ŽIVOTOPIS

\"\"Gejdar Alirza Oglu Alijev - Celonárodní Vůdce Ázerbajdžánského Národa

Gejdar Alirza oglu Alijev se narodil 10. května roku 1923 v ázerbajdžánském městě Nachčivan. Po ukončení v roce 1939 Nachčivanské pedagogické střední odborné školy se učil na Stavitelské fakultě Ázerbajdžánské průmyslové vysoké školy (teď Ázerbajdžánská státní akademie nafty). Vypuknutá válka mu nedovolila ukončit studium.

Od roku 1941 Gejdar Alijev pracoval jako vedoucí oddělení v Lidovém komisariátu vnitra Nachčivanské ASSR a v Radě lidových komisařů Nachčivanské ASSR a v roce 1944 byl poslán do práce v úřadech státní bezpečnosti. Gejdar Alijev, který od této doby pracoval v systému úřadů bezpečnosti, od roku 1964 zaujímal postavení zástupce předsedy a od roku 1967 - postavení předsedy Výboru státní bezpečnosti při Řadě ministrů Ázerbajdžánské SSR, bylo mu uděleno hodnost generálmajoru. V těchto rocích dostal odborné vysokoškolské vzdělání v Leningradu (teď Sankt-Peterburg) a v roce 1957 ukončil Historickou fakultu Ázerbajdžánské státní univerzity. Na plénu Ústředního výboru Komunistické strany Ázerbajdžánu v červenci roku 1969 Gejdar Alijev byl zvolen prvním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Ázerbajdžánu a stál vedoucím republiky. V prosinci roku 1982 Gejdar Alijev byl zvolen členem Politického vedení Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, byl ustanoven na postavení prvního zástupce předsedy Rady ministrů SSSR a stál jedním z vedoucích SSSR. Během dvaceti let Gejdar Alijev byl poslancem Nejvyššího sovětu SSSR a pět roků zaujímal postavení zástupce předsedy Nejvyššího sovětu SSSR. V říjnu roku 1987 na znamení protestu proti politice, kterou provádělo Politické vedení Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a osobně generální tajemník Michail Gorbačev, Gejdar Alijev odešel do výslužby ze zaujímaných postavení.

V souvislosti s krvavou tragédií, která byla vykonána sovětskými vojsky 20. ledna roku 1990 v Baku, Gejdar Alijev přiští den vystoupil s oznámením v zastupitelství Ázerbajdžánu v Moskvě, vyžádal o potrestání organizátorů a vykonavatelů zločinu udělaného proti ázerbajdžánskému národu. Na znamení protestu proti pokrytecké politice vlády SSSR v spojitosti s vzniknutou v Nahorním Karabachu ostrou konfliktní situaci v červenci roku 1991 Alijev opustil Komunistickou stranu Sovětského svazu.

Když se vrátil v červenci roku 1990 do Ázerbajdžánu, Gejdar Alijev nejdříve žil v Baku a pak v Nachčivanu, ve stejném roce byl zvolen poslancem Nejvyšší rady Ázerbajdžánu. V rocích 1991 až 1993 zaujímal postavení předsedy Nejvyššího Medžlisu Nachčivanské autonomní republiky a zástupce předsedy Nejvyšší rady Ázerbajdžánské republiky. Na ustavujícím sjezdu strany \"Jeni Ázerbajdžán\" provedeném v roce 1992 Gejdar Alijev byl zvolen předsedou strany.

Když v květnu a červnu roku 1993 vznikla výhrůžka občanské války a ztraty nezávislosti kvůli silně napjaté vládní krize ve státu ázerbajdžánský národ vystoupil s nárokem o přivedení k moci Gejdara Alijeva.

Tehdejší vedoucí Ázerbajdžánu byli nuceni oficiálně pozvat Gejdara Alijeva do Baku. 15. června roku 1993 Gejdar Alijev byl zvolen předsedou Nejvyšší rady Ázerbajdžánu a 24. července usnesením Milli Medžlisu začal uskutečňovat zplnomocnění Prezidenta Ázerbajdžánské republiky. 3. října roku 1993 v důsledku celonárodního hlasování Gejdar Alijev byl zvolen Prezidentem Ázerbajdžánské republiky. 11. října roku 1998 nasbíral na volbách provedených při podmínkách vysoké aktivity národa 76,1 procent hlasů a byl znovu zvolen Prezidentem Ázerbajdžánské republiky. Gejdar Alijev se souhlasil navrhnout sebe za kandidáta na prezidentských volbách provádějících se 15. října roku 2003 a pak se vzdal účestí na volbách kvůli zdravotním potížím. Gejdar Alijev byl vyznamenán řadou mezinárodních cen, titulem čestného doktora univerzit různých států a dalšími vysokými čestnými tituly. Čtyřikrát mu byl udělen Leninův řád, řád Rudé hvězdy a hodně medailí, dvakrát dostal titul Hrdiny socialistické práce, byl vyznamenán řády a medailemi mnoha cizích států.

Historický osud Ázerbajdžánu, který podchycuje dobu více než třicet posledních let, je pěvnými pouty spojen se jménem Gejdara Alijeva. Obrození národa během těchto roků ve všech oblastech jeho společensko-politického, hospodářského a kulturního života je spojeno právě s jeho jménem.

Během dané doby svého řízení Gejdar Alijev pomohl jako státu překonat těžké a tvrdé zkoušky času rodnému kraji - Ázerbajdžánu, po pokroku kterého se stále toužil, bohatou kulturou, velkou historickou minulostí kterého se vždy pyšnil, a o budoucí generace kterého se staral.

Jako vynikající politický a státní pracovník, bezpodmíneční vůdce národa on se ještě za života stál živou legendou, a proto fenomén Gejdara Alijeva vždy vzbuzoval zájem; bouřlivá vyvolávající nadšení politická činnost tohoto celonárodního vůdce Ázerbajdžánců celého světa se široce vykládala jak v republikánském stejně i ve světovém tisku.

V červnu roku 1993, když se ázerbajdžánský národ přesvědčil o tom, že národní státnost se ocitla před hrozbou úpadku, když nastali nejtěžší dny, on - národ naléhavě vyžádal změnu existující moci a od této doby znovu svěřil svůj osud Gejdaru Alijevu. Gejdar Alijev viděl trápění svého národa, přijal naléhavé pozvání a vrátil se k velké politice v Ázerbajdžánu. Národ vítal navrácení Gejdara Alijeva s radostí a nadějí a tento den byl zahrnut do historie nezávislého Ázerbajdžánu jako Den národního zachránění.