Paní a pánové, vážení hosti!
Dnes v životě Ázerbajdžánské republiky končí historická událost pokračující během tří roků.
Jednání mezi Státní naftovou společností Ázerbajdžánské republiky a zahraničními naftovými společnostmi o společném zužitkování naftových ložisk "Azeri", "Čirag" a části ložiska "Gunešli" patřících ázerbajdžánskému sektoru Kaspického moře jsou ukončena a projekt smlouvy o vedení společných těžeb je připraven a předložen.
Dnes jsme se sešli vhlavním městě Ázerbajdžánu Baku vtéto překrásné paláci "Gulistan" na ceremonii podepsání smlouvy. Vsouvislosti spodepisováním smlouvy přijeli do Baku sátní představitelé zahraničních států a hosti. Srdečně vítám všechny hosty, kteří přijeli pro účast vtéto ceremonii.
Jednání, která vedla Státní naftová společnost Ázerbajdžánu snaftovými společnostmi zahraničních států, se konala vpéči států a vlád těchto států a podporovala se jimi. Na ceremonii podepsání smlouvy přijeli delegace ze zahraničních států. Srdečně vítám účastnících se této ceremonie delegace Spojených států Amerických, Ruské federace, Království Velké Británie, Turecké republiky, Norska a říkám: "Buďte vítáni!"
Vítám účastnícího se této historické události státního ministra Turecké republiky váženého Nedžmeddina Džovchari. Vítám ministra energetiky Království Velké Británie váženého Timoti Edgara. Vítám zástupce ministra energetiky SSA váženého pana Wiliama Whita. Vítám prvního zástupce ministra energetiky a průmyslu Norska váženého pana Gunnara Murvanga. Vítám náčelníka hlavní správy ministerstva paliva a energetiky Ruské federace váženého pana Stanislava Pugače. Vítám členy parlamentu Velké Británie, delegaci společnosti přátelství Anglie-Ázerbajdžán, kteří neuznali za práci přijít do Baku pro účast vtéto ceremonii a kteří jsou teď mezi námi. Vítám účastnícího se naše ceremonie prezidenta Islamské banky rozvoje váženého pana Osmana Džafara Fakicha. Vítám představitele diplomatického sboru vÁzerbajdžánu, vážené velvyslance, představitele a vedoucí mezinárodních organizací.
Ázerbajdžánská státní naftová společnost během tří roky jednala se zahraničními naftovými společnostmi, které se pozdějic sjednotily do konsorcia, a spolu připravily projekt dohody. Delegace těchto velkých společností se účastní dnes naší ceremonie. Srdečně je vítám. Vítám prezidenta společnosti "AMOKO" pana Wiliama Lauri. Vítám delegaci společnosti "BP", jejího vedoucího, prezidenta společnosti pana Džona Brauna. Vítám delegaci společnosti "Statoil", jejího vedoucího pana Jogana Nika Volda. Vítám delegaci společnosti "LUKoil", jejího vedoucího, prezidenta společnosti pana Vahida Alekperova. Vítám delegaci společnosti "Makdermot", jejího vedoucího pana Wiliama Vitnisa. Vítám delegaci společnosti "Pennzoil", jejího vedoucího, prezidenta společnosti pana Tomasa Gamiltona. Vítám delegaci společnosti "Remko", jejího vedoucího, prezidenta společnosti pana Stivena Rempo. Vítám delegaci společnosti "Turkije petrolleri", jejího vedoucího pana Sidgi Sandžara. Vítám delegaci společnosti "Junokal", jejího vedoucího pana Džona Amela. Vítám delegaci společnosti "Delta international", jejího vedoucího, prezidenta společnosti pana Fatecha Al-Albana.
Vážené paní a pánové!
Nafta je největším národním bohatstvím Ázerbajdžánské republiky a ázerbajdžánského národa.
