Ázerbajdžánská republika, která má bohatou a staletou historii a která prošla velkou cestu rozvoje, obnovila před třemi roky svou národní nezávislost vdůsledku úpadku sovětského totalitarizmu a je dnes pro NATO plnoprávným členem světové společnosti kvůli tomu, že je představována vOSN, SBSE a jiných mezinárodních organizacích.

Zvažujíc dnešní zákonitosti světového rozvoje Ázerbajdžán se na nynější etapě snaží zaujat své důstojné místo ve světové společnosti a je odhodlán vybudovat demokratickou společnost, která je příchylná všem základním zásadám a hodnostem vytvořeným lidskou civilizací na všech etapách jejího rozvoje.

Základ státní politiky Ázerbajdžánu tvoří zásady mírumilovnosti, politického pluralismu, uznání a zajištění svobody osobnosti a práv člověka. Jsou u nás přijaté a fungují normativní doklady o politických stranách, svobodě náboženství, zajištění obrany práv národnostních menšin a.t.d.

Ázerbajdžán buduje svou vnější politiku a přitom se řídí stojícími před všemi námi všeobecnými globalními cílemi a opírá se na hluboké pochopení vzájemné závislosti a vzájemného styků světa. Jsme si tvrdě jisti, že vzájemná úcta ke suverenitě, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic států je vnynější neklidné a hrozné době základem bezpečnosti.

Ázerbajdžán začal uskutečňovat ekonomické reformy scílem vytvoření tržní ekonomiky, která je otevřená pro vnější svět a která dává možnost používat obrovské potenciály státu. Stouto cílí učiňujeme opatření pro získání zahraničních investic do naší ekonomiky a vytvoření spolupráce snejvětšími společnostmi světa. Koná se proces zajištění reform zákonnou cestou.

Teď Ázerbajdžán přežívá hlubokou krizi. Tato krize je důsledkem úpadku sovětského stroje a zahrnuje celé území bývalého SSSR. Nehledě na tohle jsme hodláni likvidovat potíže moderní doby a dosáhnout vytvoření květoucího suverenního státu cestou naplánovaného uskutečnění reform.

Vzáří roku 1993 Ázerbajdžán stál členem Svazu nezávislých států. Ázerbajdžán tohle považoval jako důležitý faktor politické a ekonomické spolupráce se státy vzniknuté po úpadku SSSR a podepsal Smlouvu o společné bezpečnosti.

Stav mého státu komplikuje to, že byl podroben útoku ze strany sousední republiky Arménie mající proti Ázerbajdžánu územní nároky.

Republika Arménie je státem-útočníkem a využívá skupinu etnických Arménů žijících na území Nahorně-Garabachského regiónu Ázerbajdžánu jako separatistský prostředek pro anekci našeho území. Arménie používá své území a ozbrojené síly pro to, aby konat válku na území Ázerbajdžánu a už nemůže skrývat tyto fakty.

Během útoku uskutečňujícího se proti Ázerbajdžánu Republika Arménie obsadila víc než 20 procent území Ázerbajdžánu. Vdůsledku konaných arménskými ozbrojenými síly operací etnického čištění víc než 20 tisíc člověk byli zavražděni, kolem 60 tisíc byli zraněni nebo se stáli postiženými, 4 tisíce člověk byli zaujati nebo se dostali do rukojmí, přiblížně 1 milión Ázerbajdžánců se stáli uprchlíci ve svém států.

Všichni Ázerbajdžánci, kteří byli podrobeni nebezpečí být zlikvidovanými na obsazených územích, byli vyhnání ztěchhle území. Útočníci používají taktiku \"spálené země\". Kolem 90 tisíc obytných budov, víc než 1 tisíc ekonomických objektů, 250 škol a vzdělavacích institucí, 250 zdravotnických středisek byly spáleny, rozkrádany a rozbouřeny. Škoda učiněná Ázerbajdžánu se rovná miliárdům dolarů SSA.

Arménské nacionalisti zapálili pochodeň války a srazili mezi sebou dva národy, které podle osudu museli žít vmírných a teplých sousedských podmínkách. Jsem si naprosto jist, že se konflikt mezi Arménií a Ázerbajdžánem nemůže řešit cestou válek. Pokračování vojenských operací podrobuje oba národy neuvěřitelným vztahům. Konflikt jim překáží vstát na nohou, upevnit svou nezávislost, konat velkoměřítkové ekonomické reformy a budovat demokratický stát.

Ázerbajdžán vždy zaujímal konstruktivní pozici votázkách urovnání konfliktu. Nejdůležitější pro nás zásadou je územní celistvost a nerušitelnost hranic našeho státu. Budeme se snažit osvobodit všechna obsazená území Ázerbajdžánu, vrátit všechny uprchlíky, včetně 50 000 garabachských Ázerbajdžánců, do svých zemí. Spolu stím se zavazujeme zajistit bezpečnost a všechna občanská práva garabachských arménů, poskytnout jim na odpovídající úrovni autonomii vramcích Ázerbajdžánského státu.

12. dubna letošního roku jsem se obátil na občany Arménie, na arménské obyvatelstvo Nahorního Garabachu - občany Ázerbajdžánu a přivolal je zastavit se a zastavit vojenské operace. Ázerbajdžánská vláda zaručovala osobnou bezpečnost všech obyvatelů zaujatých do vojenských operací vregiónu konfliktu, možnost mírného a svobodného prožívání na rodné zemi. Dnes zase potvrzujeme tuto naši zásadní pozici.

