Vážené paní a pánové!

Zítra 18. října je 9. výročí přijetí Konstitučního aktu o státní nezávislosti Ázerbajdžánu. Po přijetí před 9 lety Konstitučního aktu Ázerbajdžán získal svou nezávislost a už 9 roků žije jako nezávislý stát. Srdečně gratuluji vám, všemu našemu národu, našim občanům k tomuto svátku -Dnu nezávislosti Ázerbajdžánu. Přeji ázerbajdžánskému národu míru, klidu, blahobytu, přeju, aby nezávislost našeho státu byla věčnou.

Dnes jsme se tady sešli kvůli historické události. Jak je známo, v září roku 1994 s mnoha velkými naftovými společnostmi světa byla podepsána první smlouva o společném propracování bohatých naftových ložisk v ázerbajdžánském sektoru Kaspického moře. Od této doby se zabýváme uskutečňováním této smlouvy. Tedy začala nová naftová strategie Ázerbajdžánu. Podepsání v září roku 1994 "Smlouvy století" je výsledkem svobody, státní nezávislosti ázerbajdžánského národa.

Dnes s pocitem neomezené hrdosti můžeme říct, že se podepsaná naftová smlouva postupně realizuje a má své výsledky.

První smlouva otevřila celému světu obrovské naftové a plynové možnosti Kaspického moře. Ve skutečnou dobu v Ázerbajdžánu jsou podepsány 20 velkých naftových smlouv.

Ve "Smlouvě století" -smlouvě o společném propracování ložisk "Azeri", "Čirag" a hlubinné části ložiska "Gunešli" v ázerbajdžánském sektoru Kaspického moře se předvídala společná spolupráce Státní naftové společnosti Ázerbajdžánu s 11 zahraničními naftovými společnostmi. Tato spolupráce se úspěšně uskutečňuje, v roce 1997 v ložisku "Čirag" byla vytěžena nafta. Nafta získaná z tohoto ložiska se vyváží na světové trhy. Takhle vidíme praktické výsledky podepsané námi smlouvy.

Samozřejmě, kvůli tomu, že během uskutečňování takové smlouvy se předvídala těžba velkého množství nafty, bylo nutné předvídět ve smlouvě i vývoz této nafty na světové trhy. A proto bylo předvídáno budování různých naftovodů včetně Hlavního exportního potrubí Baku-Tbilisi-Džejchan pro vývoz těžené od první smlouvy nafty na světové trhy.

Od samé té doby začínajíc od roku 1994 spolu se zahraničními naftovými společnostmi jsme udělali moc velkou práci po vytvoření Hlavního exportního naftovodu -potrubí Baku-Džejchan a pak jsme ho jmenovali Baku-Tbilisi-Džejchan.

Jak je známo, naše práce se v tomto směru setkala s moc velkým odporem a s mnoha obtížnostmi. Mnozí oznamovali, že stavění takového exportního potrubí není reálním. V každém případě se během minulých roků naftovod Baku-Tbilisi-Džejchan nacházel v centru pozornosti vší světové společnosti. Ale jsme -Ázerbajdžán, Turecko, Gruzie, které se účastňují konsorcia naftových společností, se postupně zabývali otázkou budování naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan, vedli jsme boj a dosáhli jsme si toho.

Vrcholem vší naší práce je podepsaná v listopadu roku 1999 v průběhu Istanbulského samitu OBSE dohoda. Tuto dohodu podepsali Prezident Ázerbajdžánské republiky, Prezident Turecké republiky, Prezident Gruzie a Prezident Kazachstánu. Tuto dohodu také podepsal i Prezident Spojených států Amerických pán Bill Klinton.

Takovým způsobem naše mnoholetní práce skončila přijetím takového politického dokladu. Ale doba, která uplynula od tohoto času do dneška, nebyla snadná, protože byla různá mínění spojená s budováním, hodnotou, dalšími komerčně technickými otázkami naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan. Tato rozlišná mínění existovala i mezi společnostmi, které vcházejí do konsorcia. A proto i v této oblasti bylo nutné splnit velkou práci.

