Vážené paní a pánové!

Vážení hosti, drazí přátelé!

20. září roku 1994 vhistorii Ázerbajdžánu se děla historická událost. 11 velkých naftových společností patřících 7 státům světa vytvořily konsorcium a podepsaly smlouvu o společném sÁzerbajdžánskou republikou, sÁzerbajdžánskou státní naftovou společností propracování ložisk \"Azeri\", \"Čirag\" a hloubkové části ložiska \"Gunešli\" ázerbajdžánského sektoru Kaspického moře. Tato smlouva je jmenována \"Smlouvou století\" a vzbudila ve světě hodně šumu a velký ohlas. Pro uskutečnění této smlouvy byla vytvořena Ázerbajdžánská mezinárodní operační společnost.

Společnosti a státy, které jsou zařazeny do této smlouvy, a konsorcium jsou známé. Tady visí vlajky těchto států a ukazují se i vlajky těchto společností. To jsou společnosti \"AMOKO\", \"JUNOKAL\", \"Penzoil\", \"EXSON\" Spojených států Amerických, \"British Petroleum\", \"Remko\" Velké Británie, \"LUKoil\" Ruska, \"Statoil\" Norska, \"Turk petrolleri\" Turecka, \"Delta\" Saúdské Arábie, \"Itoču\" Japonska. Spolu s Ázerbajdžánskou státní naftovou společností vytvořily Ázerbajdžánskou mezinárodní operační společnost. Ázerbajdžánská mezinárodní operační společnost začala uskutečňovat projekt předvídaný smlouvou, během tří roků jsou splněny všechny práce předvídané programem. Jsou splněny i všechný povinné práce, vdůsledku kterých pomocí mohutné plošiny vytvořené na naftovém ložisku \"Čirag\" je dobyta raná nafta.

Dnes jsme se sešli na tuto slávnostní ceremonii pro to, abychom oslavili výsledky \"Smlouvy století\" uskutečňující se během tří roků, a vsouvislosti stím, že dobytí rané nafty podle této smlouvy je velkou událostí. Od celého srdce blahopřeju vám, ázerbajdžánskému národu, všem občanům Ázerbajdžánu ktéto historické a významné události. Přeju vám všem štěstí a radosti ve jménu rozkvětu nezávislé Ázerbajdžánské republiky.

Do Ázerbajdžánu přijeli vážení hosti, aby oslavili tuto významnou událost. Našimi hosti jsou jak hosti reprezentující státy a společnosti, které vešly do první smlouvy - \"Smlouvy století\", stejně i mající vysoké postavení představitelé společností a států, ke kterým patří tyto společnosti, účastňující se nových smlouv, konsorciích vytvořených po první smlouvě pro společnou práci na ložiscích ázerbajdžánského sektoru Kaspického moře. Od celého srdce vítám dnes všechny hosty, kteří věnovali pozornost a úctu Ázerbajdžánu, přijeli vsouvislosti stouto událostí do Ázerbajdžánu a účastňují se této ceremonie, a říkám jim \"Buďte vítani!\"

Ázerbajdžán je starobylým naftovým státem a dostal ve světě známost jako naftový stát. Chci vám připomenout některá historická čísla. Po prvé ve světě vÁzerbajdžánu, vBaku, na Bibi-Ejbatu vroce 1847 začal tryskat proud nafty a po prvé ve světě se právě u nás začalo dobytí nafty průmyslovým způsobem.

Na konci XIX. až na začátku XX. století Ázerbajdžán byl největším státem ve světě, který dobýval naftu. Víc než 50 procent dobývané ve světě nafty se na začátku XX. století dobývalo vÁzerbajdžánu, vBaku. Ve XX. století Ázerbajdžán byl velmi vyvinutým jako naftový stát. Ázerbajdžán má velké zásluhy i vobjevení nových naftových ložisk na území Sovětského svazu, zvlášť vRusku. Není náhodou, že později velká naftová ložiska na území Ruska byla jmenována \"Druhý Baku\", \"Třetí Baku\", \"Čtvrtý Baku\".