Ázerbajdžán je znám ze strobylých časů jako naftová krajina a má takové přírodní bohatství jako nafta a plyn. A proto Ázerbajdžán nazývají Zemí ohňů. Ázerbajdžán má velkou historii dobytí nafty, její upotřebení a propracování. Vroce 1847 vÁzerbajdžánu vBaku na ložisku Bibi-Ejbat po prvé udeřil proud nafty. Od té doby se začalo dobytí ázerbajdžánské nafty průmyslovým způsobem.
Vroce 1872 bratři Nobelové vytvořili vBaku první naftovou společnost a stímhle do našeho státu pro využití nafty začaly přijíždět zahraniční společnosti a začal přibývat zahraniční kapitál.
Tedy, ve druhé polovině XIX. století řada světových velmocí, společnosti vyvinutých států projevily velký zájem o dobytí nafty vÁzerbajdžánu, vBaku. Od konce minulého století společnosti mnoha zahraničních států přistoupily ktěžbě bakuské nafty. Během roku 1872 vÁzerbajdžánu bylo dobyto 26 tisíc tuny nafty. Na začátku tohoto století, vroce 1900 vÁzerbajdžánu bylo dobyto už 10 miliónů tuny nafty, což sestavilo 95 procent nafty dobývané vRusku a 50 procent světové těžby nafty. Během prvního dvacetiletí XX. století zahraniční naftové společnosti a místní podnikatelé vynakládali velká úsilí pro dobytí a propracování nafty a vÁzerbajdžánu dostal rozvoj naftový průmysl.
Tuto dobu je možné jmenovat podmínečně první etapou historie naftového průmyslu v Ázerbajdžánu. Vtuto dobu se bakuská nafta využívala všude ve světě. Ázerbajdžánská nafta přinesla velké získy zahraničním společnostem. VÁzerbajdžánu se objevily velcí podnikatelé, které dostávali značné získy. Vtuto dobu rozvoj naftového průmyslu Ázerbajdžánu bylo pobudem pro rozvoj města Baku a celkového Ázerbajdžánu. Hlavní město Ázerbajdžánu Baku se stál velkým průmyslovým městem a jedním znejvětších průmyslových centrů Ruské říše toho období. Náš Baku, který má starobylou historii, získal vtuto dobu novou tvař, rozšířil se, stál ještě hezčím a tady byly vybudovány odpovídající potřebám tohoto období budovy, podniky, továrny a jiné průmyslové objekty. Nyní musíme ohodnotit podle zásluhy vykonané vtuto dobu a podtrhnout velkou roli nafty vrozvoji Ázerbajdžánu a Baku.
Vroce 1918 u nás vrepublice byl vytvořen demokratický stát. Ázerbajdžán získal nezávislost během priblížně dvou roků a existoval jako nezávislý stát. Tento stát se snažil využívat bohatsví patřících národu pro jeho blahobyt. Ale, bohužel, tato úsilí neměla žádoucí výsledky. Protože vroce 1920 Ázerbajdžánský demokratický stát padnul.
Ve stejném roce byl zjednán sovětský socialistický režím. Během následujících 70 let Ázerbajdžán žil vpodmíkách tohoto režímu a nacházel se ve složení Sovětského svazu. Nafta je největším bohatstvím Ázerbajdžánu a používá se vzájmech Sovětského svazu. V tuto dobu naftový průmysl Ázerbajdžánu se rychle rozvíjel. Protože naftový průmysl byl nutným pro rozvoj průmyslového a ekonomického potenciálu Sovětského svazu, sem byla zaměřena velká úsilí. A proto vrozvoji naftového průmyslu Ázerbajdžánu byly dosáhnuty důležité pokroky.
