Projev prezidenta Ázerbájdžánské republiky Gejdara Alijeva k ázerbájdžánskému národu a lidu v souvislosti s 31. březnem - Dnem genocidy Ázerbájdžánců - Baku, 27. března 2001

Drazí spoluobčané!

Od roku 1998 se každým rokem den 31. března v Ázerbájdžánu připomíná na státní úrovni jako Den genocidy Ázerbájdžánců.

Zlovolná politika genocidy, která se regulárně prováděla a uskutečňovala proti Ázerbájdžáncům, má velice dlouhou historii, která se měří na století. Počátkem XIX. století se začala Armény v masovém měřítku soustavně osidlovat historická ázerbájdžánská území a země, cíleně a záměrně se uskutečňoval a zajišťoval proces vytvoření na jihu Kavkazu arménského státu, vyhnáním Ázerbájdžánců z jejich odvěkých zemí a území, od jejich rodných krbů, jejich deportace.

Genocida a proces deportace se uskutečňovaly a zajišťovaly po etapách, v různých historických podmínkách na základě promyšleného plánu. S cílem uskutečnění realizace šílené idey «Velké Arménie» se tvořily a vytvářely fiktivní ideologické téze, organizovaly se teroristické organizace. Obyvatelstvo Arménie se neustále vychovávalo v duchu nacionalizmu, šovinizmu ve vztahu k tureckému a ázerbájdžánskému lidu a národu.

V letech 1905-1907 arménští nacionalisté chránění a podporovaní carskou vládou Ruska, páchaly hromadné vraždy a masové vraždění a další zlovůli proti Ázerbájdžáncům. Byly naprosto zničeny stovky obcí, tisíce Ázerbájdžánců se stalo obětí arménského teroru. V březnu roku 1918 pod ochranou a s podporou Bakinské komuny se odehrál národnostní masakr, začal se uskutečňovat a provádět opovrženíhodný a hanebný plán, který měl za cíl očistit Bakinskou gubernii od Ázerbájdžánců a vytvořit z ní arménskou. V Baku a v jiných částech gubernie byly zlikvidovány desítky tisíc civilistů, byly zničeny mešity, školy, památky architektury.

Armény prováděná a uskutečňovaná proti Ázerbájdžáncům politika genocidy a deportace v období sovětské vlády nadále pokračovala a to více zákeřným a podlým způsobem. Odvěká a historická ázerbájdžánská území a země - Gejča, Zangezur a ostatní teritoria, byla za pomoci tehdejšího sovětského vládního vedení Arménii, Arméni z Horního Karabachu dostali autonomii a ve výsledku tohoto byla vytvořena půda pro jejich budoucí protizákonné teritoriální nároky a požadavky. V letech 1978-1953 se Arméni z rozhodnutí vedení SSSR dobili masové a hromadné deportace Ázerbájdžánců ze Západního Ázerbájdžánu, který byl jejich odvěkou zemí a vlastí.

V polovině 80-tých let jako výsledek mimořádné ochrany a podpory ze strany vedení SSSR se začal arménský separatizmus a nacionalizmus projevovat a rozvíjet v nové a ještě více hrozivé formě. Ve výsledku tohoto avanturistického separatizmu, který se následně potom převrátil v rozsáhlou a vleklou válku, byly tragicky zlikvidovány desítky tisíc civilistů, stovky tisíc našich spoluobčanů byly odsouzeny a donuceny na přežívání v úloze uprchlíků a přesídlenců z donucení za nelidských podmínek. V lednu 1990 tehdejší vedení SSSR, následující arménské separatisty, provedlo krvavá masakr proti našemu národu a lidu. V únoru 1992 arménské vojenské jednotky za pomoci a přímé účasti sovětských vojsk vymazaly z povrchu země Chodžaly. Bez jakékoliv vojenské nezbytnosti a potřebnosti byly tisíce civilistů zvěrsky povražděny, byly podrobeny mučení, vzaty do zajetí.