Během Druhé světové války vboji sněmeckým fašizmem 75 procent nafty, kterou používal Sovětský svaz, se dobývalo vÁzerbajdžánu. Dnes spocitem velké hrdosti můžeme říct, že Ázerbajdžánu, ázerbajdžánskému národu a naftařům patří velké zásluhy ve vítězství nad německým fašizmem.

Ázerbajdžán jako stát, který jde vpředu ve světě vpráci dobytí nafty průmyslovým způsobem, také je státem, který podnikl první kroky vobjevení naftových ložisk vmoři, vjeho hloubkové části, a vjejich používání. VKaspickém moři, vlegendárním místě, který se jmenuje \"Naftovými Kameny\", právě vlistopadu roku 1949 - vtomto měsíci před 48 lety vytrysknul proud zprvního vrtu. A takovým způsobem, vKaspickém moři byl vytvořen a začal se rozvíjet naftový průmysl.

Vědci, naftaři, odborníci Ázerbajdžánu mají velké zásluhy v prozkoumání minerálních zdrojů Kaspického moře a objevení naftoplynových ložisk a vždy šli vpředu. Můžu dnes směle říct, že většina naftových ložisk Kaspického moře byla objevena naftaři a vědci Ázerbajdžánu.

Ázerbajdžánští naftaři dosáhli velkých úspěchů voblasti dobytí nafty vKaspickém moři. Od roku 1949 a do dneška vÁzerbajdžánu vKaspickém moři bylo dobyto 420 miliónů tuny nafty, 320 miliárdů metrů krychlových plynu. Na území jmenované \"Naftové kameny\" jsou instalovány estakády, které se prostírají na desítky kilometrů, na jednotlivých naftových ložiscích jsou vybudovány plošiny pro dobytí nafty. Ázerbajdžánští naftaři projevili příklad hrdinství, když pracovali vKaspickém moři vkrutých a složitých podmínkách, a udělali hodně pro stále dobytí nafty vKaspickém moři. Všechno to - vědecko-technická, materiálně-technická báze a také velká technická zařízení vytvořená vÁzerbajdžánu voblasti naftového průmyslu během minulých roků - se stálo dobrým základem pro splnění velké práce na nové etapě naftového průmyslu nezávislého Ázerbajdžánu.

Právě proto díky existující u násvelké zkušenosti a velké materiálně technické základně, kterou disponujeme, Ázerbajdžán začal podnikat nové kroky zaměřené na dobytí nafty vKaspickém moři zhlubinných ložisk. Teď na této etapě Ázerbajdžán pracuje společně svelkými naftovými společnostmi mnoha států světa. Právě vdůsledku toho vzáří roku 1994 byla podepsána první naftová smlouva. Právě vdůsledku toho vnásledující dobu během posledních tří let byly podepsány nové smlouvy o společné těžbě mnoha jiných naftových a plynových ložisk nacházejících se vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře svelkými naftovými společnostmi světa. Po první smlouvě byly podepsány ještě 8 o společném vypracování naftových a plynových ložisk. Teď ve smlouvách podepsaných pro osvojení ložisk vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře se účastní 20 velkých naftových společností, které patří 12 státům.

Tedy, Ázerbajdžán je státem, který podnikl první kroky vobjevení a zužitkovávání naftových ložisk Kaspického moře, teď - na konci XX. století, v předvečer XXI. století, - ukázal důležité iniciativy voblasti používání obrovských energetických zdrojů Kaspického moře jak Ázerbajdžánem, jak všemi přikaspickými státy, stejně i světovou ekonomikou. Vdůsledku toho všeho během posledních tří roků je vykonána velká práce.

