Vážený pane předsedo!

Paní a pánové!

Upřímně vítám hlavy států a vlád, všechny účastníky našeho Samitu. Doufám, že se toto setkání stane důležitou etapou v práci upevnění bezpečnosti a spolupráce v Evropě.

Minulo už víc než dvacet let od doby podepsání Závěrečného aktu v Helsinki, který určil vysoké standarty právních a humánních zásad ve vzájemných vztazích mezi národy a státy Evropského kontinentu.

Během tohoto období se ve světě konaly pořádné změny, vytvořily se nové nezávislé státy, idea svobody a demokracie se stála vynikajícími na celém Evropském kontinentu a také i mimo jeho hranice. Činnost OBSE zahrala velkou roli v zajištění mezinárodní bezpečnosti, státní suverenity, podpory územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic, mírného urovnání konfliktů, obrany práv a základních svobod člověka.

Čas dokázal, že OBSE je životaschopnou a produktivní organizací a my vysoce hodnotíme cestu, kterou prošla naše organizace, její bohatý vklad do procesu konajicího se ve světě.

Ázerbajdžánský národ, který obnovil svou nezávislost a který zvolil cestu budování demokratického a právního státu, formování tržní ekonomiky, stále pociťuje na sobě účinnou pomoc, kterou projevuje OBSE.

Nehledě na objektivní potíže přechodného období, výsledky války, do které jsme násilně zapojeni, upevňujeme státní nezávislost a konáme důkladné politické a ekonomické reformy.

V Ázerbajdžánu jsou obnoveny takové zásady demokracie jako pluralismus, mnohostránní systém, svoboda slova a náboženství. Cestou všenárodního referenda byla přijata první demokratická Ústava Ázerbajdžánu a byl zvolen nový parlament republiky založený na mnohostránním systému.

Úspěšně se uskutečňuje liberalizace ekonomiky, velkoměřítková privatizace státního majetku, reforma v zemědělském sektoru, včetně přenechávání země do osobního vlastnictví s právem kupování a prodeje bez uložení žádných omezení.

Jsou otevřeny velké možnosti pro vložení zahraničních investic do ekonomiky Ázerbajdžánu.

Byly uzavřeny mnohomiliárdové smlouvy s největšími naftovými společnostmi světa pro společné dobytí energetických zdrojů v ázerbajdžánském sektoru Kaspického moře.

Jsme si jisti, že cesta připojení Ázerbajdžánu jak politicky, stejně i ekonomicky ke Světové jednotě nezávislých demokratických států odpovídá životním zájmům ázerbajdžánského národa a doufáme v budoucí podporu OBSE, jiných mezinárodních organizací a úřadů v této naší strategické čáře.

Paní a pánové!

Regionální konflikty, rozšířování útočného nacionalismu a separatismu, mezinárodní terorismus jsou reální hrozbou pro mír, progres a rozvoj v našem regiónu.

Mnohé národy, včetně i národy, které žijí v postsovětském prostoru, na Kavkazu, byly zapojeny do krvavé války. Tyto války končí hromadnou zkazí lidí, etnickým čištěním, přeměnou miliónů lidí v uprchlíky, okupací území nezávislých států. A proto OBSE musí ještě hodně udělat pro zajištění celkové bezpečnosti na Evropském kontinentu.

Jak víte, Arménská republika učinila agresi proti naší republice pro přisvojení Nahorního Garabachu, který je od nepamětí ázerbajdžánskou zemí. V důsledku tohoto útoku dvacet procent území Ázerbajdžánu bylo obsazeno ozbrojenými sílami Arménské republiky. Víc než dvacet tisíc našich občanů byli zavražděni, víc než sto tisíc jsou zraněni nebo se stáli invalidy, šest tisíc člověk byli vzati do zajetí. Víc než milión Ázerbajdžánců, to znamena kolem patnácti procent obyvatelstva naší republiky, se stáli uprchlíky. Celkem už čtyři roky jsou nuceni prožívat zimu ve stanečných městečcích při nesnesitelných podmínkách. Na obsazených územích byla zničena, spálena a rozkrádána kolem 700 měst a vesnic a také tisíce nemocnic, škol, obytných domů, historických a kulturních památek ázerbajdžánského národa.

Ve čtyřech prohlášeních přijatých Radou bezpečnosti OSN a v šesti žádostech jeho předsedy se potřebuje okamžitý, úplný a bezpodmínečný vývod ozbrojených síl Arménie ze všech obsazených územích Ázerbajdžánu, vrácení uprchlíků a přesídlenců do míst trvalého pobytu. Tyto doklady potvrzují suverenitu a územní celistvost naší republiky, patřičnost Nahorního Garabachu k území Ázerbajdžánské republiky. Ale Arménská republika prokazuje nepodrobování ke všem těmto usnesením.

Vytvořená v roce 1992 Minská skupina OBSE vynakládala větší úsilí pro mírné upravení arméno-ázerbajdžánksého konfliktu. Díky její činnosti a blízké účasti Ruské federace v květnu roku 1994 byla uzavřena dohoda o zastavení palby.