Genocida přinesla ázerbájdžánskému lidu a národu velkou politickou, materiální a morální škodu a újmu. Celkem v průběhu XX. století přibližně 2 miliony Ázerbájdžánců pocítili samy na sobě těžké důsledky a následky politiky deportace a genocidy. Arménští nacionalisté a šovinisté s cílem uskutečnění své chiméry o «Velké Arménii» od samého počátku mistrovsky a během velmi dlouhého období prováděli proti našemu národu a lidu a naší zemi informační a propagandistickou válku. Kampaň maximálního a totálního očernění, špinavá propagandistická válka pokračují i v dnešní době. Arménští šovinisté, kteří využívají nejrůznější metody a prostředky, lživě klamou světové veřejné mínění a uvádějí ho v omyl, falšují historii a dějiny Ázerbájdžánu a celého Kavkazu, provádějí a uskutečňují proti Ázerbájdžáncům kampaň tvrdé morální agrese, vytvářejí v názoru světové veřejnosti obraz «utlačovaného, utiskovaného, těžce trpícího arménského národa a lidu». Arménské organizace a společnost, arménská lobby po desítky let provádějí a zajišťují následnou činnost v tomto směru. V důsledku tohoto, pak parlamenty států ve světě zůstávají lhostejné ke skutečnosti okupace a genocidy, uskutečňovanými a prováděnými Armény proti ázerbájdžánskému lidu a národu, v dnešní době přijímají a odsouhlasují nepravdivá, přizpůsobená k politické konjuktuře, rozhodnutí o událostech, které se jakoby, podle tvrzení Arménů, udály před sto lety a fakticky svými skutky podporují agresora. Arménští politikové a ideologové, kteří jsou nadšeni od svých dočasných a pomýlených úspěchů, jsou zjevní a zamaskovaní nositelé ideologie nenávisti ke všem národům, ignorujíce mezinárodní právní normy, hrubým způsobem porušují normy civilizovaného společenství, které jsou potvrzeny na naší planetě. 

Ázerbájdžánský lid a národ, který v si nejbližší době připomene a oslaví desáté výročí své nezávislosti, chce žít podle přijatých v celém světě pravidel a zákonů, v podmínkách míru a klidu, chce se zajímat o tvůrčí činnost

Dnes stojí před naším státem, národem a lidem rozšířit po celém světě pravdu a skutečnost o politice genocidy, prováděnou a uskutečňovanou proti Ázerbájdžáncům v průběhu století, dobýt s potvrzení spravedlnosti v mezinárodním světovém veřejném mínění, likvidovat těžké následky politiky genocidy a přijmout seriózní opatření proti tomu, aby se podobné již neopakovalo.

Ve svém důsledku, rozměrech a následcích utrpení, které bylo způsobeno našemu národu a lidu, se musí charakterizovat i jako zločiny proti lidskosti a dostat mezinárodní právně-politickou ohodnocení, jejich ideologové a organizátoři musí být po zásluze potrestáni. Všichni musí věřit tomu, že ti, kdo hledají v současné době «více široké místo pod sluncem» řídíc se chimérou o «Velké Arménii», který propaguje ideologii nenávisti a totální války ve vztahu k druhým národům, provádí a uskutečňuje agresivní politiku proti sousedům, někdy v budoucnu se za toto budou muset odpovídat před historií a lidstvem.

My, nemáme právo zapomínat o těchto událostech, o jejich úloze. Historická zapomětlivost se může draze nevyplatit našemu lidu a národu. Je velice vážné a nezbytné nezapomínat o těchto těžkých zločinech, čas od času prováděných proti Ázerbájdžáncům, vychovávat mladé pokolení v duchu ostražitosti ve vztahu ke zlým silám a jejich zákeřným snahám.

Opět s pocitem hlubokého zármutku vzdávám čest světlé památce obětí genocidy, skláním hlavu před jejich památkou, přeji našemu národu a lidu trpělivost a pevnost.

Gejdar Alijev,

Prezident Ázerbájdžánské republiky

Noviny «Bakinskij rabočij», 28. března 2001