Spotěšením můžu říct, že už vcelém světě se projevuje velký zájem o Kaspické moře. Obrácejí se na nás mnoho společností kvůli otázce společných prací na naftových a plynových ložiscích ázerbajdžánského sektoru Kaspického moře. Spocitem velké spokojenosti chci říct, že i jiné přikaspické státy - Rusko, Kazachstán, Turkménie a Irán už začaly a plní práci vpatřících jim sektorech Kaspického moře. Doufám, že i tyto práce budou úspěšné. Protože energetické zdroje Kaspického moře jsou moc důležitými pro lidstvo a budou se používat ve jménu rozvoje lidstva.

Události, kvůli kterým jsme se dnes tady sešli, jsou spojeny sdobytím rané nafty. Ale dnes je spolu stím i velký svátek Ázerbajdžánské republiky - druhé výročí přijetí první demokratické Ústavy nezávislé Ázerbajdžánské republiky.

Blahopřeju vám, občanům Ázerbajdžánu ktomuto svátku - dnu přijetí Ústavy Ázerbajdžánské republiky, přeju vám všem úspěchů vbudování vÁzerbajdžánu na základě této Ústavy demokratického, právního a světského státu.

Dnes je drahý pro Ázerbajdžán Den ústavy, spolu stím ceremonie oslavované námi dobytí rané nafty vdůsledku vykonané během tří roků prací na ložiscích Kaspického moře. Všechno to je spojeno jeden sdruhým. Protože po vyhlašování Ázerbajdžánem státní nezávislosti, když národ se stál majitelem svých bohatství a dostal možnost je používat podle vlastního uvážení, a Ázerbajdžán je nezávislým státem a dosáhl podepsání smnoha státy, společností světa takové smlouvy, jako \"Smlouva století\". Právě nezávislý Ázerbajdžán přijal svou první nezávislou Ústavu. VÁzerbajdžánu se koná proces budování demokratického státu. Všechno to je spojeno mezi sebou a doplňuje jeden druhého.

Sešli jsme se dnes tady vsouvislosti sdobytím rané nafty na naftovém ložisku \"Čirag\". Dnes jsme brzy ráno vrtulníkem odletěli na plošinu postavěnou na naftovém ložisku \"Čirag\", seznámili jsme se svykonanou prací a prohlédnuli jsme si plošinu. Uprostřed moře je skutečně vytvořen zázrak.

Nelze překvapit Ázerbajdžánce estakádami a plošinami vmoři. Doufám, hosti, kteří poletěli na vrtulníku na ložisko \"Čirag\", to mohou potvrdit. Prolétajíc od břehu do plošiny \"Čirag\" jsme uviděli zvrtulníku množství plošin vKaspickém moři, vytvořené na Naftových kamenech mnohokilometrové estakády a také obytné domy. Všechno to vytvořil ázerbajdžánský národ. A proto nás tohle moc nepřekvapuje. Ale spolu stím vytvořená během tří roků na naftovém ložisku \"Čirag\" plošina skutečně je zázrakem překvapujícím člověka. Protože se odlišuje od jiných plošin a estakád Kaspického moře svou technologií, technikou a moderními možnostmi. Ten, kdo vidí tuto plošinu, bývá uchvacován. To je obrovský kombinát, továrna, můžeme říct, velké město. Tam lidé žijí a pracují. Tam lidé začali výrobu a dobytí nafty.

Tato práce má i ekonomický, i politický, i morální význam. Ekonomický význam je vtom, že práce, kterou jsme začali, i vtomto roce, i vbudoucnosti přinese velkou ekonomickou výhodu i Ázerbajdžánu, i společnostem a státům spolupracujícícm spolu s Ázerbajdžánem vKaspickém moři. Ale morální, politický význam tohoto je i vtom, že spolu zavádíme tam existující ve světě moderní techniku, technologii, že vysoce profesionální odborníci, inženýři, pracovníci, kteří přijeli zmnoha států světa, spolupracují sázerbajdžánskými naftaři a odborníky. To nás moc těší. To je začátkem našich budoucích prací a to je hezký začátek.