Během vojenského útoku proti Ázerbajdžánu trvajícího se víc než šest roků byly podniknuty četné kroky pro odvrácení konfliktu mírnou cestou. Bohužel, tyto kroky neměli žádoucích výsledků kvůli kruté a útočnické pozici Republiky Arménie.

Fakta obsazení ázerbajdžánských území, nárok okamžitého, plného a bezvýhradného vyvedení útočnických arménských ozbrojených síl ztěchto území našli svůj odraz ve čtyřech prohlášeních Rady bezpečnosti OSN - v882., 853., 874. a 884. prohlášeních. Ale do dneška Arménie pod různými záminkami odmítá plnit tato prohlášení. Svým chováním Arménie otevřeně vyzývá světovou společnost a zásadně otřásuje všechna úsilí vynakládená pro řešení konfliktu mírnými politickými cestami. Nepřiznává územní celistvost Ázerbajdžánu a vyhýba se osvobození jí obsazených území Ázerbajdžánu.

Naopak Ázerbajdžánská republika dělá vše, aby podpořila činnost Minské skupiny, a vytváří pro tuto skupinu všemožné podmínky. Ale chci dát pozor na to, že jakmile se schází Minská skupina, svět se stává svědkem eskalace vojenských operací ze strany Arménie, obsazení nových území Ázerbajdžánu. Právě tak bylo během návštěvy Skutečného předsedy Minské skupiny SBSE do regiónu vříjnu roku 1993, konání porady Minské skupiny vdubnu tohoto roku vPraze a jindy. Delegace Minské skupiny byla vregiónu od 25. dubna do 2. května. Poskytli jsme jim všemožnou pomoc. Kdyby všechny státy představené vMinské skupině rozhodně vystoupily za rychlejší zastavení krvavé války a začátek obnovení míru, jsem si jist, že by úspěch byl zajištěn. A proto využívám příležitosti, že jsem vrezidenci NATO vBruselu, obrátím se na Severoatlantický pakt, ve složení kterého se nachází všechny vedoucí státy Minské skupiny SBSE, a přivolávám ho učinit nutná opatření pro zajištění míru a stability vnašem regiónu, kde teče krev.

Ázerbajdžánská republika se shlubokou úctou chová kSeveroatlantickému paktu a vysoce hodnotí jeho činnost, která zajistila během posledních desítiletí mír, stabilitu a postupný rozvoj vEvropě. Teď NATO jako sutečně existující složení společné bezpečnosti ve světě zajišťuje obranu demokratických hodností a rozšíření těchto hodností vnových nezávislých státech vzniknutých ve Východní Evropě a na území bývalého SSSR.

Považujeme NATO za organizaci schopnou poskýtnout pomoc Ázerbajdžánskému státu ve vytvoření těsných a mnohostránních vzájemných vztahů se západním světem a vzapojení do mimořádně bohatého zkušenostmi západního světa. Upevnění nezávislosti Ázerbajdžánu a také jiných nových evropských států bude skutečným potvrzením neochvějnosti zásad, na které se opírá činnost NATO.

Jsme si vděčni NATO za starosti projevené kvůli situaci vZakavkazsku a potvrzení úcty kúzemní celistvosti, nezávislosti a suverenitě států tohoto regiónu, včetně Ázerbajdžánu. Tyto starosti a úcta našli svůj odraz vpřijaté radou NATO vlednu roku 1994 deklaraci.

Zásady NATO jsou zásadami, kterými se řídí jeho účastníci vurovnání svých vzájemných vztahů, vmírném řešení všech vznikajících mezi nimi sporů, rozšíření individuálních a společných možností pro potlačení útoku proti jednomu či několika členům této organizace. Tyto zásady dlouhá léta potvrzují svou životaschopnost a mohly by stát základem pro vytvoření nového systému bezpečnosti vEvropě po době protistání.

Mladá Ázerbajdžánská republika, která zvolila cestu budování nezávislého demokratického státu stržní ekonomikou, se dívá snádějí na státy, které dosáhly na této cestě velkých úspěchů, a čeká od nich pomoc. A proto stejně jako mnoho jiných států jsme svelkým nadšením přijali iniciativu NATO \"Partnerství ve jménu míru\". Severoatlantický pakt je pro nás takovým orientačním bodem bezpečnosti, kterou zajišťuje pro všechny své členy, protože je to organizace, která uskutečňuje nejkvalitnější činnost voblasti společné bezpečnosti, jak řekl Generální tajemník NATO Manfred Verner na schůzi hlav států a vlád států-členů NATO 10. ledna letošního roku.

Jsme jako stát, který se nachází ve stavu války a který je podroben útoku ze strany sousedního státu - Arménie, doufáme, že účast vprogramu NATO \"Partnerství ve jménu míru\" dovolí brzy ukončit arméno-ázerbajdžánský konflikt spravedlným a mírným spůsobem, osvobodit obsazená území Ázerbajdžánu a zlikvidovat všechny následky války. Vysoká autorita NATO může se stát zvažitelným faktorem ve věci zastavení této krvavé války.

Doufáme, že zapojení Ázerbajdžánské republiky do programu \"Partnerství ve jménu míru\" dovolí aktivovat naši účast ve vytvoření spolehlivého systému společné bezpečnosti vEvropě.

Myslím, že demokratické zásady, které jsou základem Severoatlantického paktu, pomůžou nám úspěšně spolupracovat, prakticky zlikvidovat překážky, které jsou na cestě míru a stability vZakavkazsku a vjiných regiónech, a napomáhat pokroku a rozvoji všech národů.