Prohlášení prezidenta Ázerbájdžánské republiky Gejdara Alijeva v souvislosti s projednáváním v kongresu USA "Dodatek Portera" – Prezidentský palác, 13. června 1996

 Pane velvyslanče, dne jsem si Vás pozval ve věci závažné otázky, která má velký význam jak pro Ázerbájdžánskou republiku, tak i pro vzájemné vztahy mezi Spojenými státy americkými a Ázerbájdžánskou republikou.

Je známo, že po získání své státní samostatnosti až do dnešní doby se Ázerbájdžánská republika snažila ve své zahraniční politice rozvíjet vzájemné vztahy, v této oblasti jsou dosaženy dobré výsledky. Jsme svědky o stejnou snahu i ze strany Spojených států amerických, zvláště ze strany jejich vlády a tohoto si velmi ceníme.

Nicméně v tu samou dobu v roce 1992 kongres USA odsouhlasil, ve vztahu k Ázerbájdžánu,  nespravedlivé  rozhodnutí. Do bodu 90 "Protokolu podpory svobody" byl zanesen dodatek, zakazující poskytovat Ázerbájdžánu pomoc. Jsem přesvědčen, že v době schvalování dodatku a i v poslední době to není spravedlivé ve vztahu k Ázerbájdžánu a do dnešní doby tato nespravedlivost přetrvává.

Jako příčinu pro přijetí tohoto diskriminačního opatření uvádějí to, že Ázerbájdžán drží Arménii v blokádě. Z tohoto důvodu Ázerbájdžán jako jediná republika z bývalého Sovětského Svazu nedostává pomoc v rámci "Protokolu podpory svobody".

Při setkáních s Vámi a se státními představiteli Spojených států amerických jsme nejednou zdůraznili, že rozhodnutí přijaté proti Ázerbájdžánu nemá žádné opodstatnění, protože Ázerbájdžán nedrží Arménii v blokádě. Skutečnost je taková, že arménské ozbrojené síly okupovali 20 procent území Ázerbájdžánu, odkud bylo vyhnáno více jak milion našich občanů, kteří se stali vyhnanci. Zejména bych chtěl zdůraznit to, že v rezultátu této  okupace železniční síť na území Ázerbájdžánu, včetně té, která spojuje Ázerbájdžán s Arménií, Nachčivanem, Horním Karabachem je v blokádě. Nesporně, za takových podmínek, nemůže být řeč o tom, že Ázerbájdžán drží Arménii v blokádě. A proto, probíhající události, hlavně po roce 1992, ukazují, že sám Ázerbájdžán byl vystaven velké agresi. Jak je Vám známo, je Ázerbájdžán ze severu blokován ruskou stranou, jsou uzavřeny naše železniční cesty a lodní doprava.

Z tohoto důvodu jsme nejednou vyzdvihovali před vládními činiteli orgány Spojených států amerických otázku o tom, aby bylo změněno toto nespravedlivé rozhodnutí namířené proti Ázerbájdžánu.

Jak je Vám známo, vztahy mezi Spojenými státy americkými a Ázerbájdžánem se v posledních letech rozvíjejí velmi intenzivně. Ázerbájdžánský stát přijalo Ameriku jak přátelskou zemi a cenného partnera, částečně i v ekonomické oblasti, kde se rozvíjí možnosti široké spolupráce. Účast ve velkých ropných kontraktech, podepsaných v září 1994, listopadu 1995 při využití našich ropných zdrojů, svědčí o tom, že jsme navázali velmi těsné vztahy se Spojenými státy americkými. 

Také vždy zdůrazňujeme, důležitou roli Spojených států amerických v otázce uregulování arménského a ázerbájdžánského konfliktu a přejeme si, aby USA dnes a i v budoucnu hrály vážnou roli v tomto procesu. Je známo, že děláme kroky pro uregulování konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem mírovou cestou, před dvěma roky jsme dosáhli dočasného přerušení boje. To znamená, že jsme ukázali celému světu svoji mírumilovnost a snahu žít s Arménií v míru. Domnívám se, že jsme za tuto dobu ukázali celému světu, že Ázerbájdžán je mírumilovným státem, že si nepřeje války, že je zastáncem mírového uregulování konfliktu s Arménií a činí v této oblasti rozhodné kroky. Za takové situace doposud platná rozhodnutí  kongresu Spojených států amerických, namířené proti Ázerbájdžánu, vyzývají velmi velké znepokojení u nás i u naší veřejnosti.