V tuto dobu se vytvořila velká armáda naftařů Ázerbajdžánu. Naftový a plynový průmysly Ázerbajdžánu se rychle rozvíjely, budovaly se velké podniky. Byla vytvořena velká střediska věd a výzkumné instituce naftového odvětví. Scílem přípravy vysoce kvalifikovaných kádrů pro naftový průmysl byla otevřena vysoká škola, která se teď jmenuje Naftovou akademií. Naftaři Ázerbajdžánu, odborníci, vědci, krátce, všichni lidé zaujmutí vnaftové oblasti obětavě pracovali ve jménu rozvoje naftového průmyslu a vepsali slavné stránky do historie Ázerbajdžánu.
Jak jsem řekl, nafta Ázerbajdžánu se používala ne pro něho samotného, ale pro rozvoj všeho Sovětského svazu. Vrocích 1941-1945 vdobu Druhé světové války ázerbajdžánská nafta sestavovala 75 procent vší nafty, která se dobývala vSovětském svazu. I naftový průmysl Ázerbajdžánu a naši naftaři mají velké zásluhy ve vítězství nad ohrožujícím všemu světu německým fašismem a v jeho porážce.
Vědci, kteří pracovali vnaftové oblasti Ázerbajdžánu, odborníci, naši naftaři se aktivně zúčastnili rozvoje a propracování nových naftových ložisk vjakémkoli místě Sovětského svazu. Není nahodou, že nová naftová ložiska, která byla otevřena a propracována díky jejich úsilím a práci, se nazývala "druhý Baku", "třetí Baku" a "čtvrtý Baku". Neocenitelné jsou zásluhy ázerbajdžánských naftařů vrozvoji a zužitkování největších ložisk vRusku - to jsou sibiřská, tumenská - ve vytvoření tam mohutných naftových a plynových komplexů; ázerbajdžánští naftaři i dnes tvoří většinu mezi naftaři vtěchto krajinách.
Pokládám za nutné oznámit to našim hostům a připomenout tohle ázerbajdžánskému národu. Vždyť to všechno tvoří hrdost a slávu ázerbajdžánského národa, říká o velkých zásluhách našeho národa, našich naftařů ve světové ekonomice.
Jedním zdosaženích ázerbajdžánských naftařů je to, že hodně pracovali pro dobytí nafty z Kaspického moře. Vtomto směru byly podniknuty kroky jak na začátku 20-ch let, stejně i ve 30-ch letech, silná těžba nafty se vKaspickém moři začala 7. listopadu roku 1949. Vtento den na ploshe, kterou nazýváme Naftovými kameny, znaftové vrtny udeřil první proud.
Zkušenost mořských naftařů Ázerbajdžánu během minulých 45 let jak vbývalém Sovětském svazu, stejně i vmnoha státech světa byla příkladem dobytí nafty zhloubek moře.
Jak víte před třemi roky náš národ získal svobodu, Ázerbajdžán se stál nezávislou republikou, ázerbajdžánský národ se stál majitelem svého osudu. Náš národ dobyl možnost zařizovat svá přírodní bohatství podle svého uvážení. Takhle vživotě Ázerbajdžánu začala nová doba. A vhistorii našeho naftového průmyslu byly pokládány základy, když řekneme podmíněně, třetího období. Nyní na nové etapě vyjadřujeme vůli ázerbajdžánského národa a učiňujeme náležitá opatření pro využití jeho přírodních bohatství. Během posledních tří roky se jednalo se zahraničními společnostmi a byly dosáhnuty dohody. Dnes vtento historický den přiblížně přes 150 let od doby začátku průmyslového dobytí a zpracování nafty vÁzerbajdžánu vyjadřuji vděčnost všem generacím ázerbajdžánských naftářů, vědců, specialistů, kteří pracují voblasti naftového průmyslu republiky, všem inženýrům a dělníkům za úsilí, která vynakládali vtuto dobu na dobytí našich přírodních bohatství pro zlepšení vurčité míře blahobytu našeho národa, za jejich obětavou práci, velké vědecké objevy a srdečně jim gratuluji kdocílením, která dosáhli nyní.
