Z besedy prezidenta Ázerbájdžánské republiky Gejdara Alijeva na setkání s prezidentem Parlamentního shromáždění NATO Rafaelem Estrellou a Generálním tajemníkem této struktury Simonem Lannem – 18. ledna 2002

Gejdar Alijev: Vážený pane prezidente!

Vážený pane generální sekretáři!

Vítám Vás v Ázerbájdžánu. Jsem velmi rád, že se s Vámi setkávám. Srdečně Vás vítám v Ázerbájdžánu.

Je mi známo, že jste zde absolvovali celou řadu setkání. Předseda parlamentu Ázerbájdžánu vážený pan Murtuz Aleskerov vás pozval a organizoval vaši návštěvu. Informoval mne o vašich setkáních. Jsem velmi rád, že vy, prezident Parlamentního shromáždění NATO, se zajímáte o Ázerbájdžán a za krátkou dobu jste se seznámil s Ázerbájdžánem. Prosím, poslouchám Vás.

Rafael Estrella: Pane prezidente, nejprve bych Vám chtěl poděkovat, že jste nás dnes přijali. Pro mne je to veliká čest pobývat ve vaší zemi. Jsem velmi rád, že jsem přijal pozvání předsedy parlamentu pana Aleskerova a přijel jsem. Naše současná návštěva poslouží jako příklad pokračování vztahů mezi parlamentem Ázerbájdžánu a parlamentním shromážděním NATO.

Delegace Ázerbájdžánu v čele s panem Alekserovem velmi aktivně působí v parlamentním shromáždění NATO a podává nám informace o Ázerbájdžánu. Ona se účastní na všech seminářích prováděných shromážděním, na setkáních, při rozhovorech.

Když se v těchto dnech nacházíme ve vaší zemi, absolvovali jsme celou řadu vážných rozhovorů. Během těchto rozhovorů jsme si vyměnili naše názory o současné realitě Ázerbájdžánu. Také jsme posoudili celou řadu problémů, se kterými se setkává vaše země. Jak je všeobecně známo nejvážnějším problémem jsou mnohočetní uprchlíci na území Ázerbájdžánu, lidé, kteří byli vyhnáni ze svého bydliště, kteří přežívají mimo svůj domov a dále pak je problémem, že se nedosáhlo pokroku při řešení náhorně-karabachské otázky, bohužel do dnešní doby mezinárodní společenství, mezinárodní organizace, nabyly dostatečně aktivní v této otázce a rezoluce Organizace spojených národů nejsou naplněny.

Delegace Ázerbájdžánu v parlamentním shromáždění NATO neustále obrací pozornost významných delegací k této otázce a snaží se, aby slyšely hlas Ázerbájdžánu.

Pane prezidente, chci Vám říci, že jedním z nejcennějších momentů v našem shromáždění je otevřenost, rozšiřování informace a v tomto je vaše delegace velmi aktivní a včasně nám poskytuje informaci o procesech, které probíhají ve vaší zemi. Díky vaší delegaci dostáváme informaci o procesech probíhajících v Jižním Kavkazu a rovněž tak v Centrální Asii.

Ve výsledku spolupráce s vaší delegací, díky informaci kterou od ní dostáváme, regulujeme své vztahy s jinými zeměmi. Například, mohu říci, že během rozhovorů s Ruskem, jsme je vyzvali k více konstruktivní práci v Jižním Kavkazu. Velmi oceňujeme vaše úsilí, které jste do dnešní doby vynaložili a během setkání s delegacemi, které ve shromáždění reprezentují různé politické strany, zdůrazňujeme, že vysoko hodnotíme prozápadní orientaci Ázerbájdžánu a jeho oddanost ke svobodě, demokracii a svrchovanosti zákona.

Včera a dneska jsme prováděli hodnocení spojené s Ázerbájdžánem, situací, která vznikla ohledně Ázerbájdžánu. Je nám známo, že během několika dnů proběhne Vaše oficiální návštěva Ruska, poté je naplánována cesta do Iránu.

Víme, že obě tyto sousední země mají velký význam pro váš region, vaší zemi. Společně s tím vítáme i vaši účast v GUUAM. Víme, že Ázerbájdžán je zemí, která hraje vedoucí roli v této organizaci. Jak vidíte, během našich společných rozhovorů, jsme vyčlenili místo pro všechny tyto otázky, pro výměnu názorů.

Pane prezidente, děkujeme Vám za pohostinnost.

Gejdar Alijev: Děkuji vám.

Z vašich slov jsem pochopil. Že víte o Ázerbájdžánu všechno. Proto si myslím, že není potřeba vás dále o něčem dalším dodatečně informovat.

Za prvé, jsem rád, že, jak jste již řekli, že naše delegace je aktivní v parlamentním shromáždění NATO, poskytuje všem členům parlamentního shromáždění, vám všem, potřebnou informaci o Ázerbájdžánu a vyměňuje si názory ohledně problémů, které nás znepokojují.

 Za druhé, během krátké doby pobytu tady, jste vykonali dostatečně velkou práci, prostudovali jste situaci Ázerbájdžánu a se vším jste se seznámili. Ve zkratce mohu říci, že nedávno Ázerbájdžán oslavil deset let své státní nezávislosti a samostatnosti. Samostatnost a nezávislost je pro nás rozhodujícím faktorem, nadále budeme dělat všechno možné k upevnění naší samostatnosti a nezávislosti.

V Ázerbájdžánu, jako nezávislém a samostatném státě budujeme právní, demokratický, světský stát, provádíme reformy a snažíme se vést Ázerbájdžán dopředu ve všech sférách v souladu s tržní ekonomií, demokracií. Plodně spolupracujeme se všemi mezinárodními organizacemi, vážný význam přikládáme ke spolupráci s NATO.