Za tu dobu, státům, které vznikly rozpadem bývalého Sovětského svazu a které nyní prožívají přechodné období, poskytly USA materiální a finanční výpomoc. Zvláště silná materiální a finanční pomoc je poskytována Arménii. Ázerbájdžán tuto pomoc nedostává. Toto je nespravedlivé ve vztahu k nám a je to naprosto bezdůvodné, o tomto jsem několikrát hovořil. Velmi udivující je i to, že tato nespravedlivost stále trvá a to přes skutečnost, že za poslední roky USA a Ázerbájdžán navázaly úzkou spolupráci a přátelské vztahy.

O tomto jsme hovořili při jednáních v září 1994, říjnu 1995 v New Yorku s prezidentem Ameriky panem Billem Clintonem a řekl jsem mu své názory. Na našich jednáních mi Bill Clinton řekl, že byl sám proti přijetí takového rozhodnutí a že je proti němu i dnes. Bohužel, pro zrušení tohoto rozhodnutí se ani dnes nedělají žádné kroky. V minulém roce kongresman Wilson vystoupil s návrhem modifikace tohoto bodu a tento návrh byl odsouhlasen. Tuto nepatrnou modifikaci jsme pro sebe považovali za úspěch a z tohoto důvodu jsme poděkovali panu Billovi Clintonovi, předsedovi sněmovny reprezentantů Gingrichovi, kongresmanovi Wilsonovi a ostatním. Bohužel tato modifikace zůstala pouze modifikací a nebylo dosaženo žádného praktického výsledku. Očekávali jsme, že když není možné dosáhnout úplného zrušení dodatku k bodu 907, to bude alespoň učiněn nový krok, aby bylo přijato více detailní rozhodnutí.

Namísto toho, se objevil dodatek kongresmana Portera. Dodatek Portera namísto pomoci Ázerbájdžánu, mu zasazuje novou ránu, kdy ohrožuje teritoriální celistvost Ázerbájdžánu a nejenže nepomáhá Ázerbájdžánu, ale naopak ho velmi poškozuje.

Poté, co se objevil "Dodatek Portera" jsme se obrátili i k Vám, předali jsme pokyn velvyslanci Ázerbájdžánu ve Washingtonu, aby jednal o odvrácení "Dodatku Portera". Bohužel se nám to nepodařilo. Jak je mi v současnosti známo, že "Dodatek Portera" byl schválen ve sněmovně reprezentantů kongresu. Toto nás velice znepokojuje. Toto vyvolává veliké znepokojení i mezi naší veřejností. Bezpochyby, v době, kdy máme přátelské vztahy se Spojenými státy americkými, nemůžeme pochopit a přijmout takové odsouhlasení tohoto dodatku. Možná, že já to nějak asi trochu mohu pochopit, ale národ tmu vůbec nerozumí.

Je nám známo, že sněmovna, kongres ve Spojených státech amerických jsou nezávislé na prezidentovi anebo vládě a nemají velký vliv na něj, kongres někdy přijímá podobná rozhodnutí.  Ale já vám otevřeně říkám, že naše veřejnost chápe Spojené státy americké jako velký stát a lidem není možné vysvětlit, že prezident je proti a rozhodnutí přijímá někdo jiný. Přijaté rozhodnutí poškozuje Ázerbájdžán, ázerbájdžánsko-americké vztahy. V Ázerbájdžánu je takové přísloví: prokázat medvědí službu. Přibližně to bylo tak, že jsme se snažili zmírnit toto přijaté rozhodnutí a místo toho se to ještě zhoršilo.

Ještě jednou podotýkám, že kdyby bylo přijaté rozhodnutí nebo jakákoliv přijatá opatření – nezávisle od toho, kdo je přijal, spravedlivé, to je proti tomu něco těžké namítat. Avšak není možné pochopit, že je přijato nespravedlivé rozhodnutí. Z tohoto důvodu dnes vyjadřuji Vaším prostřednictvím protest a nesouhlas Ázerbájdžánu Spojeným státům americkým. Chci prohlásit, že nikdy nemůžeme souhlasit s tímto dodatkem, tento dodatek poškozuje Ázerbájdžán a dále vyjadřuje pochybnosti o teritoriální celistvosti Ázerbájdžánu. Vůbec to seriózně ohrožuje mírovou cestu pro řešení a arménského-ázerbájdžánského konfliktu, otázku náhorno- karabašské otázky.