Od doby těžby a propracování nafty průmyslovým způsobem vÁzerbajdžánu zútroby země na území našeho státu - na suši a vmoři - bylo dobyto 1 miliárd 325 tuny nafty. Vázerbajdžánském sektoru Kaspického moře během 45 roků bylo získáno 400 miliónů tuny nafty. Zároveň během této doby bylo dobyto 450 miliárdů krychlových metrů plynů. Všechno to je velkými dosaženími, pevným základem pro rozvoj ekonomiky a naftového průmyslu Ázerbajdžánské republiky vbudoucnosti.
Kolik bychom nafty nedobývali, jakých bychom docíleních vminulosti nedosáhali, musíme dát pozor na takovou pravdu, že do poslední doby, to znamená do získání Ázerbajdžánem nezávislosti, náš národ nikdy nebyl majitelem svých přírodních bohatství. I když do roku 1920 se naše nafta dobývala i zahraničními společnostmi, i svými ázerbajdžánskými podnikateli, i když pro rozvoj Ázerbajdžánu, zvláště Baku, bylo hodně uděláno, národ nebyl majitelem tohoto bohatství.
Začínajíc od roku 1920 se vživotě Ázerbajdžánu konaly značné změny. Rozvíjela se ekonomika Ázerbajdžánu, vrepublice byl vytvořen mohutný průmyslový potenciál, náš naftový průmysl prošel velkou historickou cestu. Ale zase Ázerbajdžán nebyl jediným a úplným majitelem své nafty. Všechna ta naše bohatství nám nepatřila, ale patřila Sovětskému státu. A teď žijeme na nové etapě. Ázerbajdžánská republika je nezávislým státem. Ázerbajdžánský národ je majitelem svých přírodních bohatství. Náš národ samostatně rozhoduje jak používat tato bohatství.
Právě na základě těchto zásad se vedly během tří roků jednání Státní naftové společnosti Ázerbajdžánské republiky svedoucími, zahraničními naftovými společnostmi o společném propracování našich naftových ložisk. Samozřejmě, že se tato jednání nekonala hladkou cestou, byly tady potíže, poklesy a vzestupy. Ale jednání už konečně skončila. Zájem o ázerbajdžánskou naftu zahraničních společností, které mají velkou zkušenost, je přirozeným a přijali jsme to se spokojeností, zajímali jsme se o to i sami a budeme se moc zajímat.
Na rozdíl od minulých období nyní o těchto otázcích Ázerbajdžánská republika samostatně jedná sjakýmkoli státem, včetně se státy, kterým patří tyto naftové společnosti, se zahraničními společnostmi a snaží se, aby její zásady byly přijaty. Smlouva mezi Státní naftovou společností Ázerbajdžánu a zahraničními společnostmi o společné těžbe naftových ložisk "Azeri", "Čirag" a části ložiska "Gunešli" vdůsledku jednání, konečně je připravena a ukončena. Tato smlouva je předložena mi, Prezidentu Ázerbajdžánu. Jak je vám známo, 14. září po tom, jak byla analyzována smlouva, jsem vydal nařízení o podepsání této smlouvy Státní naftovou společností Ázerbajdžánu. Zahraniční společnosti také rozhodli podepsát projekt. Hlavy států vrepublikách, kterým patří tyto společnosti, také udělily své požehnání. Vdůsledku všeho toho jsme se sešli dnes tady ne ceremonii podepsání smlouvy.