Práce vykonána během tří roků zasluhuje vysokou známku. Na naftovém ložisku \"Čirag\" je vytvořena velká plošina. Tam, kde je hloubka vody tvoří 120 metrů, provrtali vrt hloubkou 3 tisíce metrů a ztoho vrtu je dobyta nafta. Podle plánu vbudoucnosti ztéto plošiny bude provrtán druhý vrt, pak ještě osm vrtů, celkově tam bude provrtáno 24 vrty. Ztéto plošiny se každý rok bude dobývat kolem 6 miliónů tuny nafty.

Ale spolu splošinou díky práci vykonané během těchto tří roků je vytvořena materiálně technická báze pro rychlejší export dobývané nafty. Od plošiny do břehu je postavěn a dán do provozu naftovod délkou 176 kilometrů. Nafta, která se dobývá zplošiny \"Čirag\" už prochází tímhle naftovodem na břeh. Zvrtny spolu snaftou se dobývá jdoucí stejným směrem plyn. Pro použití tohoto jdoucího stejným směrem plynu zplošiny \"Čirag\" na Naftové kamene je proveden plynovod délkou 48 kilometrů. Jdoucí stejným směrem plyn půjde tam, odtud bude dodán na břech a bude použít. Pro sběr dobývané nafty a předání ji na vnější trh blízko Baku na břehu moře - vSangačalech - je vybudován velký terminál, komplex. Tedy, je zajištěno předání na břeh a rozdělení dobývané nafty. Už je vybudován také naftovod pro její export na světový trh, do ciziny.

Víte, že svého času jsme plánovali budování dvou naftovodů pro export dobývané nafty vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře. První naftovod musí vyjít přes území Ruska do přístavu Novorossijsk Černého moře, druhý naftovod - přes území Gruzie do přístavu Supsa Černého moře.

Po velkých potížích první naftovod je už uveden do činnosti. Délka tohoto naftovodu na území Ázerbajdžánu je 230 kilometrů a jeho délka do Novorossijsku je 1400 kilometrů. Vdůsledku prací vykonaných na území Ruska byly odstraněny překážky na Severním Kavkazu. Ázerbajdžánská nafta, která se nacházela vtomto nafotvodu, 25. října tohoto roku překročila ázerbajdžánskou hranici. Podle informace, kterou jsme dostali dnes ráno, nafta tímhle naftovodem už přešla i město Groznyj. Doufám, že vnejblížší dobu nafta dojde do novorossijského přístavu. Ale dnes nás informovali o tom, že nafta dobývaná zložiska \"Čirag\" dojde tímhle naftovodem do novorossijského přístavu vúnoru příštího roku. To znamená, že všechna ta práce je zregulována na stejné úrovni.

Jsem obeznámený se zkušeností minulých roků a minulých období. Někdy se konala část práce, ale kvůli nesplnění jiné části celá práce neměla zádné výsledky. Ale tady se práce koná komplexně.

Druhý naftovod musí být vybudován přes územi Gruzie. Vláda Ázerbajdžánské mezinárodní operační společnosti informuje, že tento naftovod bude hotovým vzáří příštího roku. Tedy, dobývaná nejen zložiska \"Čirag\", ale i zjiných ložisk nafta bude moct dvěma různými směry vyjít na světový trh.

Bezpodmínečně, všechny tyto splněné práce byly výsledkem velké činnosti společností, které jsou vkonsorciu, a také výsledkem vloženého jimi kapitálu. Pod vedením Mezinárodní operační společnosti akcionáři konsorcia je vložen kapitál částkou 1 miliárd dolarů do práce vykonané během těchto tří roků. To je moc významná událost. Je možné, že 1 miliárd dolarů není velkou částkou pro nějaký stát, ale pro náš región pro Ázerbajdžán plnění tady během tří roků společné práce částkou 1 miliárd dolarů je moc velkou a radostnou událostí.