Pamatuji si, jak jsem v roce 1994 v Bruselu podepsal s NATO program \"Partnerství pro mír\". Potom byl vykonán velký kus práce. A hlavně se účastníme jednání v Parlamentním shromáždění NATO v roli pozorovatele. Chceme i nadále spolupracovat tímto směrem.

Myslím, že předseda našeho parlamentu s vámi mluvil o tom, že bude nejlepší, když se Ázerbájdžán stane rovnoprávným členem Parlamentního shromáždění NATO. V každém případě budeme i nadále s vámi spolupracovat ve všech oblastech.

Jsem velmi potěšen, že jste informováni o hlavním problému, který zapojuje Ázerbájdžán – náhorně-karabachský konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Myslím si, že je vám známo, že Arménie, jako země agresor, okupovala 20% ázerbájdžánského území. Je mi známo, že jste se dnes setkali s uprchlíky, na vlastní oči jste viděli jejich situaci. Ale chtěl bych, abyste věděli, že to jsou lidé, kteří žijí ve víceméně slušných podmínkách, protože za prvé jsou v Baku, za druhé žijí, i když v neuzpůsobených, ale přece jen v domech. Ale většina jich žije ve stanech za neobyčejně těžkých podmínek. To už se děje více jak 9 let do současné doby.

V roce 1994 jsme ukončili válku. Nadále celou záležitost chceme řešit mírovou cestou. Arménie však brání řešení této otázky. Zmínili jste, že Arménie neplní s tímto spojenou rezoluci mezinárodních organizací a to včetně Organizace spojených národů. Tato skutečnost, samozřejmě vyvolává značně velký údiv všech našich občanů. Vy, to znamená Parlamentní shromáždění NATO, se rovněž zajímáte o tuto otázku.

Předseda našeho parlamentu mne informoval, že na semináři v Bukurešti náš zástupce Zijafet Askerov vystoupil s touto otázkou, podal podrobnou informaci. Nicméně ani vy nemůžete nic udělat. Proto si velice přejeme, aby všechny mezinárodní organizace, včetně vás, podnikali více rozhodná řešení pro zabezpečení míru, stability v tomto regionu.

Snažíme se dosáhnout mírového uregulování této otázky. Chceme, přejeme si mír všude. Spolupracujeme a chceme i nadále spolupracovat s našimi sousedícími státy na základě přátelských vztahů. Nicméně jak arménsko–ázerbájdžánský, náhorně-karabachský konflikt, tak i konflikty v Gruzii, samozřejmě vyostřily situaci v našem regionu, v Jižním Kavkaze. A Jižní Kavkaz, jak je vám velice dobře známo, je jedním z nejdůležitějších regionů světa.

Myslím si, že vaše znalosti o Ázerbájdžánu, všechno to, co jste zde viděli, slyšeli, nám pomůže ve věci více pozorného přístupu k problémům Ázerbájdžánu i v Parlamentním shromáždění NATO.

Rafael Estrella: Pane prezidente, můžeme si být absolutně jistý, že se toto shoduje s našimi současnými cíly. Naším cílem je, aby se zvětšila pozornost k tomuto regionu.

Jedním z hlavních problémů, který znepokojuje celé naše shromáždění je bezpečnost. Samozřejmě, když mluvíme o bezpečnosti, máme na mysli bezpečnosti v Jižním Kavkazu a Centrální Asii. Pro zajištění bezpečnosti je nezbytná těsná spolupráce se státy v regionu. Pro nás velmi vážný problém představuje bezpečnost v Gruzii a hlavně v Ázerbájdžánu.

Když jsme se dostali k hodnověrné informaci o regionu, členové našeho shromáždění přišli k názoru, a můžete si být jistí, že členové shromáždění jsou vážení lidé ve svých zemích, že absence bezpečnosti v tomto regionu, porušení bezpečnosti v tomto regionu může způsobit i porušení bezpečnosti v celém evropském prostoru.

Pane prezidente, musím Vás informovat, že jsme se účastnili mnoha besed, rozhovorů se zástupci ruského parlamentu. I když jsme se nemohli dohodnout v celé řadě otázek, tak i oni už souhlasí s tím, že bez projednání otázek bezpečnosti Kavkazu nemůžeme vést celkové rozhovory. Bylo nutné vytvořit možnost pro to, abychom mohli vést se zástupci Ruska podobnou diskusi. To znamená, abychom mohli zástupce Ruska popostrčit k takovému názoru, samozřejmě, byli nezbytní zástupci z vašeho regionu. Zástupci vašeho regionu, vaší země důstojně splnili tento úkol. Proto jsme mohli během besed se zástupci Ruského parlamentu je popostrčit k takovému názoru, že během našich besed se musí projednávat i otázky spojené s Jižním Kavkazem.

Musím poukázat na to, že v roce 2003 bude probíhat v Baku seminář NATO. Pane prezidente chci Vás poprosit o podporu tohoto semináře. Počítám s tím, že během konání tohoto semináře se členové vašeho parlamentu mohou blíže a šíře seznámit s otázkami bezpečnosti, obrany. Chtěli bychom pozvednout vztahy s vaším parlamentem na úroveň institutů, to znamená, aby měli přímé vztahy.

Gejdar Alijev: Výborně, s tímto souhlasím. Nicméně tyto semináře, setkání, rozhovory by byly pro nás významné v případě, kdyby byl v našem regionu dosažen mír, kdyby se podařilo ukončit arménsko–ázerbájdžánský konflikt. Jsme i potom připraveni se účastnit diskusí a seminářů. Ale chceme aby byli dosaženo reálných výsledků.

Noviny \"Bakinský dělník\" 19. ledna 2002