Chci říct přímo, že nevšechna přání ázrbajdžánské strany našla svůj odraz vdohodě. Ale chápeme, že se vkterékoli dohodě musí zvažovat zájmy obou stran. Konsorcium naftových společností Západu se snažilo zajistit své zájmy, Státní naftová společnost Ázerbajdžánu vynakládala úsilí pro zabespečení národních zájmů Ázerbajdžánské republiky. Můžu říct, že vdůsledku velké a napjaté práce a vdůsledku přístupu stran kpráci se zodpovědností ve velké míře je připravena dohoda, která odpovídá zájmům obou stran. A proto myslím, že dohoda, ktéra bude dnes podepsána, je vyhodná zekonomického hlediska pro skutečnost a budoucnost Ázerbajdžánské republiky a já jsem dal příkaz kjejímu podepsání. Podníkáme takový krok a tím předvádíme světu, že Ázerbajdžán je státem, který je otevřen světu a světové politice. Podepsáním této dohody ještě jednou předvádíme světu, že suverenní práva Ázerbajdžánské republiky byla upevněna, že Ázerbajdžán je úplně nezávislým státem a že náš národ je majitelem svých bohatství. Podepsáním dohody navazujeme styky mezi Ázerbajdžánskou republikou a vyvinutými státy světa, sjejich velkými společnostmi a vytváříme základ pro vchod hospodářství Ázerbajdžánu do světové ekonomiky a do svobodné tržní ekonomiky. Podepsáním této dohody ještě jednou demonstrujeme světu, že Ázerbajdžánská republika je demokratickým a právním státem, že se vÁzerbajdžánu otevřelo velké pole pro upevnění a rozvoj zásad demokracie a že se Ázerbadjžánská republika hodlá řídit cestou tržní ekonomiky.
Podepsání této smlouvy je prvním velkým krokem pro uskutečnění vÁzerbajdžánu tržní ekonomiky. Podepsáním této smlouvy otevíráme širokou cestu pro vložení zahraničními státy investic do Ázerbajdžánu. Vytváříme základ pro činnost vÁzerbajdžánu společností jiného oborového směru, ještě jednou ukazujeme světu stabilitu, která vládne vekonomice a společensko-politickém životě Ázerbajdžánu. Podepsáním této smlouvy vyjadřujeme náději na upevnění přátelských vztahů ekonomické spolupráce a vůbec vztahů ve všech oblastech se státy, které se reprezentují společnostmi vcházejícími do naftového konsorcia, s takhle velkými státy, jako Spojené sáty Americké, Rusko, Anglie, Turecko, Norsko.
Tedy, pro podepsání dohody bylo vytvořeno výborné prostředí a my jsme svědci velkého údaje. Podepsání dohody otevírá nové období vživotě Ázerbajdžánu, vjeho ekonomice, zvláště vjeho naftovém průmyslu. Smlouva se uzavírá na dobu 30 let. To znamená, že před námi je dlouhá cesta, očekávají nás velké práce a velké úkoly. Ti, kteří připravovali smlouvu, dobře vědí, ale chci oznámit všem shromážděným tady, všemu ázerbajdžánskému národu, že když bylo těžkým přijít kpodepsání dohody, její uskutečnění bude ještě těžším. Výhoda zdohody, jeho pozitívní výsledky pro každou zobou stran, včetně pro ázerbajdžánský národ a nezávislou Ázerbajdžánskou republiku záleží na jeho postupném vykonání. Dohoda je podobná cestě sdvousměrným provozem: je nutno, aby se obě strany pohybovaly se stejnou rychlostí. Samozřejmě, že před zahraničními společnostmi se vyšvihují velké úkoly. Chci vyjádřit náději, že tyto společnosti a státní orgány států, které reprezentují, ve stanovené lhůtě učiní nutná opatření pro uskutečnění této smlouvy.
Chci vyjádřit náději, že tyto společnosti a státní orgány států, které reprezentují, budou včas učiňovat nutná opatření pro uskutečnění této smlouvy.