Chci oznámit, že všechna ta práce získala do Ázerbajdžánu mnohé společnosti světa a ty tady pracují. Práce konané pro usketečnění programu první smlouvy se zúčastňují víc než 400 společností získaných zrůzných států světa. Tyto společnosti využily kapitál, investici částkou 1 miliárd dolarů a každá společnost měla výhodu. Tady je hodně společností ze Spojených států Amerických, Velké Británie, řady států Evropy. Spocitem spokojenosti můžu říct, že mezi těmito společnostmi, které plní společnou práci, 72 společností jsou průmyslovými nebo stavebními podniky Ázerbajdžánské republiky. Hodnota prací plnicích se podniky Ázerbajdžánské republiky tvoří částku 163 miliónů dolarů.

Tedy do uskutečnění této smlouvy jsou zapojeni mnohé státy a společnosti světa a také společnosti, podniky, vědci, odborníci, vysoce profesionální pracovníci pracující vnaftovém průmyslu Ázerbajdžánu. Těší nás to, že počet zapojených do uskutečnění těchto prací vysoce prfesionálních pracovníků ze zahraničí se omezuje každý den, ale místo toho roste počet odborníků Ázerbajdžánské republiky. A to je přirozené. Protože Ázerbajdžán má vnaftovém průmyslu velký vědecko-technický potenciál. Je nutno používat tento potenciál Ázerbajdžánu. To je výhodnější zekonomického hlediska.

Ještě jednou chci podtrhnout, že všechna splněná práce ukázala světu energetické zdroje Kaspického moře. Už jsem vás informoval, že už jsou podepsány 9 smlouv po ložiscích ázerbajdžánského sektoru. Kapitál první smlouvy je předvíděn na částku 8 miliárdů dolarů. Všechny předvídané investice po všem podepsaným smlouvám tvoří 30 miliárdů dolarů. Všechny jsou určeny pro ložiska ázerbajdžánského sektoru Kaspického moře. Ale moc bohatá naftová ložiska jsou i vsektorech patřících jiným přikaspickým státům. Myslím, že práce vykonaná vázerbajdžánském sektoru a získaná zkušenost může být moc užitečnou i pro to, aby i oni začali pracovat. Jsme hotovi se rozdělit o svou zkušenost se všemi přikaspickými státy a pomoct ve využití energetických zdrojů Kaspického moře.

Když mluvíme o všech těchto detailech, vyjadřuji vděčnost všem společnostem, které patří do první smlouvy, za jejich zásluhy vuskutečnění podepsaných smlouv. Vyjadřuji vděčnost všem odborníkům a naftařům pracujícím vmezinárodní operační společnosti, všem, kdo přijel ze zahraničí a pracuje vÁzerbajdžánu.

Vyjadřuji vděčnost vládě Ázerbajdžánské mezinárodní operační společnosti a zvlášť její hlavě představiteli společnosti \"British Petroleum\" panu Teri Adamsovi. Myslím, že vykonána námi společná práce během těchto tří roků otevřila širokou cestu do budoucnosti. Jsme hotovi i vbudoucnosti spolupracovat se všemi společnostmi, které přijely do Ázerbajdžánu, a se všemi státy účastňujícími se této práce.

Chceme, aby kaspické státy mohly ve značné míře využívat možnosti svých sektorů. Vždycky jsme spolu se sousedními přátelskými státy vtéto práci a jsme hotovi spolupracovat snimi a dělit se snimi svou zkušeností.

Jak jsem zmínil, Kaspické moře se stálo známým jako bazén mající nejbohatší energetické zdroje ve světě. Spolu stím na jiném břehu Kaspického moře, na území států Centrální Asie, také existují moc bohatá naftová ložiska. Propracování a využití těchto ložisk jak na suši, stejně i vmoři je moc velkým úkolem, který stojí před námi vbudoucnosti. Chceme vnést svůj vklad do uskutečnění těchto úkolů. Tato práce je moc důležitá pro vytvoření ekonomické strategie XXI. století.

