Vážený pane předsedo!
Vážení účastníci konference!
Srdečně vás vítám a přeju práci konference úspěchů.
Projednávájící se dnes otázka má velkou historii. Konference \"Legenda tří moří\" - Kaspické moře, Černé moře a Středozemní moře - se koná už pět let. A proč se nekonala dřív? Protože, za prvé, bylo krajně málo informece o tom, že se tyto naše práce budou nacházet vtak těsném vzájemném vztahu a málo kdo tomu věřil. Ale - neříkám to, abych pochválil Ázerbajdžán - po tom, jak po prvé byly dány otázky o přítomnosti vÁzerbajdžánu moc bohatých zásob nafty a plynu vKaspickém moři a o jejich osvojení, po podepsání vroce 1994 smlouvy jmenované \"Smlouvou století\" vcelém světě se začala konat široká jednání spojená s Kaspickým mořem. Protože mnozí vcelém světě nevěděli o tom, že Kaspické moře má takové bohatší naftové a plynové ložiska.
V Ázerbajdžánu že jsme to věděli. Protože ázerbajdžánští vědci a geologové ještě před 50-60 lety začali dobývat naftu a plyn vhloubkové části Kaspického moře. Celkem, před 150 lety právě vÁzerbajdžánu po prvé ve světě se nafta začala dobývat průmyslovým způsobem. Zase po prvé ve světě právě v Ázerbajdžánu před 50 lety se nafta začala dobývat zmořské hloubky. V Ázerbajdžánu jsme o tom věděli a zabývali jsme se tím.
Ale po získání Ázerbajdžánem své státní nezávislosti, po tom, jak stál majitelem svých bohatství, naše republika začala podnikat velké kroky zaměřené na širší a efektivnější použití těchto bohatství. Prvním krokem, který položil základ této práce bylo podepsání vzáří roku 1994 vBaku mezi Státní naftovou společností Ázerbajdžánu a 11 velkými naftovými společnostmi světa smlouvy jmenované \"Smlouvou století\" o osvojení ložisk \"Azeri-Čirag-Gunešli\" vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře.
Ještě jednou opakuji, že vdobě, kdy jsme podepisovali tuto smlouvu, vcelém světě ještě nebyl dostatek informace o Kaspickém moři. Dnes je už známo, že se Kaspické moře podle objemu svých uhlovodíkových zdrojů může srovnat při nejmenším se Severním mořem.
Jestli zůstatky zdrojů Severního moře, které mohou být dobyty, sestavují 2,2 miliárdy tuny, tehdy potvrzené naftové zdroje jen ložisk \"Azeri-Čirag-Gunešli\", které mohou být dobyty, rovnají se přiblížně 730 miliónům tuny. Mluví se jenom o těchto ložiscích. VÁzerbajdžánu že jsou podepsány kolem 20 smlouv srůznými společnostmi světa. Samozřejmě, že nevšechny mají stejné velikosti, rozlišují se jedna od druhé. Ale jestli je složíme, tehdy je možné se přesvědčit o tom, jaké široké možnosti existují jen vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře.
Jen dnes stálo známým, že obrovská naftová a plynová ložiska existují i vkazachstánském sektoru Kaspického moře. Velká ložiska nafty a plynu jsou vruském a jiných sektorech. Tak že, začínajíc od roku 1994 začali jsme propagovat Kaspické moře, ono dostalo známost. Jestli je možnost pro dobytí zpod země nafty a plynu, přičemž ve velkých objemech, to znamená je nutno je exportovat a prodávat. Pro to také se hledají cesty. Vtuhle dobu po prvé byly položeny otázky o kladení přes Kaspické moře různých naftovodů.
Dnes je už známo, že jsme vroce 1997 postavili od Kaspického moře do Černého naftovod Baku-Novorossijsk. To znamená, že jsme spojili Kaspické moře sČerným. Přes dva roky vroce 1999 už bychom nemohli exportovat naftu, která se dobývá na Kaspickém ložisku \"Čirag\", po novorossijskému potrubí. Proto jsme postavili druhý, moc efektívně pracující dnes naftovod zBaku do gruzinského přístavu Supsa vČerném moři. Můžu říct, že od roku 1999 do dneška tímhle naftovodem bylo exportováno více než 20 miliónů tuny nafty. Toto potrubí bude mít důležitý význam i vbudoucnosti.