Dlouhotrvající sledování režimu zastavení palby je důležitým dosažením, které ukazuje naší snahu k příměří. Režim zastavení palby udělal možným uspořádat proces stále pokračujících jednání, přeměnil se ve spolehlivý základ vynakládaných úsilí a ázerbajdžánská strana hodlá se řídit tím režímem do podepsání dohody o míru.

S cílem dřivějšího zastavení palby a vytvoření bránících mír mnohonárodních síl OBSE jsme vystoupili úplnými přívrženci usnesení o tomhle přijatých v roce 1994 na Budapešťském samitu OBSE.

Po Budapešťském samitu začal intenzívněji probíhat proces konaní jednání v ramcích Minské skupiny. Také jsme vytvořili kanál přímých dvoustranních jednání s Arménií na úrovni představitelů prezidentů, osvobodili jsme válečné zajatce z obou stran.

Společné oznámení prezidentů Arménské a Ázerbajdžánské republik v dubnu tohoto roku v Lucemburku se stálo důležitým krokem na cestě likvidace konfliktu. Toto oznámení ve skutečnosti je prvním dokladem mezi Arménií a Ázerbajdžánem, který ukazuje přání stran o ukončení ozbrojeného konfliktu na základě mezinárodních zásad a norm.

Během mnoha osobních setkání jiné úrovně s hlavy států OBSE jsme konali široká jednání, hledali jsme optimálnější a vzájemně výhodné způsoby ukončení arméno-ázerbajdžánského konfliktu.

Vážené hlavy států a vlád, v předvečer Lisabonského samitu jsem vám poslal dopis, ve kterém jsem navrhl způsob ukončení konfliktu na základě přísného sledování zásadám OBSE, Stanovám OSN a obecně přijatým mezinárodním právním normám. V tomto návrhu byly zváženy zájmy všech stran.

Tento kompromisní způsob urovnání se skládá z dalších částí: zajištění územní celistvosti Ázerbajdžánské republiky, záruka bezpečnosti všeho obyvatelstva Nahorního Garabachu, který je ve složení Ázerbajdžánské republiky. Tento způsob nachází podporu u všech mezinárodních prostředníků, celkem odpovídá zásadám navrhnutým nynějším předsedou OBSE běhěm jeho pobytu v regiónu konfliktu.

Ale, bohužel, Arménská republika se pokračuje vyhýbat přijetí jakéhokoli řešení zakládaného na Stanovách OSN, zásadách OBSE a mezinárodním právě.

Odmítá uznat územní celistvost Ázerbajdžánské republiky, snaží se uzákonit výsledky agrese, dostat status nezávislosti pro Nahorně Garabachský región Ázerbajdžánské republiky a připojit tento región k Arménii.

Od doby začátku arméno-ázerbajdžánského konfliktu spojeného s Nahorním Garabachem se ve světě konaly moc velké události. V postsovětském prostoru se objevily nové nezávislé státy, mezi nimi je i Ázerbajdžánská republika. Suverenitu našich státu, nedotknutelnost jejich hranic a územní celistvost potvrdila celá Světová jednota.

Narušení v jakékoli formě těchto zásad překáží vytvoření míru a stability, zesiluje opozici, bere náději, kterou národy skládají v klidnou a blahobytnou budoucnost.

Nezákonné nároky kvůli Nahornímu Garabachu neodpovídají obecně přijatým normám mezinárodního práva. Nikdy se nesouhlasíme s těmito nároky, nemůžeme připustit objevení na území Ázerbajdžánu druhého arménského státu.

A konečně arménská strana musí rozumět, že konflikt, který ona začala a který pokračuje osm roků, učinil velkou tragedii a utrpění nejen ázerbajdžánskému národu, ale i nechal v těžkém stavu ještě i arménský národ.

Jsem si jist, že urovnání konfliktu na základě Stanov OSN, zásad OBSE a norm mezinárodního práva dá možnost uzavřit dlouhodobý a pevný mír mezi Arménií a Ázerbajdžánem, dá možnost obnovit nejpřijatelnější podmínky pro celé obyvatelstvo Nahorního Garbachu. Urovnání konfliktu zajistí úspěšnou ekonomickou spolupráci v Zakavkazu, otevře možnosti pro úspěšné splnění sociálně-ekonomických úkolů v naší republice a úplného ziskávání výhody z plodů demokracie a svobody.

Nechceme války, chceme míru. Obrácím se na prezidenta Arménie pana Levona Ter-Petrosjana, na všechen arménský národ a vyzývám je k míru a spolupráci.

Obrácím se na hlavy států a vlád účastnící se Lisabonského samitu OBSE a prosím je udělat vše možné pro rychlejší zastavení arméno-ázerbajdžánského konfliktu, který je jedním z nejdlouhodobějších a ničivějších regionálních konfliktů v Evropě.

Učinění všech opatření ve jménu míru na našem kontinentu, ve jménu blahobytu a stability národů je naší posvatou povinností.

Děkuji za pozornost.