Všechny podepsané námi smlouvy jsou uzavřeny přiblížně na dobu 30 let. Ale doufám, že tyto smlouvy budou fungovat ne 30, ale i víc roků. Myslím, že smlouvy podepsané Ázerbajdžánskou republikou svelkými naftovými společnostmi světa budou moc důležitými doklady ve XXI. století jak pro Ázerbajdžán, stejně i pro společností států spolupracujících sÁzerbajdžánem. Stojíme na práhu velké šťastné budoucnosti. Položili jsme základy. Dnešní slavnostní ceremonie je věnována právě tomuhle. A proto přeju i ázerbajdžánskému národu, i národům všech přikaspických států, všem státům, společnostem přejícím používat zdroje Kaspického moře úspěšného pokračování těchto velkých prací i veXXI. století.

Stává před námi ještě jedna důležitá otázka. Je to vývoz nafty, která se bude dobývat vbudoucnosti. Jak jsem zmínil, je známo, že pro vývoz dobývané podle první smlouvy nafty se budují dva naftovody. Ale vnaší první smlouvě je předvídáno vybudovat i hlavní velké potrubí. To je předvídáno vjedné smlouvě. Ale jestli uvážit, že po té byly podepsány ještě 8 smlouv a musí se podepsát 9. smlouva - smlouva o společném vypracování ložiska \"Kurdaši\", znamená, že byly podepsány 9 smlouv a na základě těchto smlouv se bude konat velká práce a budou dobyty desítky miliónů tuny nafty. Například, podle našich ranních rozpočtu za 5-6 roků podle těchto smlouv vÁzerbajdžánu bude dobyto přiblížně 50-60 miliónů tuny nafty. Pro jejich export je nutné budování hlavního exportního naftovodu a alternativních potrubí, která budou jít vněkolika směrech. To je jeden zhlavních úkolů, které stojí před námi.

Chci říct, že bohužel tato otázka teď je jednou ztěch, které vyvolávají hodně debat a rodí různá mínění vmezinárodním světě. Teď hodně usuzují o tom, přes území jakých států, vjakém směru a kam půjde ázerbajdžánská, kaspická nafta. Samozřejmě, že základ těchto otázek tvoří ekonomická působivost. Například, nejedenkrát jsem mluvil sakcionáři první smlouvy. Moc vážnou pozornost věnují komerční, to znamená ekonomické straně této otázky. Stejně jako tento naftovod je možné provést i na Sever, i na Jíh, i na Západ, asi není možným provést ho na Východ. Ale který znich je efektivnějším zekonomického hlediska, který znich je spolehlivějším a který má úplně zajištěnou bezpečnost? Samozřejmě, že všechny ty otázky musí být důsledně prozkoumány. Nejdříve o tom musejí říct své slovo naftové společnosti a konsorcia. Samozřejmě, že my také musíme vyjádřit své mínění.

Teď existují dva naftovody. Hodně se mluví o trati hlavního naftovodu, o tom, kam mu jít - na Jih nebo na Západ, do strany Černého moře nebo přes území Turecka, nebo ze severní strany přes území Ruska. Zase opakuji, že to všechno musíme projednat.

