdžánské republiky neprošla kladnými změnami. Ozbrojené síly Arménie pokračují obsazovat víc než 20 procent území Ázerbajdžánu a uskutečňovat etnické čištění, hynou lidé, zakoušejí obrovské útrapy milión ázerbajdžánských uprchlíků tísnících se ve stanečných městech.

Chci zmínit, že se Ázerbajdžán aktivně zúčastnil všech zprostředkovtelských úsilí světového společenství, včetně mezinárodních organizací a velkých států. Vtéto řadě je, kromě mých jednání sPrezidentem Arménie, - schůze 18. února roku 1994 ministrů obrany Ázerbajdžánu, Arménie a Ruské federace, přijezd do Ázerbajdžánu a Arménie Předsedy Minské skupiny SBSE Jana Eliassona vbřeznu roku 1994, schůze spikerů parlamentů Ázerbajdžánu a Arménie 12. března, jednání vBaku a Moskvě se zvláštním představitelem Prezidenta Ruské federace V.N.Kazimirovem a přijezd mírutvořící skupiny Meziparlamentské assamble SNS vbřeznu roku 1994. Ale všechny pokusy Ázerbajdžánu najít vzájemně přijatelná kompromisní řešení se narážejí na sílovou pozici Arménie.

Republika Arménie torpéduje jakékoli konstruktivní návrhy a vytyčuje předem nepřijatelné podmínky. Jejich podstata spočívá ve snažení Republiky Arménie, která vytvořila vojenský nástupní prostor na území Ázerbajdžánu, vyměnit obsazená území na status nezávislého státu pro Nahorní Garabach a to znamená fakticky rozčlenit Áezrbajdžánskou republiku.

Spravedlná pozice Ázerbajdžánské republiky spočívá ve snažení dosáhnout osvobození všech obsazených území a obnovení své suverenity, vrácení uprchlíků a přemíštěných osob do míst jejich stálého bydlení a likvidování následků útoku Republiky Arménie. Ázerbajdžán nechce války a vyzývá Arménii kmíru na základě obecně přijatelných zásad vzájemných vztahů suverenních států. Usilujíc oobčanský mír a dohodu ázerbajdžánská vláda je hotova zaručit bezpečnost a občanská práva arménským obyvatelům Nahorně-Garabachského regiónu pod podmínkou jejich podřízení Ázerbajdžánským Stanovám.

Jak si pamatujete, v Ašchábádu Ázerbajdžán navrhoval propracovat systém dvoustranních a mnohostranních dohod, zaměřených na stabilizaci politické situace, na vzajemné uznání a úctu suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnost hranic každého ze států-členů SNS.

Jsem nutný o tom ještě jednou říct proto, že život potvrzuje: lhostejný vztah kdo nebe volajícímu faktu, když jeden člen Společenství nezávislých států - Republika Arménie - činí nepřikrytý útok proti jinému členu SNS - Ázerbajdžásnké republice, prakticky uzavírá perspektivy formování životoschopné mezinárodní organizace, jakým bychom všichni chtěli vidět naše Společenství.

Chtěl bych vás přivolat kprojednání na nynější schůzi otázky o arméno-ázerbajdžánském konfliktu scílem přijetí konkrétních řešení likvidujících útok proti Ázerbajdžánské republice a následky tohoto útoku.

Obrácíme se na hlavy států a zase naléhavě přivoláváme:

- politicky ohodnotit útok Republiky Arménie proti Ázerbajdžásnké republice;

- vyžádat od Republiky Arménie zastavení vojenských operací proti Ázerbajdžánské republice a okamžitého, bezpodmínečného a bezvýhradného vyvedení svých ozbrojených síl zúzemí suverenního Ázerbajdžánu;

- vyžádat od Republiky Arménie tvrdých politických záruk, že neobnoví vojenské operace;

- učinit sankce vohledu člena SNS - Republiky Arménie uskutečňující ozbrojený útok proti jinému členu SNS.