Vážený Saparmurat Atajevič!

Vážené hlavy států!

Srdečně vítám Prezidenta Turkménie Saparmurata Atajeviče Nijazova, Prezidenta Islamské republiky Irán Sejeda Mochammeda Chatamího, Prezidenta republiky Kazachstán Nursultana Abiševiče Nazarbajeva, Prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina.

Chci vyjádřit vděčnost váženému Saparmuratu Atajeviči za organizaci schůze hlav států přikaspických zemí, za dobrou pohostinost a teplou recepci.

Do nedávna Kaspické moře bylo sférou činnosti SSSR. Po úpadku Sovětského svazu nezávislé přikaspické státy pokračují vzniknutou praxi vKaspickém moři a uskutečňují nutná ekologická, ekonomická a vědecko-technická opatření. Ale nutnost uchování unikatní povahy Kaspického moře, ochrana jeho zvláštních přírodních zdrojů předkládají úkol efektivnější spolupráci mezi všemi přikaspickými státy.

Vsouvislosti stím Ašchabadský samit přikaspických států má důležitý význam. Iniciativa Prezidenta Turkmínie Saparmurata Nijazova zasluhuje plnou podporu a schválení. Myslím, že samit bude začátkem těsnější spolupráce přikaspických států vKaspickém moři.

Vnových podmínkách vznikla nutnost určení právního statu Kaspického moře. Našimi státy byla vykonána značná práce vtomto směru. Velká práce je vykonána expertními skupinami ve formátu zástupců, ministrů zahraničních věcí přikaspických států. Konalo se hodně schůzí na úrovni ministrů zahraničních věcí, hlav vlád a států na oboustranném základě. Myslím, že je nasbíráno dobré zkušenosti a je vytvořen potřebný základ pro jednání a přijetí řešení o tak důležité otázce jako právní status Kaspického moře.

Chci připomenout, že SSSR měl monopol na Kaspický bazén, mnohá desítiletí se aktivně zabýval prozkoumáním minerálních zdrojů Kaspického moře, výzkumem a propracováním naftových a plynových ložisk vmoři. Tato práce se uskutečňovala Ministerstvem naftového a plynového průmyslu SSSR na základě organizace naftového průmyslu a vědecko-průzkumných úřadů Ázerbajdžánu.

Je nutno podtrhnout, že se výzkum a využití všech naftových a plynových ložisk vKaspickém moři uskutečňoval ázerbajdžánskými naftaři, kteří se tím zabývali od 40-ch roků minulého století. Ázerbajdžánsští naftaři, vědci a geologové vnesli značný přínos pro průzkum geologické stavby vší vodní plochy Kaspického moře, pro hledání a průzkum ložisk nafty a plynu.

Vroce 1949 na ložisku Naftové kamene vKaspickém moři ve vzdálenosti sto kilometrů od ázerbajdžánského pobřeží naši naftaři začali dobývat naftu a plyn. Od té doby začalo průmyslové osvojování uhlovodíkové suroviny Kaspického moře.

Začínajíc od roku 1949 naftaři Ázerbajdžánu je dobyto vkaspickém moři 480 miliónů tuny nafty a 337 miliárdů metrů krychlových plynu.

Vrocích státní nezávislosti se Ázerbajdžán aktivně zabývá osvojením minerálních zdrojů Kaspického moře a získává ktéto věci zahraniční investice. Všechno to se uskutečňuje vramcích ázerbajdžánského sektoru kaspického moře určeného Ministerstvem naftového průmyslu SSSR vroce 1970 pro přikaspické republiky Sovětského svazu. Mimochodem, dělení Kaspického moře na sektory mezi přikaspickými republikami Sovětského svazu odpovídá zásadě uprostřední čáry a mezinárodnímu právu.

Ve stejnou dobu konáme intenzívní práci se všemi přikaspickými státy pro určení právního statu Kaspického moře. Vdůsledku tohoto jsou podepsány dohody sRuskou federací a Kazachstánem o zásadách spolupráce vKaspickém moři a rozhraničování dna Kaspického moře. Základem těchto dohod je obecně uznávaná ve světové praxi zásada rozdělení analogických vodních nádří na sektory mezi určitými a protiležícími státy prostřednictvím učinění metody rávně vzdálené uprostřední čáry.

Doufáme, že dnes můžeme určit schopnosti pro dosažení souhlasu mezi všemi přikaspickými státy.

Scházení právního statu nesmí překážet pokračování uskutečnění pobřežními státy svých suverénních práv na Kaspické moře a nemůže sloužit základem pro přerušení prací po propracování a využití přírodních zdrojů Kaspického moře vodpovídajících složených sektorech.

Řešení otázky právního statu Kaspického moře se mezi pobřežními státy musí uskutečňovat vduchu úcty jejich suverenních práv, vzájemně výhodného partnérství, mírnými prostředky a cestou jednání. Je nepřípustným využití jakýchkoli form a metod silového nátlaku a hrozb ve vztazích mezi pobřežními státy.

Kaspické moře musí být mořem přátelství, vzájemně výhodné spolupráce přikaspických států, mořem míru a bezpečnosti.

Děkuji za pozornost.