Ještě jedna otázka. VKazachstánu jsou velká naftová ložiska. Tam se dobývá nafta. Naftová společnost Ameriky \"Ševron\" dobývá naftu zložiska \"Tengiz\" a hledá cesty pro její vývoz. Naftová společnost \"Ševron\" se obratila na nás. Dali jsme souhlas na to, aby nafta \"Ševronu\" byla dodána zpřístavu Aktau Kaspického moře Kazachstánu tankovými loďmi do Baku a odtud železnicemi přes území Gruzie do přístavu Batumi Černého moře. Od března do dneška touto cestou je přepraveno 500 tisíc tuny to znamená půl miliónu tuny \"Ševron\"-\"Tengizské\" nafty a je dodáno do přístavu Batumi. Myslím, že tato číslice bude růst a vpříštím roce touto cestou bude možným vyvážet 2 milióny tuny nafty. Ale tato cesta je také moc složitá. A proto vlétě tohoto roku Prezident Kazachstánu a Prezident Ázerbajdžánu podepsali smlouvu o budování naftovodu zpřístavu Aktau vBaku po dnu Kaspického moře. Dali jsme souhlas. To je nutné pro kazachstánskou naftu. Naše terminály vÁzerbajdžánu a naftovody, které jdou teď zÁzerbajdžánu na Sever a Západ, dávají možnost exportu nafty. A proto doufám, že řešení této otázky je nejdůležitějším pro dodání na světový trh nafty, která bude dobyta vbudoucnosti.

Kromě toho jsme vykonali jednání o provedení zTurkmenistánu do Ázerbajdžánu plynovodu. Vkvětnu tohoto roku vAšchabadu byla dokonce podepsána i smlouva. Jestli bude řešena i tato otázka, tohle bude mít velkou výhodu pro Západ.

Státy, které se nacházejí vbazénu Černého moře, například, kromě Gruzie, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, a zjiné strany - Řecko, a ještě dál do strany - jiné státy Evropy chtějí používat naftu dobývanou vKaspickém moři. Tedy, jestli budeme moct vyvézt naftu těmito naftovody do Turecka, na pobřeží Černého moře - do Gruzie nebo do Turecka, tehdy, bezpodmínečně, i tyto státy budou zajištěny. Moc se zajímají o naftu dobývanou vKaspickém moři.

Všechno to je nutné podrobně propočítat. Vnašem prvním projektu je předvídáno provedení hlavního velkého naftovodu ve směru Baku-Džejchan.

Je pravda, že investoři a akcionáři mluví o drahotě této čáry. Musí vyjasnit ekonomickou stránku tohohle. Myslíme, že tato trať, čára může být jednou zhlavnějších čár pro export ázerbajdžánské, kaspické nafty. A proto jsme i dříve podporovali, i dnes také podporujeme budování tohoto naftovodu. Ale poslední slovo, samozřejmě, že musí říct společnosti, konsorcium a akcionáři.

Dnes první zástupce ministerského předsedy Ruska Boris Němcov položil otázku o provedení přes území Ruské federace nového naftovodu vseverním směru. Je možné prozkoumat a projednat i tuto otázku. Je možné vykonat práce i vjiných směrech. Ve všech případech myslím, že pro export nafty dobývané vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře a vjiných sektorech a také vcentrální Asii včetně vKazachstánu zvlášť pro export na Západ je nutno ještě hodně udělat, je nutno vybudovat mnoho naftovodů. Aktivně se té práce zúčastníme.

Všechno už udělané přivedlo kvytvoření nové dopravní linky mezi Asií a Evropou. Už se stála reální otázka o obnovení starobylé \"hedvabné cesty. Vloni jsme podepsali jednu dohodu a na základě této dohody jsme otevřeli dopravní chodbu zCentrální Asie přes Kaspické moře, zÁzerbajdžánu do Gruzie, odČerného moře do Evropy. Tato dopravní chodba už funguje. I zCentrální Asie do Evropy a zEvropy do Centrální Asie jdou náklady. A je to moc výhodné zekonomické strany. Tyto náklady převážejí po Kaspickému moři prámy patřící Ázerbajdžánu. Náklady zúzemí Ázerbajdžánu do Gruzie jdou železnicí. Pak od Černého moře se dostávají loďmi do Evropy. Tato dopravní chodba s mocvelkým významem má velkou budoucnost. Podpořili jsme i toto a spolupracujeme se státy, které se připojily ktéto dopravní chodbě, a jsme hodláni pokračovat tuto spolupráci i vbudoucnosti.