Ale i tohle nás neuspokojovalo. Ještě vroce 1994 jsme přemýšleli o naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan. Vtuhle dobu bylo moc málo lidí, kdo vto věřil. Bylo hodně i těch, kdo překážel a mnozí i do dneška pokládají to za snění. Nebo tvrdí, že v Kaspickém moři není dostatečného množství nafty pro její export potrubím, naftovodem Baku-Tbilisi-Džejchan. Odpovídám jim a chci jim dnes říct, že vroce 2010 na ložisku \"Azeri-Čirag-Gunešli\" bude dobyto 50 miliónů tuny nafty a to úplně stačí pro fungování potrubí Baku-Tbilisi-Džejchan. Ale vždyť jsou i jiná ložiska.
Mí přátelé, kteří do mě tady vystupovali, a prezidenti o tomhle zmínili. Čáru Baku-Tbilisi-Džejchan budou používat i Kazachstán, i jiné přikaspické státy. Už jsme začali budovat potrubí Baku-Tbilisi-Džejchan. Myslím, že budování bude dost úspěšným. Oznamuji, že vroce 2005 budování velkého exportního naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan skončí a my všichni - účastníci dnešní konference, mí přátelé, prezidenti spolu pojedeme do tureckého přístavu Džejchan ve Středozemním moři a staneme se tam svědky naložení kaspické nafty do tankových lodí.
Všechny ty práce vytvořily legendu tří moří. A proto chci říct, že tato konference, která se provádí po páté, legenda tří moří má jedinou matku. To je Kaspické moře. A vedle její matky je Ázerbajdžán.
Vidím, že si svého času nebylo možným představit, že od Kaspického moře uděláme krok kČernému moři a odtud dojdeme do Středozemního moře. Staví se velký naftovod délkou dva tisíce kilometrů. To je skutečně legenda.
Chci říct účastníkům a organizátorům dané konference, že tato legenda bude pokračovat a rozvíjet se. Myslím, že nafta a plyn, které se budou dobývat na ložiscích Kaspického moře, - buď to ázerbajdžánský nebo kazachstánský, kterýkoli jiný sektor - všechno to se bude vyvážet. Budou vybudována nová potrubí.
Například, vsouvislosti sázerbajdžánským ložiském \"Šachdeniz\" - vážený Prezident, můj drahý přítel Achmet Nedždet Sezer dobře o tom řekl - jsme už všechno podepsali a připravili. Potrubí se buduje, plyn po něm se bude dostávat bezprostředně do Turecka, do Erzurumu. Ale je to jen první stanoviště. Myslíme, že vbudoucnosti dobývaný vKaspickém moři plyn se může a bude dostávat ještě dál - do Evropy. Protože máme velké možnosti.
Tedy legenda tří moří je skutečně velkou legendou. Jsme účastníci vytvoření této legendy a přeměnili jsme ji ve skutečnost. To už není legenda, je to skutečnost. Skutečným je to, že v Kaspickém moři dobývají naftu a plyn. Skutečným je to, že fungují naftovody Baku-Novorossijsk a Baku-Supsa. Skutečným je to, že se začalo budování Hlavního exportního naftovodu Baku-Tbilisi-Džejchan. Skutečným je to, že se začalo budování plynovodu Baku-Tbilisi-Erzurum. Všechno to bylo uskutečněno. To je skutečnost.
Dnes chci předložit mým váženým přátelům přemýšlet o nové legendě. Protože všechno to už není legendou, ale je realií dneška. Jsem moc rád se zúčastnit dnes konference. Vážení předsedové, děkuji vám za pozvání sem. Vyjadřuji svou úctu přítomným tady mým přátelům - Prezidentu Turecké republiky váženému Achmetu Nedždetu Sezerovi, Prezidentu Gruzie váženému Eduardu Ševardnadze, Prezidentu Rumunska váženému Ionu Ilieskovi, Prezidentu Ukrajiny, překrásnému člověku váženému Leonidu Kučmě. Jsem moc rád, že dnes od samého rána spolu snašimi delegacemi vykonáme mimořádně plodnou práci.