Projev Prezidenta Ázerbajdžánské republiky Gejdara Alijeva na Istanbulském samitu OBSE. 18. listopadu roku 1999

Vážený předsedo!

Vážení kolegové!

Paní a pánové!

Věnujeme velkou pozornost konání posledního vtomto století samitu OBSE vmajestátním Istanbulu - jednom znejvětších centrů světové civilizace. Vyjadřuji zvláštní vděčnost za pohostinost a výborné uspořádání schůze Prezidentovi Turecké republiky Jeho Excelenci panu Sulejmanu Demirelovi a vládě Turecka. Bereme si příliš ksrdci a trápíme se spolu sbratrským národem Turecka, který sdůstojností , statečností a vytrvalostí přijal těžkou zkoušku - ničivé zemětřesení, které vzalo životy tisíc lidí.

Pane předsedo!

Na konci dvacátého století, které překonalo hrůzy dvou ničivých světových válek a tvrdé zkoušky \"studené\" války, se před Evropou otevřela cesta ke skutečnému míru a stabilitě. Ale, bohužel, nedosáhli jsme stále ještě úplného uskutečnění cílů a zásad vyhlášených před skoro čtvrtí století vHelsinki.

Krutou realitou se stály hrozby suverenitě, územní celistvosti a celkem bezpečnosti států-členů OBSE, které přinesly bídy a utrpení miliónům lidí. Jsem nucen ještě jednou upozornit mezinárodní veřejnost na nepřípustnost stavu, když se už víc než šest roků jedna pětina území suverénního Ázerbajdžánu nachází vokupaci arménských ozbrojených síl a milión Ázerbajdžánců vdůsledku uskutečněných \"etnických čistek\" jsou vyhnáni ze svých rodných domů.

Bohužel, během našeho posledního samitu mírný proces neměl žádoucí výsledky. Soupředsedové Minské skupiny neprojevili potřebné aktivity a důslednosti pro realizaci zásad přijatých na Lisabonském samitu OBSE a minský proces se dostal do pasivního stavu. Vtěchto podmínkách vznikla nutnost uskutečnění bezpodmínečných setkání a jednání mezi Prezidenty Ázerbajdžánu a Arménie. Konalo se několik schůzí, které dovolují doufat, že je možné dosáhnout mírného urovnání konfliktu. Samozřejmě, že důležitým faktorem upravení je odhodlání obou stran ke kompromisu. Ale kompromis, bezpodmínečně, se omezuje hranicemi, určenými zásadami a normami mezinárodního práva.

Nahorně-Garabachský región Ázerbajdžánské republiky může a musí se stát regiónem mírného a bezpečného společného bydlení Arménů a Ázerbajdžánců, což bude užitečným pro ustanovení míru a normálních přátelských styků mezi Ázerbajdžánem a Arménií. Pro to je nutno osvobodit obsazená území Ázerbajdžánu, pro to je nutno určit odpovídající status Nahorního Garabachu ve složení Ázerbajdžánské republiky.

Chci podtrhnout, že naše jednání sPrezidentem Arménie nemůžou nahradit činnost Minské skupiny OBSE mající odpovědnost za upravení arméno-ázerbajdžánského konfliktu. Vyzývám hlavy států a vlády států-soupředsed Minské konference vynaložit všechna nutná úsilí pro obnovení vnejbližší dobu jednání vramcích Minské skupiny. Světová společnost musí postupně a rozhodně hájit oznámené zásady po upravení konfliktu.

Pod zorným uhlem těchto problémů prohlížíme roli OBSE vpříštím století. OBSE musí rozhodně činit scílem obrany svých zásad a musí značně upevnit své operativní možnosti, nejdříve, musí rozvíjet své mnohonárodnostní mírné síly.

Považuji za nutné zvýšení účinnosti dohody o obecných ozbrojených sílách vEvropě. Ázerbajdžán vpodmínkách hrozící jeho bezpečnosti militarizace regiónu a vpodmínkách protiprávního rozmístění zahraničních zbrojení na obsazených ázerbajdžánských zemích maximálně plní své povinnosti podle smlouvy. Činnosti některých států otřásají i dohodu, i bezpečnost států-účastníků.

Neoddělitelnou částí Evropy je región Jižního Kavkazu. Vyzývám hlavy států a vlád SSA, Evropské Únie, Ruska, Turecka, Gruzie, Arménie a všechny jiné projevující zájem členy OBSE krozhodným činnostem zaměřeným na rešení problému našeho regiónu. Navrhuji vytvořit pakt bezpečnosti a spolupráce na Jižním Kavkazu. Takový pakt musí upevnit zásadní základy mezistátních vztahů a upravení konfliktů. Takový pakt musí vyloučit zregiónu zahraniční valečnou přítomnost a disjunktivní čáry, musí se zabránit agresi a etnickým čistkám, separatismu a terorismu, činnostem na základě vykonaného faktu a dvojitým standartům. Takový pakt je vyzván přivést kustanovení míru, stability a bezpečnosti vregiónu, kekonomickému rozkvětu a spolupráci suverenních, nezávislých demokratických států Jižního Kavkazu. Úspěšné činnosti mezinárodního společenství na Jižním Kavkazu na práhu XXI. století se stanou podstatným vkladem do vytvoření svobodné, nedělitelné a bezpečné Evropy.