Tato práce byla vykonána Ázerbajdžánem, Tureckem, Gruzií a jejich patřičnými orgány. Spojené státy Americké, jejich vláda také stále podporovaly tento proces. Byly dosáhnuty domluvy po všem technickým a komerčním otázkám. V důsledku toho Státní naftová společnost Ázerbajdžánu a společnosti, které vcházejí do Ázerbajdžánské mezinárodní operační společnosti, spolu připravily komerčně technické dohody o stavění Hlavního exportního naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan. Dnes jsme se sešli, abychom podepsali tyto dohody.

Předvídá se podepsání těchto dohod dnes v Ázerbajdžánu, v jeho hlavním městě -městě Baku, zítra v Gruzii v Tbilisi a pozítří v Turecku. Podepsání dohod samozřejmě, že otevře novou etapu v této oblasti a začne se praktické budování Hlavního exportního naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan.

Závěrečný projev

Vážené paní a pánové, přátelé!

Dnes my všichni přijímáme mínění o tom, že přežíváme historický den, historické minuty.

Když v září roku 1994 v Ázerbajdžánu byla podepsána první naftová smlouva, zakoušeli jsme obrovský pocit hrdosti, štěstí a viděli jsme překrásnou budoucnost Ázerbajdžánu v tomto směru.

Jak je známo, byli lidé, kteří se o tom pohybovali, byli i ti, kdo v to nevěřil a překážel tomu. Jak v Ázerbajdžánu, stejně i mimo jeho hranic tato smlouva vyvolala z jedné strany žárlivost a z jiné strany nespokojenost. Ale ázerbajdžánský národ, v každém případě jeho většina, oceňovali tuto událost jako historickou nejdůležitější nejznámější událost pro budoucnost našeho nezávislého státu.

Následující doba nebyla pro nás snadná. Byli jsme podrobeni velkému nátlaku ze vnějška. V tisku a v novinách řady států se publikovala rozlišná mínění o tom, většinou rozporná. Tedy chtěli šířit pochybnost ve vykonávané námi praci jak u mezinárodní veřejnost, stejně i v Ázerbajdžánu.

Naší nepřátelé jak v cizině stejně i uvnitř státu dobře rozuměli, že tato smlouva je jednou z nejdůležitějších událostí pro upevnění státní nezávislosti Ázerbajdžánu. Není nahodou to, že přes den po podepsání této smlouvy byla vykonána velká provokace proti Ázerbajdžánu. Velmi nebezpeční zločinci, kteří si odpykávali trest v izolaci Ministerstva národní bezpečnosti naší republiky, pomocí různých síl běželi odtud a v Ázerbajdžánu se objevila určitá možnost pro narušení stability. Přes týden po tom v Ázerbajdžánu byla uskutečněna teroristická akta proti dvou státních politických činitelů -oni byli zavražděni.

Jako logické pokračování tohoto 3.-4. října roku 1994 v Ázerbajdžánu byl podniknut pokus ozbrojeného státního převratu. Zabránili jsme se tomuto pokusu díky jednotnosti, síle našeho národa a naší národnosti. Ale vnitřní a vnější nepřátelé Ázerbajdžánu pokračovali činit překážky provedení naším státem nezávislé politiky a jejímu nezávislému rozvoji.

Po šesti měsících po tom v Ázerbajdžánu zase byl podniknut pokus ozbrojeného státního převratu. To se řídilo ze zahraničí a také bylo zorganizováno trestnými sílami uvnitř státu. Bohužel, některé politické strany, které se dnes nacházejí v opozici, také se aktivně zúčastnily tohoto pokusu státního převratu. Zábránili jsme se i tomuto pokusu státního převratu. Byla prolita krev, byly šechidy, ale my jsme rozdrtili síly, které vystupovaly proti nezávislosti a státnosti Ázerbajdžánu.