Úkoly, které se připadají na uděl Ázerbajdžánské republiky, jsou těžší a složitější. Víte, že ekonomika Ázerbajdžánu přežívá těžkou krizi. Velké potíže se vytvořily i v naftovém průmyslu. Pro východ z této krize, pro rozvoj ekonomiky Ázerbajdžánu, pro vzestup během krátké doby blahobytu národa do náležité úrovně všichni musí sjednotit úsilí a pracovat ruku v ruce nad uskutečněním smlouvy. Doufám, že hrdinští, zkušení naftaři Ázerbajdžánu, vědci a všichni, kdo je zaujat v této oblasti naší ekonomiky, pochopí tento úkol jako největší, nejčestnější a začnou pracovat nad uskutečněním této smlouvy. Jako Prezident Ázerbajdžánu dávám nařízení o podepsání této smlouvy, cítím svou zodpovědnost a slibuji, že udělám všechno, co na mně záleží, pro její uskutečnění.
Dnes vtomto slavnostním a dojemném prostředí blahopřeju naftařům Ázerbajdžánu, ázerbajdžánskému národu a všem občanům Ázerbajdžánu ktéto historické události. Oceňuji práci delegace Státní naftové společnosti Ázerbajdžánu, která pracovala vtéto oblasti, celkem všechnu práci společnosti vtomto směru a blahopřeju kdasáhnutým úspěchům. Srdečně gratuluji vedoucím zahraničních společností, konsorcia, kteří vykonali velkou práci pro skončení této smlouvy, všem pracovníkům těchto společností, vyjadřuji jim svá dobrá přání a chci jim předat svou jistotu vtom, že naše spolupráce bude úspěšnou.
V souvislosti stím srdečně blahopřeju hlavám a vládám států, které se představují zahraničními společnostmi SSA, Ruska, Velké Británie, Turecka a Norska. Na základě této smlouvy se těsně sjednocujeme a přistupujeme kvelké spolupráci a nepochybuji, že naše spolupráce bude úspěšnou, všechny síly, které tomu překážejí, dostanou odpor a Ázrebajdžán, jako majitel svého osudu, svých bohatství, díky této spolupráci zaujme ve světovém ekonomickém společenství své zasluhující místo.
Ještě jednou srdečně blahopřeju vám, kteří se sešli na tuto ceremonii, všem, kdo má pozitívní zájem o tyto otázky a dávám své požehnání na podepsání smlouvy. Ať bude pro prospěch a blaho! Ve jménu šťastné budoucnosti ázerbajdžánského národa srdečně blahopřeju kpodepsání tady dnes této smlouvy. Děkuji.
Závěrečný projev
Vážené paní a pánové!
Vážení hosti!
Končí proces podepsání smlouvy, která se připravovala během tří roků. Smlouva je už podepsána. Vystoupil jsem do podepsání smlouvy. A proto upřímně blahopřeju vám, ázerbajdžánskému národu, zahraničním společnostem, které jsou jinou stranou této smlouvy, hlavám zahraničních států, které se připojily ktéto smlouvě, delegacím představitelů a všem vám kpodepsání této smlouvy. Vedoucí delegace představitelů, kteří přijeli ze zahraničních států, vedoucí společností vystoupili po pdepsání smlouvy a vyjádřili hezké myšlenky o obsahu smlouvy, její podstatě a budoucím významu. Ve všech projevech zaznila jediná myšlenka o užitku smlouvy jak pro Ázerbajdžán, stejně i pro splečnosti zahraničních států, které podepsaly tento doklad.
V projevech byla řečena dobrá slova o ázerbajdžánském národu a o nezávislé Ázerbajdžánské republice, byla vyjádřena teplá přání. Jsem vděčen za tato slova a na konci ceremonie ještě jednou chci říct, že tato smlouva pomůže Ázerbajdžánské republice zauját zasluhující místo ve světovém společenství a těsně spojí ekonomiku naší republiky se světovou ekonomikou, se svobodnou tržní ekonomikou.
Zvažuji sebe za moc šťastného pro účast vpřípravě a podepsání této smlouvy. Uvědomuji si zodpovědnost, kterou jsem vzal na sebe, a doufám, že budoucí generace ohodnotí podle zásluhy historický údaj, který se tady koná.