Nemohu pochopit komu slouží kongresman Porter, proč to dělá. To není moje věc.  Doufám, že kongres USA je vážená instituce a nedopustí podobně nespravedlivé kroky. Ještě jednou připomínám, že toto stalo nejen příčinou neklidu ve vládních kruzích ale i v celé veřejnosti. Prosím Vás předat tato má slova svému zemi, svému ministrovi, váženému panu prezidentovi Billovi Clintonovi. Nemůžeme souhlasit s tímto dodatkem. Říkají mi, že po sněmovně reprezentantů bude rozhodovat  o tomto  dodatku i senát. Prosím prostřednictvím senátu nebo jiných prostředků odvrátit toto rozhodnutí. Pozval jsem si Vás, abyste vyslechl a předal tato slova.

Nehledě na pozměňovací návrh k 907 paragrafu, děkuji USA za již poskytnutou pomoc Ázerbájdžánu. Smyslem mé politiky a naší politiky však není jenom změna pozměňovacího návrhu k 907 paragrafu a snaha abyste nám v tomto pomohl. Do dnešní doby jsme žili bez vaší pomoci, žijeme a budeme žít i v budoucnosti. Arménii byla poskytnuta pomoc desetkrát větší než nám. Vydržíme to. Ale přece jen nás zneklidňuje tato nespravedlnost. Má nespokojenost spočívá v předpojatém vztahu k Ázerbájdžánu. S tím se nemůžeme smířit. No nic, přežijeme i v případě, že nebude pomoc.

V poslední době vzniklé přátelské a dobré ekonomické vzájemné vztahy mezi Spojenými státy americkými a Ázerbájdžánem potvrzují, že se k nám nelze chovat nespravedlivě a předpojaté. Známe Vaší pozici v této otázce. Cením si toho, že zachováváte objektivní pozici a že jste s námi solidární. Toto nám pomáhá a podporuje nás to. Avšak zdržování řešení této otázky nás znepokojuje.

Ceníme si vážné role stávajícího státního aparátu USA při ochraně demokracie. Bezpochyby státní zřízení Ameriky je její věc. Nic k tomu nemůžeme říci. Jestliže však, jak bylo řečeno, toto státní zřízení vytváří problémy v zahraniční politice, přijímá podobná nespravedlivá rozhodnutí, to toto samozřejmě není možné považovat za normální. Avšak ještě jednou bych chtěl poznamenat, že to není naše věc, ale je to vaše věc. Chceme jenom, aby ve vztahu k Ázerbájdžánu nebyla dopuštěna žádná nespravedlivost, nezávisle od jakého státního zřízení. Udělali jsme hodně práce při likvidaci konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem a nejednou jsme zdůraznili naše přání v souvislosti aktivní rolí USA v této otázce. Všechno toto nám dává právo požadovat změnu dodatku k 907 paragrafu o Ázerbájdžánu. Jestli se to neprovádí tak je to nespravedlivé. Jestli se nic neděje, tak alespoň aby nebylo ještě hůře. Ještě jednou zdůrazňuji, že dodatek pana Portera, namísto toho, aby nějak ulehčil situaci, jí ještě pro nás stěžuje. Nepochybuji, ještě více, jsem si jistý, že i vy budete dále s námi spolupracovat, snažit se řešit tento problém. Chci vyjádřit svou naději, že Vámi řečené povede k tomu, že "Dodatek Potera"  nebude v dalších etapách schválen.Dnes jsem odeslal dopis prezidentovi Billovi Clintonovi, panu Gingrichovi, panu Wilsonovi a panu Albertu Gorovi. Přeji si, aby výsledkem našeho společného úsilí a spolupráce bylo nebyl tento dodatek schválen a Ázerbájdžánu nebyl způsoben ještě jeden úder.Doufám, že společně toho můžeme dosáhnout.

 

Text byl přeložen do švédského jazyka z ruského jazyka v novinách "Bakinskij rabočij", 18. července 1999