V následujících rocích se Ázerbajdžán zase setkal s mnoha obtížnostmi. Všechno to je vám známo. Všechno to má jeden důvod. Jak vnější, stejně i vnitřní nepřátelé viděli, že Ázerbajdžán žije jako nezávislý stát, že se nezávislost naší země upevňuje stále každý den a že nová státní naftová strategie naší republiky svědčí o velké budoucnosti. Tyto lidé šli touto hroznou cestou pro to, aby všechno to zastavili, oslabili Ázerbajdžán a obsadili naši zemi sílami jednotlivých trestních skupin.

Během uplynulých roků jsme prošli mimořádně těžkou cestu, zachránili jsme ázerbajdžánský národ od mnoha nebezpečí a ubránili jsme nezávislost a státnost našeho státu. Pro rozvoj ekonomiky Ázerbajdžánu jsme postupně uskutečňovali státní naftovou strategii.

Tady se mluvilo o tom, že budování naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan také je hlavní částí naší státní naftové strategie. Všechny provokace a nátlaky na nás ze vnějška se propadly. A během posledních roků se prováděla různá propagace proti stavění Hlavního exportního naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan, uskutečňovaly se provokační akce. Ale naše vůle, ekonomická a vnější politika nezávislého demokratického Ázerbajdžánu, jeho spolupráce s největšími státy světa a s jejich naftovými společnostmi -všechno to nám dovolilo dojít do dneška.

Takovým způsobem, Hlavní exportní potrubí Baku-Tbilisi-Džejchan přešel trnitou cestu. Ale všichni dnes vidí, že jsme úspěšně překonali tuto cestu. My jsme, Turecká republika, Gruzie a Ázerbajdžán, v důsledku stále podpory Spojených států Amerických spolu úspěšně prošli tuto těžkou cestu a dnes už jsou podepsány poslední dohody.

Nyní se otevírá nová etapa. Prohlášení, která dnes zazněla, zejména oznámení Devida Vudvorda svědčí o tom, že přistupujeme k praktické práci a tato praktická práce bude úspěšně uskutečněna. A v roce 2004 nafta Kaspického moře bude se dostávat pomocí Hlavního exportního naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan k břehům Středozemního moře. Věříme v toto.

Všichni my spolu -Turecko, Gruzie, Ázerbajdžán, zahraniční naftové společnosti a státy, které ty společnosti zastupují, při podpoře Spojených států Amerických i dále budeme úspěšně uskutečňovat tento program.

Tím, kteří chtějí zabránit v naší práci jak uvnitř státu, stejně i v cizině, chci poradit, aby správně ocenili těžkou, ale moc úspěšnou cestu, kterou prošel nezávislý Ázerbajdžánský stát během posledních 7 let, a aby učinili pro sebe správný závěr.

Všechnu tu práci uskutečňujeme pro rozvoj ekonomiky Ázerbajdžánu. Všechnu tu práci uskutečňujeme pro zlepšení blahobytu ázerbajdžánského národa. Všechnu tu práci uskutečňujeme ve jménu světlé budoucnosti Ázerbajdžánu. Uskutečňujeme tuto práci pro dlouhodobou spolupráci s různými státy. A proto jsem si jist, že tato naše práce bude úspěšně realizována.

Gratuluji Ázerbajdžánské mezinárodní operační společnosti, Státní naftové společnosti Ázerbajdžánu, Ázerbajdžánskému státu, vládě, všemu ázerbajdžánskému národu k podepsání těchto dokladů.

Předáváme štafetu Gruzii a pak Turecku. Prosím pana Vudvorda předat naše pozdravy a můj zvláštní pozdrav a mou úctu Prezidentu Gruzie mému příteli Eduardu Ševardnadze a všemu gruzinskému národu.

Předejte naše pozdravy a nejlepší přání Prezidentu Turecké republiky váženému Achmetu Nedždetu Sezerovi, ministerskému předsedovi Turecké republiky váženému Bulendu Edževitovi a bratrskému tureckému národu.

Ještě jednou blahopřeju všem vám a přeju všem úspěchů na této cestě.