Myslím, že i naftovody, i dopravní chodba Asie-Evropa, Evropa-Asie ještě víc sjednotí ekonomiku těchto států a ještě více upevní jejich vztahy.

Vážené paní a pánové!

Dnešní oslava, dosáhnuté úspěchy se stály možnými jen po prohlášení Ázerbajdžánem své státní nezávislosti. Dnes vidíme výsledky toho, že se Ázerbajdžán stál nezávislým státem.

Podepsali jsme vzáří roku 1994 první velkou Naftovou smlouvu a ukázali jsme celému světu, že Ázerbajdžán je nezávislým státem a jako nezávislý stát je majitelem svých přírodních bohatství, rozhoduje o jejich používání. Po uplynutí tří roků ještě jednou potvrzujeme, že Ázerbajdžán je nezávislým státem, státní nezávislost Ázerbajdžánu je neochvějná, věčná a už vidíme hezké výsledky této nezávislosti.

Vykonané námi dnes je prací ve jménu XXI. století a ve jménu budoucích generací. Dnes oslavujeme získání rané nafty. Vpříštím roce znaftového ložiska \"Čirag\" bude dobyto 2 milióny tuny nafty. Za několik roků to bude 5-6 miliónů tuny a za 5-6 roků - 40-50 miliónů tuny nafty. Po té bude dobyto ještě víc nafty. Tedy, ve XXI. století se ekonomika Ázerbajdžánu ještě víc obnoví díky naftovému průmyslu.

Myslíme, že je to překrásná možnost nejen pro naftový průmysl, ale stejně i pro všechny oblasti ekonomiky Ázerbajdžánu, pro rozvoj Ázerbajdžánu jako nezávislého státu a pro rozvoj vstátu tržní ekonomiky. A my budeme používat tyto možnosti.

Dnešní ceremonie a tato setkání ještě jednou svědčí o tom, že dveře Ázerbajdžánu jsou otevřeny pro světovou ekonomiku. Ázerbajdžán se denně ještě těsněji sjednocuje se světovou ekonomikou. Ázerbajdžán buduje svou ekonomiku cestou tržní ekonomiky. A dál Ázerbajdžán bude rozvíjet svou ekonomiku jako tržní. A my uvidíme hezké výsledky tohohle.

Chci dát několik informací. Konané právě během posledních roků vekonomice republiky reformy a demokratické státní budování zabránily úpadku, který byl před 5-6 lety vekonomice Ázerbajdžánu. Teď vnaší ekonomice začal vzestup. Vminulém roce vstátu celková vnitřní produkce vzrůstla o 1,3 procent a vtomto roce - o 5 procent. Průmyslová výroba klesala každý rok o 20-25 procent. Teď úpadek je pozastavěn. Během 9 měsíců tohoto roku byl vzestup o 1 procent. Vroce 1994 vÁzerbajdžánu inflace během roku tvořila 1600 procent. Vminulém roce tvořila 6 procent. A během 9 měsíců tohoto roku inflace není, spadla do nuly.

VÁzerbajdžánu se konají ekonomické reformy. Přijatý zákon o země zajišťuje předání země do vlastního majetku. Teď se země předává do vlastního majetku. Majetek se privatizuje a my vidíme výsledky této privatizace. Je liberalizován vnější obchod, obrat vnějšího obchodu vzrůstl během 9 měsíců o 30 procent. Vtomto roce předvídáme vložení do naší ekonomiky kapitálu včástce 1 miliárd 500 miliónů dolarů. 1 miliárd dolarů této částky bude tvořit zahraniční investice.

Všechno to je výsledkem konajících se vÁzerbajdžánu demokratických procesů, změn a rozšířování tržní ekonomiky a je výsledkem rytmického rozvoje vztahů ekonomiky Ázerbajdžánu se světovou ekonomikou.

To nás těší. Samozřejmě, že pokládám za svou povinnost se rozdělit dnes o tyto radostné pocity svámi a shosty účastnícími se této ceremonie.